Někdo si vymýšlí. Schillerová a vládní ekonomové prezentují pomoc firmám protichůdně

Česká republika má jednu z nejpříznivějších epidemiologických trajektorií v Evropě. Z ekonomického pohledu je však doposud vyčerpaná pomoc nízká. Otázkou zůstává, proč není větší zájem firem o klíčový program garantovaných úvěrů COVID III. Takto hodnotí dosavadní pomoc státu tuzemské ekonomice Národní ekonomická rada vlády v přibližně dva týdny starém dokumentu, který je veřejně dostupný na stránkách Úřadu vlády.

Alena Schillerová v pondělí na Twitteru zveřejnila tabulku s názvem „Jak státy bojují s koronavirem“, v níž je uvedena vládní pomoc ve vybraných zemích v procentuálním podílu na hrubém domácím produktu. Česká republika je na prvním místě a další státy následují v pořadí, v jakém by byly abecedně seřazeny, pokud by jména států nebyla v češtině, ale v angličtině. Pozice Česka tak může na první pohled budit dojem, že Babišova vláda peněz do ekonomiky nalila nejvíce.

Jak si stojíme v pomoci ekonomice oproti jiným? Podívejte se na tuto tabulku jednotlivých zemí, která vznikla podle jednotné metodiky institutu Bruegel. pic.twitter.com/XeROhcas08

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) August 3, 2020

Jak obdobná data zpracoval NERV, je vidět na následujícím obrázku.

Slib versus realita

U České republiky v tabulce zveřejněné ministryní nalezneme souhrnný údaj ve výši 20,2 procenta HDP, neboli oněch slíbených tisíc miliard, o kterých premiér Andrej Babiš (ANO) hovořil na tiskových konferencích, když do Česka dorazil koronavirus a v jeho důsledku vláda uzamkla podstatnou část tuzemského hospodářství.

Jinak řečeno, Alena Schillerová se ještě začátkem srpna chlubí penězi, které vláda v dubnu ústy svého premiéra slíbila do ekonomiky nalít, ale z nichž bylo reálně použito jen asi 38 procent. V poměru k HDP tak jde asi o 6,5 procenta, ovšem včetně skoro 300miliardového moratoria na úvěry a úroky z úvěrů. Vyplývá to z dat o plnění státního rozpočtu ČR za leden až červenec 2020, která zveřejnilo ministerstvo financí. Lapidárně řečeno tedy 20 procent HDP představuje slib a 6,5 procenta HDP dosud vyčerpané peníze.

„Z údajů o čerpání státní pomoci vyplývá, že zájem ze strany firem slábne. Dnes prakticky žádají a čerpají už jen ty, které vědí, že situaci ustojí,“ řekla CNN Prima NEWS Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank, která dlouhodobě porovnává slíbené a skutečně vyčerpané peníze z vládních programů.

„Za několik dní také vyprší vůbec nejúčinnější pomoc, kterou byl odklad platby daní a záloh na sociální a zdravotní pojištění. Měli bychom vládní podpůrné programy pomalu vypínat, aby se ukázalo, jak na tom naše hospodářství opravdu je, a dali šanci firmám i zaměstnancům se nové situaci přizpůsobit,“ dodala.

Pátkem 7. srpna také končí podávání žádostí za druhé bonusové období pro tzv. Pětadvacítku, tedy kompenzační bonus pro OSVČ a společníky malých s. r. o. Naopak pracující na dohodu mají ještě na žádosti o bonus čas.

Helena Horská se také na Twitteru podivila, jak je možné, že v evidenci Úřadů práce je stále větší počet volných pracovních míst než uchazečů o práci, jestliže ekonomika prochází hlubokou hospodářskou krizí. To fakticky jen dokresluje, jak jsou tuzemské firmy na vládní pomoci momentálně závislé.

Nejmasivnější pomoc avizuje Německo

Ale zpět k tabulkám. Sama Národní ekonomická rada vlády ve zmíněném dokumentu tvrdí, že Česká republika nijak ve vládní pomoci nevybočuje z průměru zemí Evropské unie. Nejmasivněji je své hospodářství připraveno zachraňovat Německo. Jen odklad splátek úvěrů, daní a přímý fiskální impuls zde má tvořit pětinu HDP, tedy totéž, co celá slíbená suma českou vládou.

Zbylých 27 procent HDP pak představují ostatní likviditní a garanční programy. Německá pomoc je v tomto ohledu vyvážená. Naproti tomu v případě českém se státní záruky na úvěry, které mohou, ale nemusí být vůbec čerpány, podílí na celkové vládní pomoci téměř ze tří čtvrtin.

Podle NERVu je třeba v řádu týdnů vládní pomoc revidovat, v řádu měsíců se zaměřit na oživení ekonomiky v podobě podpory soukromé spotřeby, firemních a veřejných investic a k tomu všemu maximálně využívat strukturální fondy z Evropské unie.

Do konce roku by pak vláda měla připravit hospodářskou strategii, na jejímž základě by měl vzniknout plán pro dlouhodobý ekonomický růst a restrukturalizaci českého hospodářství. Z konkrétních opatření NERV doporučuje například zvýšení limitu odpisů na majetek pořízený do konce roku 2021 nebo vytvoření fondu na podporu vzniku nových malých firem.