Nádherná Vrtbovská zahrada pod Hradem je barokní perlou již 300 let

V pražské Karmelitské ulici číslo 25 vstoupíte průjezdem na dvorek a pod sochou Atlanta do Vrtbovské zahrady, barokní perly zahradní architektury a druhé nejkrásnější zahrady v Evropě. Užijte si její krásu a klid tak jako Jan Josef hrabě z Vrtby před 300 lety. Článek přinesl magazín City Life.
Z každé terasy se odkrývá nový pohled na důvěrně známé město. Z glorietu se...

Z každé terasy se odkrývá nový pohled na důvěrně známé město. Z glorietu se díváte na Pražský hrad, chrám sv. Mikuláše a Týnský chrám z ptačí perspektivy. | foto: Jiří Podrazil

Na přelomu 17. a 18. století připomínala Praha jedno velké staveniště. Po bitvě na Bílé hoře zabral císař Ferdinand II. rebelující české šlechtě majetek a rozdělil ho spřízněným katolickým šlechtickým rodům z Pruska, Rakouska, Itálie i Španělska. 

Ty na nových panstvích postupně budovaly kostely, křížové cesty a kláštery a přestavovaly svá sídla po vzoru moderního baroka. Ačkoliv se o pobělohorském období mluví jako o době temna, českou krajinu, a hlavně Prahu rozzářily barevné a opulentní barokní stavby, které budí úžas dodnes.

Dvouramenné schodiště na střední terasu tvoří opěrnou zeď svahu. Korunují jej sochy antických božstev a vázy zdobené reliéfy, které opticky zmenšují objem hmoty zdi, protože přitahují pohled vzhůru. Socha vpravo zpodobňuje zápasící chlapce, vlevo Vulkán.

Zahraniční stavitelé, sochaři, malíři a kameníci přinesli nový architektonický sloh, který domácí umělci rozpracovali do osobitého stylu. Stejný důraz jako na vnější podobu budovy klade baroko i na její vnitřní výzdobu a zasazení do okolního prostředí. 

Velice často docházelo k tvorbě nových krajinných celků, jak dokazují pozůstatky alejí, cest, parků a staveb v okolí Jičína, Kuksu, Mikulova či celý Lednicko-valtický areál.

V Praze se záhy po nastěhování italské šlechty začaly objevovat barokní kopule kostelů a renesanční paláce získávaly barokní zdobnost a velkolepost. Nedílnou součástí každého paláce byla zahrada, chlouba majitele, ukázka jeho moci, bohatství, vlivu a také vkusu. Barokní zahrady odrážely alegorickým pojetím svět, život, představy o sobě samém či touhy.

Kouzlo soukromé zahrady určené jen pro potěchu a odpočinek představil Pražanům Albrecht z Valdštejna v roce 1629. Mocný spojenec císaře Ferdinanda II. a zdatný vojevůdce nejen ve třicetileté válce, ale i v následujících konfliktech patřil mezi nejbohatší a nejvlivnější osobnosti na císařském dvoře a svoje postavení náležitě manifestoval okázalou a inovativní architekturou svého nového paláce i přilehlé zahrady. 

Na místě 25 domů, sedmi zahrad, cihelny a ulic vytvořil za sedm let alegorii starých řeckých bájí a mýtů včetně impozantní saly terreny, umělé jeskyně s krápníky a divadelními maskami, salonkem, voliérou pro exotické ptactvo, rybníkem a geometrickými cestičkami, keři a záhony, které skýtají soukromí i nabízejí zajímavé průhledy do prostoru. 

O kladném přijetí svědčí fakt, že do konce 17. století ho následovali majitelé pozemků na Petříně. Na místě vinic, políček, záhonů a pastvin vznikly tři barokní zahrady italského typu – Schönbornská, Vratislavská (též Mitrovická) a Lobkovická.

Okolo roku 1650 si rakouský generál hrabě Rudolf z Colloredo-Waldsee postavil na petřínském svahu palác a vedle něj barokní terasovitou zahradu, dnes známou jako Schönbornskou podle posledních majitelů, kteří jí na konci 18. století vtiskli ráz přirozené krajiny. Dnes zde sídlí americké velvyslanectví a zahrada je veřejnosti nepřístupná, obdivovat ji tak můžete jen zdálky z vyhlídek z Petřína.

Zelená geometrie. Keříky zimostrázu lze snadno tvarovat do libovolných ornamentů. Jen na prostřední terase jich je vysázeno 12 tisíc.

V roce 1696 nad ní postavil hrabě František Karel Přehořovský okrasnou i produkční zahradu přiléhající k novému paláci v dnešní ulici Vlašská. Barokní tvář, symetrii a osovou souměrnost s palácem i dnešní jméno Lobkovická dal zahradě Augustin Josef z Lobkowicz po roce 1734. 

Terasovitá úprava pozemku zřejmě inspirovala i souseda Rudolfa z Colloredo-Waldsee, který ke svému domu na Tržišti 13 přistavil dvě terasy, mohutné schodiště, grottu, salu terrenu a tematické sochy. 

Kryštof František Vratislav z Mitrovic dům po roce 1671 přestavěl na palác a jeho syn zahradě přidal třetí terasu, letohrádek na vrcholu a dva pavilony po stranách. Vratislavská zahrada není veřejně přístupná, ale nahlédnout do ní můžete z Vrtbovské zahrady, s kterou sousedí.

Hvězdné trio

Oázu klidu a reprezentaci vlivu potřeboval i nejvyšší purkrabí Pražského hradu. Hrabě Jan Josef z Vrtby se narodil v roce 1669 a od mládí se věnoval politice. V roce 1712 se stal nejvyšším purkrabím, v podstatě nejvyšším zemským úředníkem, předsedal zemskému sněmu i soudu a zastupoval císaře při ochraně pořádku. 

Po jmenování do funkce přistoupil k rozsáhlé rekonstrukci rodového sídla na Malé Straně, na rohu dnešních ulic Karmelitská a Tržiště. Barokní Vrtbovský palác si žádal i moderní barokní zahradu italského typu. Jan Josef oslovil nejvýznamnější umělce doby – podobu navrhl architekt František Maxmilián Kaňka, sochy a plastiky vytesal Matyáš Bernard Braun, fresky namaloval Václav Vavřinec Reiner. 

Zahrada vznikala pět let, od roku 1715 do roku 1720, a svým pojetím, členěním, propracovaností i množstvím průhledů na relativně malém prostoru uchvacovala každého hosta. Sochařskou výzdobou a úpravou terénu zastínila i rozlehlou Valdštejnskou zahradu. Však je od sebe dělilo téměř sto let, století vývoje barokní zahrady a krajinotvorby.

Geometrické ornamenty ze stálezeleného zimostrázu jsou zrcadlově obrácené podle středové osy.

František Maxmilián Kaňka byl generační souputník Jana Josefa z Vrtby. Vyučil se v huti svého otce, architekturu studoval ve Vídni a Itálii, odkud si přivezl znalosti barokních principů, které umně začleňoval do tuzemských staveb. Zajisté ho ovlivnili i slavní barokní stavitelé Giovanni Battista Alliprandi, Jan Blažej Santini-Aichel či Kilián Ignác Dientzenhofer, s kterými spolupracoval.

Pracoval pro většinu církevních řádů i šlechtických rodů a Praze i české krajině tak vtiskl nezaměnitelnou barokní podobu. Blízce se přátelil s Matyášem Bernardem Braunem a Václavem Vavřincem Reinerem, kteří jeho stavby zdobili sochami, plastikami, freskami a malbami. 

Matyáš Bernard Braun se proslavil sochami Ctností a Neřestí v zámeckém parku špitálu Kuks i postavami v nedalekém lese známém jako Betlém. Díky tomuto hvězdnému triu trvá sláva Vrtbovské zahrady už přes tři sta let.

Antický obraz světa

Nevelký pozemek (3 000 m²) na petřínském svahu František Maxmilián Kaňka opticky rozšířil dvoustupňovými terasami a schodišti, které směřují k vrcholu v podobě glorietu s vyhlídkou na Staré i Nové Město, Pražský hrad a Petřín.

Zahrada je symetrická podle středové osy, schodiště nesou zdi v typicky zvlněných barokních tvarech, které vycházejí z přírody. Zároveň tak zklidnil dynamiku prudkého sklonu svahu. 

Bránou se sochami Atlanta nesoucího svět, a Hojnosti a Bohatství, vstoupil návštěvník do salonku, který ústil v sale terreně s výhledem na fontánku se sochou putta (soška nahého baculatého dítěte) s drakem a voliéru s exotickými ptáky. Představují alegorii čtyř živlů. 

Brána symbolizovala císaře a tíhu úřadu nejmocnějšího muže českého království i jeho lví podíl na jeho rozkvětu. Sala terrena se sochami bohů Ceres a Bakcha nabízela oddech, uměleckou hravost, pohled do zeleně a klid. 

Jednoduchým schodištěm vystoupáte na první terasu s dominantními záhony květin a stálezelených keřů v geometrických obrazcích. Sad vlevo představuje zahradu Hesperidek, i když místo citrusů tu rostou ozdobné jabloně.

Monumentální dvouramenné schodiště zve výš – k sochám řeckých bohů, na vyhlídku a také k prozkoumání glorietu na samém konci zahrady. Vchází se do něj po schodišti vtisknutém mezi opěrnou zeď stráně a oblé věže. 

Sala terrena. Impozantní krytý vchod z paláce do zahrady se skládá ze tří místností. Salu vymaloval Václav Vavřinec Reiner. Freska na klenbě znázorňuje Venuši a Adonise. Matyáš Bernard Braun je doplnil sochami Ceres, bohyně plodnosti, a Bakcha, boha vína.

Úžas vzbuzuje i umělá grotta zdobená mušlemi a lasturami uprostřed této tzv. obloukové kulisy. Reliéfy vodních božstev dříve doplňovala i freska, dochovaly se však jen reliéfy vodních panen a vodních božstev v bočních nikách. Prostřední schodiště zdobí osm soch: zápasící chlapci a sedm řeckých bohů – Vulkán, Apollon, Diana, Juna, Minerva, Jupiter a Merkur.

Ačkoliv je Vrtbovská zahrada považovaná za jednu z nejkrásnějších barokních zahrad v Evropě, původní podoba záhonů, výběr rostlin a jejich ornamentální sesazení se dochovaly jen útržkovitě a dnešní podoba navazuje na klasicistní úpravu paláce i zahrady v roce 1845. 

Přibyly i empírové přístavky nad prvním schodištěm a nejspíš i vyhlídka glorietu. V levém domečku tvořil v letech 1886–9 malíř Mikoláš Aleš a malými okénky a francouzským oknem můžete nakouknout do jeho ateliéru.

Za socialismu fungovala v přízemí ve dvou křídlech školka. Fontánka byla nahrazena kolotočem, v rohu parteru stálo pískoviště, v sale terreně kočárky. Přístupná zůstala jen druhá a třetí terasa, která byla i s palácem zapsaná v roce 1958 na seznam kulturních památek, ale přesto časem hustě zarostla.

Kompletní rekonstrukce zahrady trvala stejně dlouho jako její výstavba, stála 46 milionů korun a dokončena byla v roce 1998. Například stromy se sázely již vzrostlé a jámy do břidlicového podloží se hloubily sbíječkami. 

O zeleň se stará deset zahradníků a každý rok obnovují rostliny tak, aby se co nejvíce přiblížily originálu. Jen begonií sází 10 tisíc ve třech různých barvách, aby kvetly co nejdéle, a dováží je z Itálie. Zahradu lze navštívit od dubna do října. Patří mezi jedno z nejromantičtějších míst v Praze, kde se často konají svatby. Pronajmout si ji lze i na soukromou oslavu či jinou akci.

Otevření Jižních zahrad Pražského hradu

20. června 2012

Autoři:
  • Nejčtenější

Herečka Špindlerová bydlí ve vysněném bytě v centru Prahy s dětmi i zvířaty

27. března 2024

Herečka Petra Špindlerová bydlí s dětmi a zvířaty v centru hlavního města. Na místě oceňuje plnou...

Jak v panelákovém bytě 3 + 1 vytvořit třígenerační bydlení. Inspirujte se

22. března 2024

I v panelákovém bytě lze pro jeho obyvatele vytvořit soukromí. Přesto následující zakázka byla pro...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Generátor od souseda řve celý den. On si vyrábí elektřinu a my trpíme

22. března 2024

Premium Bydlím s rodinou v menší obci v rodinném domě. Soused začal v poslední době používat velmi hlučný...

Nejlepší čas na pořízení chaty či chalupy je teď. Co je v Česku na prodej

26. března 2024

Chaty a chalupy obklopené přírodou a vzrostlými stromy jsou v nabídkách realitních kanceláří stále...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ze zámečku Schwarzenbergů vzniklo unikátní bydlení i díky památkářům

26. března 2024

Je skvělé, když se staré stavby zrekonstruují a opět slouží svému účelu. Jindy je však ještě mnohem...

Rihanna chce za penthouse zesnulého Perryho půl miliardy. Vlastnila ho rok

29. března 2024

Luxusní penthouse ve 40. patře mrakodrapu The Century v Los Angeles, který má čtyři venkovní terasy...

Z ostudného vstupu a nevyhovující koupelny je teď pýcha domu

28. března 2024

Občas je nutné předělat jen část domu, důvody bývají různé. Někdy finanční, často se řeší jen...

Koupili rozpadlý zámek Hošťálkovy. I přes tragédii mu vracejí barokní krásu

28. března 2024

Jako mnoho jiných památek u nás měl i zámek Hošťálkovy v Moravskoslezském kraji to štěstí, že se ho...

Starou lesní chatu nahradila nová, má půvab a nabízí i teplo domova

27. března 2024

Lesní chatu k demolici nedaleko Prahy měla nahradit nová, regulace však byly jasné: plocha musí být...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...