Svou příležitost dostala v roce 1955. Bylo jí deset let, když jejího otce pozvali do americké televize NBC, aby účinkoval v pořadu This is your life – To je váš život. Tatínek dívky se totiž stal jedním z šesti respondentů spisovatele Johna Herseyho, který zaznamenal příběhy přeživších útoku na japonské město Hirošima. Desetiletá dívka tehdy poprvé spatřila dalšího hosta – kapitána Roberta Lewise. Právě on byl kopilotem bombardéru Enola Gay, ze kterého byla svržena jaderná nálož v pumě Little Boy.
Drábová k 75 letům od Hirošimy: Radioaktivita? Zabíjela jen z menší části, přeživší posunuli vědecké poznání |
Co jsme to provedli?
Zatímco Kondo, která přežila útok jako čerstvě narozené dítě, přemýšlela, zda má své představy převést do reality, televizní moderátor se zeptal Lewise, co cítil po svržení bomby.
„Díval jsem se dolů, tisíce stop nad Hirošimou, a jediné, co mi běželo hlavou, bylo: ‚Pane Bože, co jsme to provedli?‘“ uvedl tehdy v televizi kapitán Lewis a měl v očích slzy. „Již pro mě nebyl tou zrůdou. Byl jen dalším člověkem. Pochopila jsem, že mám nenávidět válku, ne jeho,“ uvedla dnes pětasedmdesátiletá Kondo pro agenturu AP. Stejně jako pár dalších přeživších útoku na Hirošimu se i ona snaží předat další generaci svůj příběh. Většině pamětníků je již přes osmdesát let a bojí se, že bude historie zapomenuta.
  |
„Přeživší už tu za dvacet let nebudou, ale naše příběhy musí,“ uvedl pro The Washington Post dvaadevadesátiletý Korejec Lee Čong-keun, který po 70 let tajil před všemi i svou ženou, že přežil útok na japonské město. Styděl se za své jizvy a popáleniny a nechtěl o nich mluvit.
Lee jako šestnáctiletý chlapec pozoroval, jak se modrá obloha nad městem postupně proměnila dooranžova. Utrpěl popáleniny na obličeji a krku a léčil se s nimi přes čtyři měsíce. Když se vrátil do práce, nikdo s ním nechtěl hovořit. Všichni se báli „nemoci z atomovky“. Stejně tak skrýval i svou identitu, jelikož nechtěl, aby Japonci věděli, že nepatří mezi ně. Až v roce 2012 se rozhodl vyjít s pravdou ven. „Už nemám co skrývat,“ dodal.
Dnes vypráví i o historii Korejců v Japonsku ve čtyřicátých letech. Podle deníku The Washington Post nepřežilo útok na Hirošimu přibližně 20 tisíc etnických Korejců. Jedno mají přeživší společné – nikdy nezapomenou.
Památník z české dílny
Události z 6. srpna 1945 mají i českou stopu. Jedna z mála budov v centru města zasaženého atomovou bombou, které přežily zkázu, pocházela totiž z dílny českého architekta Jana Letzela. Budova byla postavena v roce 1915 a sloužila jako výstavní síň pro hirošimskou prefekturu.
Američany svržená bomba na město s vojenskou posádkou čítající 40 tisíc vojáků explodovala asi sto padesát metrů od Letzelovy stavby. Budova výbuchu odolala. Vnější betonové zdi zůstaly stát, stejně jako obří železná kopule. Lidé, kteří byli v budově, však zemřeli okamžitě na místě.
Z původní výstavní síně pro lokální výrobky se stal v padesátých letech Hirošimský památník míru. V roce 1966 město rozhodlo, že budovu, které se přezdívá „atomový dóm“, zachová. Dnes je z ní jedna z nejvýznamnějších památek Hirošimy.
