Karel Mareš byl prvním velitelem slavné československé 311. bombardovací peruti RAF za druhé světové války ve Velké Británii. Na sklonku svého života byl po degradaci komunisty donucený žít v poměrně nuzných podmínkách právě v Kosově Hoře. Tam pobýval od roku 1951 až do své smrti 10. června 1960.

V roce 1948 byl ve vazbě v souvislosti s inscenovaným procesem s generálem Heliodorem Píkou, následně byl degradován na vojína a s rodinou se musel vystěhovat z pražského bytu právě do Kosovy Hory. Tam pracoval na statku jako zemědělský dělník a později v podniku Strojní a traktorová stanice. V roce 1953 mu byl odňat invalidní důchod.

Fotografie a vzpomínky Dagmar Jungmannová, dcera generála Karla Mareše, opatruje.
Válečný hrdina Karel Mareš místo slávy čelil útrapám komunistického režimu

„Karel Mareš žil na pokraji chudoby, byl ponižován neustálým pronásledováním StB, což dále zhoršovalo jeho zdraví. Zemřel předčasně v Praze v 61 letech,“ uvedl pohnutému osudu válečného hrdiny historik a ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl. Ten také loni i letos podal žádost o jeho vyznamenání.

„Shodou okolností jsem v pondělí 3. srpna obdržel dopis od předsedy senátu Miloše Vystčila, že žádost o vyznamenání Karla Mareše Řádem Bílého lva byla senátem schválena a doporučena prezidentovi,“ prozradil nejnovější informace ředitel příbramského muzea.

Právě za Marešovo vojenské nasazení i za jeho morální postoje v době komunistického pronásledování by obec chtěla pro něj získat od prezidenta republiky některé z nejvyšších státních vyznamenání. „Myslím si, že osoba generále Karla Mareše si to zaslouží,“ řekl starosta Kosovy Hory Martin Krameš.

Přeživší námořníci z Indianapolisu v srpnu 1945 na ostrově Guam
Nejhorší žraločí útok v dějinách. Námořníci z Indianapolisu umírali po stovkách

O nominaci už bylo požádáno dvakrát. Poprvé se žádalo před dvěma lety, kdy uplynulo jednak 100 let od vzniku samostatného československého státu, ale také 120 let od narození Karla Mareše. Obě žádosti nebyly Milošem Zemanem vyslyšeny. Proto se o propůjčení některého ze státních vyznamenání snaží obec letos znovu.

„Letos žádáme prostřednictví bývalého sedlčanského starosty a nynějšího senátora Jiřího Buriana a doufám, že bychom letos mohli uspět, protože mnozí spolubojovníci generála Mareše už vyznamenáni in memoriam byli,“ doufá Martin Krameš. Ten dokonce společně s velitelem vzdušných sil Armády ČR brigádním generálem Petrem Hromkem inicioval i petici za Marešovo vyznamenání.

Zatím se kromě parku se svým jménem dočkal Karel Mareš po své smrti satisfakce pouze v podobě rehabilitace v roce 1990, kdy mu mimo jiné na základě přispění právě ředitele Hornického muzea Příbram Josefa Velfla, který se jeho osobou dlouhodobě zabývá, byla navrácena in memoriam hodnost generála tehdejším prezidentem Václavem Havlem. „Byl devátým v pořadí, koho prezident Havel rehabilitoval,“ dodal Josef Velfl.