Výzkum pro léčbu deprese sahá po halucinogenech. Kromě ketaminu je ve hře i psilocybin
Vědci z Národního ústavu duševního zdraví mají jako první v Evropě zelenou pro výzkum antidepresivních účinků psilocybinu, psychoaktivní látky obsažené například v lysohlávkách, ve srovnání s ketaminem. Ten je již při léčbě deprese, která je čtvrtou nejčastější příčinou zdravotních potíží, registrovaným lékem. Obě látky by do budoucna mohly být nadějí pro lidi, kterým nezabírá konvenční léčba.
Takzvaně paralelním výzkumem projde celkem 60 pacientů, kteří dostanou tři látky. Psilocybin, ketamin a třetí, také psychoaktivní látku, přičemž ani lékař, ani pacient, nebudou znát složení právě aplikované látky – právě tak se vyhnou placebo efektu.
Čtyři piva denně, to není v pořádku. V Česku se chlastá strašně, říká psychiatr Minařík
Číst článek
První pacient bude do výzkumu (ten je v současnosti ve druhé fázi klinického hodnocení a může tedy probíhat na pacientech se střední až těžkou depresí – pozn. red.) zařazen letos na podzim. Po šesti a poté po dvanácti měsících vědci pacienty opět kontaktují a na základě jejich stavu vyhodnotí výsledky výzkumu – tedy jak dlouhý je účinek psilocybinu v porovnání s ketaminem.
„Psilocybin je serotonervní psychedelikum, úzce souvisí se serotoninovým systémem, který je hrozně důležitý pro regulaci nálady nebo spánku. Navíc, většina léků, které v léčbě deprese dnes používáme, nějakým způsobem na serotoninový systém působí, tedy i u těch klasických léků,“ říká pro Český rozhlas Tomáš Páleníček z Národního ústavu duševního zdraví, který se účinky psychoaktivních látek zabývá dlouhodobě.
„Psilocybin také působí na serotoninový systém, nicméně odlišným způsobem než ta klasická antidepresiva. Opakovaně bylo prokázáno, že tato látka dlouhodobě zlepšuje náladu i u zdravých lidí, že zlepšuje takzvaný ‚well-being‘, tedy životní spokojenost.“
Úzkost i transcendence
Podle údajů Světové zdravotnické organizace depresí celosvětově trpí víc než 300 milionů lidí. V Česku podle odhadů půl milionu obyvatel. Odborníci ale upozorňují, že až u třetiny pacientů léčba antidepresivy ani psychoterapie nezabírají. Jsou vůči nim takzvaně rezistentní. Podle doktora Páleníčka se tím přitom léčba často významně prodlužuje.
„Když léčíme depresi klasickými antidepresivy, tak čekáme několik týdnů na to, až se ty léky projeví. Často se ale stane, že efekt léčby není dostatečný, máme rezistentního pacienta a musíme hledat alternativu. Pak se doba, kdy má pacient depresi a nemá úlevu, úměrně tomu prodlužuje. Může se tedy stát, že pacienti mají depresivní epizodu několik měsíců i let,“ říká.
Přitom právě látky jako psilocybin nebo ketamin by mohly být řešením. Jejich účinek se projeví během několika hodin až dnů, přičemž efekt psilocybinu by podle Tomáše Páleníčka mohl být podle dosavadních poznatků až několikaměsíční. „Účinek psilocybinu se zdá, že je delší než u ketaminu. U ketaminu studie, které jsou k dispozici, ukazují, že během 7 až 10 dnů ten rychlý antidepresivní účinek odezní,“ dodává.
Boj s vlastním mozkem. Díky antidepresivům žije normální život, Petřinu poruchu zhoršuje vnější tlak
Číst článek
I když je možné látku získat z některých druhů hub, včetně nejčastěji zmiňovaných lysohlávek, k léčebným účelům se psilocybin podle Páleníčka získává laboratorně: „Podáváme čistý psilocybin, který je připraven do lékové formy, kterou je v našem případě kapsle.“
Po jejím požití účinek látky přetrvává 6 až 8 hodin, během kterých jsou u pacienta přítomni dva odborníci. Ti se starají o takzvaný ‚set a setting‘, to znamená, že pacienta seznámí s možným působením látky, ať už fyzickým, nebo duševním, a vytvoří mu bezpečné prostředí, ve kterém může psychedelickým zážitkem projít. Působení látky je přitom možné pociťovat i fyzicky.
„Například zvýšením krevního tlaku, zvýšením tepové frekvence, suchem v ústech, pocením, chladem, roztaženými zorničkami. To jsou typické účinky psilocybinu,“ říká Tomáš Páleníček a dodává, že vnitřní prožitek je v zásadě individuální, často podporovaný evokativní hudbou, a škála emocí a zážitků, které se po požití látky mohou vyskytnout, značně široká.
„Mohou se střídat příjemné fáze spojené s extatickým prožíváním a vnímáním všehomíra, ale zároveň se mohou projevit velmi úzkostné momenty, během kterých mohou vyplouvat různá témata, která se týkají našeho současného života. Člověk může prožít velmi náročnou zkušenost,“ dodává.
Právě z toho důvodu je důležité, aby byla zkušenost s psychoaktivními látkami v rámci odborníkem kontrolovaného sezení, nikoliv rekreační. Nezpracovaný prožitek by totiž mohl psychické potíže prohloubit.
Zákon a mýty nad vědou
Užívat psilocybin mimo rámec klinického hodnocení, ke kterému má v současnosti povolení pouze Národní ústav duševního zdraví, je v Česku nezákonné. Podle mezinárodní Úmluvy o psychotropních látkách z roku 1971, kdy šlo o politický krok, patří psilocybin mezi látky s vysokým potenciálem pro zneužití.
Jana o syndromu vyhoření: Učila jsem se od pondělí do neděle, můj mozek měsíce neodpočíval
Číst článek
Také vládní nařízení o seznamech návykových látek z roku 2013 mezi takové látky řadí právě psilocybin. Taková vlastnost u něj však podle primáře Kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Petra Popova prokázána nebyla.
„Já se zabývám léčbou závislostí hrozně dlouho, a za tu dobu jsem nepotkal moc lidí, kteří by měli problém se závislostí na halucinogenech. A lidi závislé na psilocybinu, to jsem opravdu nepotkal. U halucinogenů se za riziko považují možné efekty vyplývající z toho, že to jsou velmi účinné psychoaktivní látky,“ říká Popov.
Paradoxně tedy vzhledem k současnému legislativnímu nastavení je podle Tomáše Páleníčka psilocybin látkou, která by závislosti mohla naopak léčit. Jeho účinek se kromě deprese zkoumá i u obsedantně kompulzivní poruchy, anorexie nebo takzvaných ‚cluster headache‘, tedy intenzivních bolestí hlavy. Před naplněním potenciálu této psychoaktivní látky v medicíně je ale potřeba prokázat jak mechanismus působení psilocybinu, tak i jeho účinek.
