Do kdy podat daňové přiznání a zaplatit. Přehled termínů
1. 4. 2024 | Petr Kučera
Jaké jsou termíny pro daňové přiznání, přehledy pojištění OVSČ a oznámení osvobozených příjmů? Máme podrobnosti.
Konec superhrubé mzdy: Jak si polepšíte, když Babiš otočí
Už je to tady zase. A odvážnější než dřív. Vláda, která před týdnem odmítla jednoduše zvýšit daňovou slevu kvůli ztrátě 20 miliard v rozpočtu, teď chystá úlevu za 90 miliard.
Zdroj: Shutterstock
Zapomeňte na to, že „chytrá karanténa“ nefunguje. Premiér Andrej Babiš (ANO) dal Čechům před svým odjezdem na dovolenou nové téma: Zrušíme superhrubou mzdu a všichni to určitě uvidíte na výplatách, vzkázal v pravidelném videu Čau lidi.
Byl to přitom právě Babiš, kdo snahy o zrušení superhrubé mzdy v předchozích letech blokoval. „Žádné výhody by to nepřineslo a šlo by jen o politické gesto, které by zatížilo firmy a podnikatele,“ říkal například jako ministr financí v roce 2015, kdy se vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) chtěla vrátit k výpočtu z hrubé mzdy a upravit sazbu tak, aby zaměstnanci ve výsledku odváděli zhruba stejně jako doteď.
Podobnou věc – zrušení 15% daně ze superhrubé mzdy a její nahrazení 19% daní z hrubé mzdy, což mělo snížit daňovou zátěž zaměstnanců o jeden procentní bod – si pak vláda Andreje Babiše dala do programového prohlášení. Ministryně financí Alena Schillerová počítala se změnou od roku 2019, později ji odložila na rok 2020 a v nejnovějších daňových balíčcích už ji ani nezkoušela navrhovat – pozornost nasměrovala na stravenkový paušál pro zaměstnance a nové paušální odvody pro OSVČ.
Schillerová narazila hlavně u ČSSD jako koaličního partnera. Zaměstnanec s průměrnou mzdou si sice měl polepšit o víc než 300 korun měsíčně, státní rozpočet by však bez dalších souvisejících změn přišel o 25 miliard ročně.
Ze stejného důvodu – obřího výpadku příjmů do rozpočtu – Babiš se Schillerovou odmítali opoziční návrhy. ODS chtěla předloni návrat k hrubé mzdě bez současného zvýšení sazby. Lidé by tak dál platili 15 procent, ale z výrazně menšího objemu peněz.
Teď Babiš přichází se stejným návrhem, opoziční plán vydává za vlastní: Patnáctiprocentní sazba ze superhrubé mzdy skončí, ale dál se bude počítat 15 % z hrubé. Tentokrát to vypadá, že se nespletl a ví, o čem mluví. Zřejmě se podle něj podstatně změnila situace a je „potřeba snížit daňové zatížení zaměstnanců, aby neměli důvod bát se budoucnosti“.
Možná ale zapomněl zmínit chystané zvýšení jiných daní – v pár větách mluvil jenom o výhodách pro zaměstnance, o podnikatelích se nezmínil. Podrobnosti zatím neupřesnila ani Schillerová, která reagovala upozorněním, že rozpočet by taková změna stála až 90 miliard korun. Ne jednorázově, což by se v krizi a beztak plánovaném 500miliardovém schodku ještě dalo unést. Ale každý rok. Byl by to zřejmě největší předvolební dárek v české historii.
Snížení daní – přesněji zatížení práce povinnými odvody, především na sociální pojištění – přitom dlouhodobě prosazuje nejenom opozice, ale i většina ekonomů. Šance, že by takový nápad stihl na poslední chvíli projít tak, aby platil už od ledna 2021, tu tedy je.
Jenže: Kde sebrat 90 miliard pro každý další rok? Kdo začne naopak platit vyšší daně, když Babišova vláda nechce radikálně šetřit na jiných výdajích? Neměla by „vláda odborníků“ v klidu připravit rozsáhlejší daňovou reformu, jak doporučují experti? Právě na souvisejících změnách se odvážný plán nejspíš zasekne. Výsledkem může být „kompromisní“ návrat k původnímu záměru Schillerové – tedy 19 % z hrubé mzdy. Lidi, já vám chtěl dát mnohem víc, ale vedli proti mně kampaň a proti byl i Kalousek, přesto díky mně dostanete pár stovek navíc, pochlubí se nakonec Babiš.
O kolik vám zůstane víc
Od roku 2008 platí zaměstnanci daň 15 procent ze superhrubé mzdy, což je hrubá mzda zvýšená o povinné odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. V praxi se tak sazba pohybuje kolem 20,1 procenta z hrubé mzdy, díky slevám však lidé ve skutečnosti odvádějí méně.
Pokud by zaměstnanci od roku 2021 platili formálně stejných 15 procent, ale jenom z hrubé mzdy, všichni si výrazně polepší: U průměrného výdělku 34 tisíc hrubého dostanou „na ruku“ o 1700 korun měsíčně víc, v součtu přes 20 tisíc ročně. A třeba při výdělku 18 tisíc hrubého by jejich čistá mzda stoupla o 915 korun měsíčně, při výdělku 50 tisíc dokonce o 2535 korun.
Konkrétní dopad na váš výdělek si snadno spočítáte v naší kalkulačce:
Daň by se počítala z menší částky než doteď, přestože povinné odvody by zůstaly stejné. Na příkladu průměrné mzdy to ukazuje následující tabulka:
V čem je rozdíl | ||
| současný systém | návrh ODS (nově i Babiše) | |
| hrubá mzda | 34 000 Kč | 34 000 Kč |
| pojistné – zaměstnavatel | 11 492 Kč | 11 492 Kč |
| superhrubá mzda | 45 500 Kč | nepočítá se |
| pojistné – zaměstnanec | -3 740 Kč | -3 740 Kč |
| 15% daň před slevou | -6 825 Kč (ze superhrubé) | -5 100 Kč (z hrubé) |
| základní sleva | 2 070 Kč | 2 070 Kč |
| čistá mzda | 25 505 Kč | 27 230 Kč |
| rozdíl | - | + 1 725 Kč |
| Jde o měsíční částky. Příklad počítá se zaměstnavatelem, který si neuplatňuje slevu na dítě ani další úlevy kromě základní slevy na poplatníka. Zdroj: Kalkulačky Peníze.cz | ||
Zastánci nižších daní samozřejmě věří, že lidé si vyšší výplatu nenechají doma pod polštářem. Část peněz se tak státu vrátí díky většímu utrácení – hlavně formou DPH a spotřebních daní.
„V průměru by si zaměstnanec polepšil o 20 736 korun ročně. To by podpořilo jeho spotřebu a pomohlo roztočit kola české ekonomiky, zatuhlá v důsledku koronavirové krize. Relativně citelné, oproti stávající situaci více než čtvrtinové snížení příslušné daňové zátěže, dodá ekonomice žádoucí vzpruhu v náročné době,“ říká Lukáš Kovanda, ekonom Czech Fund.
Spočítáme vám to
Jak velká část výplaty letos padne na daň z příjmu a povinné odvody? Kolik za vás platí zaměstnavatel? Všechno ukážeme.
Kalkulačka čisté mzdy
„Jedná se o rozumný návrh, protože poměrně vysoké zdanění práce je jedním z největších omylů tuzemského daňového systému. Bohužel není jasné, kde na to vláda vlastně vezme. Pokud nepředloží adekvátní úsporná opatření, o žádné snížení daní ve výsledku jít nemusí. Vzniklý dluh totiž bude placen nakonec opět z daní, byť zřejmě jiných, než je daň ze mzdy,“ upozorňuje.
Podobně to vidí i ekonom Michal Pícl, předseda Národohospodářské komise ČSSD a náměstek ministryně práce a sociálních věcí. „Snížení zdanění příjmů zaměstnanců je určitě krok správným směrem, který může pomoci podpořit spotřebu a tím nastartovat ekonomiku. Na druhou stranu návrh na tak radikální snížení s dopadem na příjmy státního rozpočtu okolo 90 miliard korun je opravdu odvážný. V debatě mi chybí to takzvané B, tedy čím bude tento výpadek nahrazen,“ říká.
„Tak velké rozpočtové změny nelze dělat bez radikálních reforem. Očekávám, že pokud s tím někdo přichází, bude zodpovědný a představí kompletní reformu daňového systému tak, aby to nakonec nezaplatily budoucí generace,“ dodává Pícl.
Ekonomové: Dobrý směr, ale...
Snížení zdanění práce je dobrý krok také podle Danuše Nerudové, ekonomky specializující se právě na daně. „Ale chybí krok B: koncepční reforma daňového systému. Čím bude výpadek 90 miliard nahrazen nebo které výdaje se škrtnou? Bez reformy je tento krok porušením mezigenerační rovnosti. A splácet budou naše děti,“ reaguje na Babišův návrh.
Rektorka Mendelovy univerzity v Brně a šéfka takzvané důchodové komise prosazuje reformu daní provázanou právě se změnami důchodového systému. V rozhovoru pro Peníze.cz zmínila na jedné straně snížení odvodů na sociální pojištění, na druhé straně možnost progresivního zdanění, přinejmenším u velkých korporací.
Pro zjednodušení výpočtu daně z příjmů zaměstnanců je i ekonomka Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady. Také ona by ale dala přednost komplexní reformě daní a důchodů.
Jednoduché řešení?
Průměrná mzda stoupla od roku 2008 o polovinu, daňová sleva na poplatníka přesto zůstává pořád stejná. Opozice tlačí na zvýšení, vláda ho odmítá. Podporu nenašlo ani rozšíření daňových úlev za poskytnuté dary.
Daně potichu rostou. Schillerová nechce rozmrazit základní slevu
„Největší problém zdanění práce v ČR není samotná sazba daně, ale vysoké odvody hrazené zaměstnavateli za jejich zaměstnance,“ zdůrazňuje Helena Horská, ekonomka Raiffeisenbank specializující se na pracovní trh. Po snížení odvodového zatížení volá také většina exportérů, připomíná průzkum banky.
Horská pochybuje i o tom, zda by nižší daň vedla k vyšší spotřebě domácností. „V době značné nejistoty se tento efekt nemusí projevit, nebo ne tak výrazně jako za standardních nekrizových podmínek. Domácnosti mají v obavě před ztrátou zaměstnání a dalším vývojem tendenci spíše šetřit. Dodatečný čistý příjem spíše odloží stranou, než by ho celý utratily,“ říká.
„Vzhledem k riziku, že touto krizí mohou být postiženy především sociálně slabí občané, dával by mi větší smysl zvýšit nezdanitelné minimum na jednotlivce a na dítě. To by zacílilo na nejzranitelnější skupiny obyvatel – občany s nízkými příjmy a samoživitele,“ dodává Horská. Babišova vláda přitom opakovaně odmítá zvýšit základní slevu na poplatníka, která se – přes výrazný růst výdělků i inflaci – od roku 2008 nezměnila.
Nikdy v naší historii nebyla lepší doba snížit daně, myslí si ekonom Dominik Stroukal z finanční skupiny Roklen. Podle něj je to učebnicový krok v recesi, vhodný právě u zaměstnanců, kteří jsou u nás extrémně zatížení daněmi.
Stroukal věří, že peníze, které lidem zůstanou, se do ekonomiky vrátí, takže celkový dopad bude mnohem nižší než avizovaných 90 miliard. „I kdyby to ale bylo 90 miliard, jsou to dobře utracené peníze, protože se nedají špatně utratit. Kdyby stát vybral 90 miliard na daních nebo na dluhopisech, poperou se o ně zájmové skupiny, část ukrojí byrokracie a korupce. Tyto peníze zůstanou v kapsách zaměstnanců,“ říká.
„Jen je škoda, že se to dělá skrze zrušení superhrubé mzdy. Ta může mít své ekonomické otazníky, ale je k nezaplacení jako edukační nástroj. Jasně ukazuje, že když chcete při průměrné mzdě dostat 25,5 tisíce čistého na účet, musíte zaměstnavateli v soukromém sektoru vydělat alespoň 45,5 tisíc. Lepší by bylo superhrubou mzdu zanechat a snížit zaměstnancům daň z příjmu o zhruba čtyři procentní body,“ navrhuje.
Stroukal se obává, že ze strany Andreje Babiše jde jenom o uhrávání pozic. „To znamená, že je 15 % daň místo avizovaných 19 % při zrušení superhrubé mzdy úmyslně přehnané snížení, z kterého vznikne v koalici nakonec kompromis v podobě zrušení superhrubé mzdy a zvýšení sazby na 19 %,“ dodává.
Vzpomínka na Tlustého
Superhrubou mzdu prosadil někdejší ekonomický expert ODS a krátkodobě i ministr financí Vlastimil Tlustý. Chtěl zaměstnancům odkrýt všechny další náklady, které má zaměstnavatel s jejich mzdou – tedy že musí odvádět další peníze státu nad rámec hrubé mzdy. Lidé se tak měli dozvědět, na kolik firmu skutečně přijdou, respektive že ze své mzdy odvádějí státu mnohem více, než si dosud mysleli.
Zatímco hrubá mzda zahrnuje jen daně a odvody na pojistné na straně zaměstnance, do superhrubé mzdy se počítají i vedlejší mzdové náklady zaměstnavatele – tedy zdravotní a sociální pojištění, které firma povinně musí platit „za zaměstnance“. Superhrubá mzda tak je zhruba o třetinu vyšší (33,8 %) než hrubá. Při průměrné hrubé mzdě 34 000 korun měsíčně dosahuje ta superhrubá 45 500 korun.
Do praxe tuto změnu společně s jednotnou 15% sazbou daně zavedla vláda Mirka Topolánka od roku 2008. Zvýraznění opravdových nákladů pro běžné zaměstnance ale nepřinesla, na výplatní pásce jim obvykle přibyl jen další z mnoha nesrozumitelných údajů. A naopak znepřehlednila myšlenku rovné daně – sazba totiž ve skutečnosti není stejná.
Tehdy opoziční ČSSD navíc zdůrazňovala, že jde o jakousi daň z daně, protože se platí z hrubé mzdy zvýšené navíc o odvody zaplacené zaměstnavatelem. Lidé tedy zaplatí daň i z toho, co už jednou státu (nepřímo) odvedli na pojištění.
Zrušení výpočtu ze superhrubé mzdy připouštěla ODS už v roce 2010. S návratem k hrubé mzdě a zvýšení sazby na 19 procent pak počítala daňová reforma Miroslava Kalouska (nyní TOP 09), kterou schválila vláda Petra Nečase. Vláda ČSSD ale reformu zrušila dřív, než od roku 2015 začala platit.
Video: Mohl ji už dávno zrušit, kdyby chtěl. Ještě před půl rokem to Babiš odmítal
Už nás sledujete?
Přidejte si Peníze.cz na Facebook nebo Twitter a dozvíte se včas další praktické rady i aktuality!
Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.
| Dní | Hodin | Minut | Vteřin |
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznáníPokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.
Petr Kučera
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
4. 8. 2020 8:48, deprese
Citace / 04.08.2020 08:13
To je záměr, aby bohatí byli ještě bohatší. :-)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
4. 8. 2020 15:50, Dana
Já taky ne. Ta superhrubá mzda je přeci náš příjem. Je to to, co si vyděláme, protože to stojíme zaměstnavatele. Tak bychom z toho měli platit daň. Hlavně, že nadáváme na živnostníky, ale co děláme my, když nechceme platit daň z celého svého výdělku? A jim se nedivím, musí platit nehorázný peníze na odvody a nic za to nedostanou, když se něco stane, naopak, musí je platit, i když nemají výdělek, protože jsou třeba nemocní. Na rozdíl od zaměstnance, který pořád má příjem, ale nemá ty odvody. Tak nechápu, proč bychom nemohli zaplatit aspoň daň pořádně z celého platu.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (22 komentářů) příspěvků.