V těchto dnech se kraj obrátily i vědecké a odborné instituce, které situaci v rezervaci monitorují a vydávají zprávy a svědectví o tom, jak je projekt užitečný nejen pro zážitkovou turistiku, ale také pro krajinu samotnou. Bez akutního rozšíření pastvin však podle odborníků může dojít brzy ke značným škodám. Rozsáhlá území, na kterých by pastva mohla zabránit vymírání vzácných druhů, tak stále zůstávají mimo rezervaci.

Proto se přední odborníci rozhodli požádat Středočeský kraj o rychlé dořešení situace. „Od roku 2015 máme tu čest podílet se jako hlavní odborný partner na inovativním projektu pastvy velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru u středočeských Milovic. Ten se pro naši instituci stal jedním z klíčových projektů na poli výzkumu a popularizace vědy a dlouhodobě naším vůbec nejúspěšnějším projektem co se pozitivních ohlasů veřejnosti týká. S velkým znepokojením proto sledujeme informace přicházející v posledních měsících, které dávají tušit komplikace až ohrožení realizace tohoto nesmírně populárního a opakovaně oceňovaného projektu,“ konstatuje Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra Akademie věd České republiky.

Tůně v milovické rezervaci pomohly zadržet vodu.
Přírodní rezervace u Milovic zadržela vodu, pomáhá tak při přívalových deštích

Odborníci dávají pozitivní vývoj z posledních let, který zajistila pastva velkých kopytníků, do kontrastu s předchozím stavem lokality. „Toto nadregionálně mimořádně cenné území bohužel řadu let svoji biologickou hodnotu postupně ztrácelo. Dělo se tak i přes snahy o nahodilý management pomocí pastvy hospodářských zvířat, pojezdem techniky a podobně. S ohledem na rozlohu lokality to nezabránilo její postupné degradaci. Jsme proto rádi že se podařilo najít ekonomicky přijatelné řešení, jak zajistit cílený celoplošný odborný management, který napodobuje původní přírodní procesy,“ upozornil David Král, předseda České společnosti entomologické.

Záchrana ohrožených druhů

Příchod velkých kopytníků zachránil mnohé ohrožené druhy v hodině dvanácté. „Jenom v roce 2019 zde bylo evidováno na 120 zvláště chráněných druhů, nebo druhů zařazených v Červeném seznamu bezobratlých. Řada z nich by patrně bez zavedení pastvy těchto zvířat z lokality zcela vymizela,“ doplňuje David Král. Podle odborníků přitom projekt dokázal skloubit to, co se jinak při ochraně přírody často nedaří – podporu veřejnosti a vědecké komunity.

Rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice, která získala přezdívku České Serengeti, měla být podle původních plánů dokončena na přelomu let 2015 a 2016. Kvůli administrativním i majetkoprávním průtahům však její dokončení nabralo zpoždění. Středočeský kraj potvrdil poskytnutí pozemků loni v září. Projektu poté výrazně pomohla veřejnost. Když kvůli předchozímu zdržení přišel projekt o možnost získat dostatečně rychle finanční prostředky z dotace přislíbené státem, dokázala se veřejnost na dokončení rezervace během několika týdnů složit. Na záchraně ohrožené rezervace se tak podíleli lidé z celé České republiky. Z potřebných dvou milionů již nyní zbývá získat posledních 300 tisíc korun. Za projekt rezervace velkých kopytníků loni společnost obdržela nejprestižnější tuzemské ocenění, Cenu Josefa Vavrouška.

Dvě pratuří jalovice najdou nové působiště.
Část praturů a zubrů z milovické rezervace se stěhuje

Poslední překážkou k záchraně vzácné přírody tak zůstává poskytnutí přislíbených pozemků. Jejich stav se přitom velmi rychle zhoršuje. Rezervace má nyní rozlohu 230 hektarů, k jejímu dokončení Středočeský kraj loni v září přislíbil poskytnout 120 hektarů.

Organizace, které se obrátily na Středočeský kraj se žádostí o dokončení rezervace

Biologické centrum Akademie věd České republiky, Česká společnost pro ekologii, Česká společnost ornitologická, Česká společnost entomologická, Učená společnost České republiky, organizace Českého svazu ochránců přírody JARO, Ekologická servisní organizace, ČSOP Klenice a další jednotlivci a organizace.