Vypnutí ekonomiky už vláda nepoužije. Druhá vlna však může zasadit další ránu

Česká ekonomika podle předběžných odhadů ČSÚ ve 2.Q meziročně klesla o 10,7 % a oproti prvnímu čtvrtletí letošního roku to bylo o 8,4 %. I když se jedná o hrozivý propad, trhy čekaly ještě horší výsledky. Hlavním důvodem poklesu je především zahraniční poptávka. 

Dočkali jsme se také HDP z Německa, který nás velmi zajímá vzhledem k provázanosti s českou ekonomikou. Německá ekonomika klesla meziročně o 11,7 % a mezičtvrtletně o 10,1 %. Německá vláda reagovala poměrně rychle. Byla jednou z prvních, která po nástupu koronavirové krize uvolnila restriktivní podmínky, navíc pumpuje do ekonomiky velké množství finančních prostředků, ze kterých budou sekundárně čerpat i české podniky a domácnosti. 

Francouzská ekonomika za stejné období klesla mezičtvrtletně o 13,8 %. Pád aktivity v tamní ekonomice je dobře vidět na číslech o zahraničním obchodě. Vývoz za 2.Q klesl o 25,5 %, dovoz o 17,3 %. 

Obrázek ze zbytku Evropy je hodně podobný. Španělská ekonomika ve druhém kvartále klesla o 22,1 % y/y a o 18,5 % q/q, italská o 17,3 % y/y a o 12,4 % q/q a ekonomika celé EMU propadla o rovných 15 % y/y a o 12,1 % q/q. 

Daleko nejhůře je na tom americká ekonomika. Ta vlivem koronavirové krize oproti prvnímu čtvrtletí spadla o neuvěřitelných 32,9 %, což je nejhorší výsledek v historii sledování. Kromě vládních výdajů klesly všechny složky a to včetně osobní spotřeby, vývozu nebo osobních investic. Podle FEDu se americká ekonomika letos propadne o 6,5 %. 

Situace se v USA zatím nelepší. Nejnovější data ukazují na 1,434 mil. nových žádostí o dávky v nezaměstnanosti za poslední týden. Nahoru šel i počet pokračujících dávek na 17,018 mil., který ukazuje, že US trh práce se bude zotavovat nejspíš ještě dlouho. 

Většina nejnovějších dílčích čísel o měkkých indikátorech z mnoha zemí o spotřebitelské důvěře, podnikatelské důvěře, objednávkách zboží dlouhodobé spotřeby atd. nevyznívají vůbec špatně. Problém je v těch tvrdých datech, jako jsou HDP, obchodní bilance či nezaměstnanost, a to napříč zeměmi. To ukazuje na to, že spotřebitelé sice nejspíš dělají zásoby a omezují svou spotřebu v souvislosti s nejistotou budoucích příjmů, přesto jsou stále ochotni utrácet. Valná většina problémů ekonomik jde na vrub administrativním opatřením jednotlivých vlád. 

S příchodem druhé vlny koronaviru si nejspíš už žádná vláda netroufne vypnout celou ekonomiku. Nyní už všichni zjistili, kolik by to stálo. Vlády se naopak budou snažit najít balanc mezi zdravotním a ekonomických hlediskem. Politici by tak měli dávat nejen na doporučení epidemiologů, ale i ekonomů.        

Tomáš Volf

Celý článek naleznete na www.citfin.cz