Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Genom je mnohem komplikovanější, než si vědci před 20 lety mysleli

  10:11
Očekávalo se, že v roce 2020 bude mít každý na magnetické kartě přečtený genom a při zdravotních potížích mu lékaři „ušijí“ léčbu na míru. Ode „dne G“ uplynulo 20 let, ale uskutečnilo se pouze málo z toho, co si vědci slibovali.
Genom (ilustrační foto)

Genom (ilustrační foto) foto: Shutterstock

V pondělí 26. června 2000 ohlásil americký prezident Bill Clinton z Východního pokoje Bílého domu zrod „nejdůležitější a nejpodivuhodnější mapy, jakou kdy lidstvo vytvořilo“. Poprvé byl nahrubo přečten kompletní lidský genom. Britský premiér Tony Blair to v poselství vysílaném do Washingtonu prostřednictvím satelitu označil za „první velký technologický triumf 21. století“.

Hlavními aktéry tehdejší konference však nebyli politici, nýbrž Francis Collins, zastupující mezinárodní konsorcium Human Genome Project, a Craig Venter, řídící soukromou společnost Celera Genomics. Genom se četl nezávisle na dvou frontách a rivalita soupeřících týmů neznala hranic. Bylo třeba vrcholné diplomacie, aby se Collins a Venter v Bílém domě sešli. V následujících letech tyto dva na veřejnosti pohromadě nikdy nikdo neviděl. Vědecké konference, kde jeden z nich přislíbil účast, druhý okázale ignoroval.

Collins versus Venter

Silně věřící Collins a podnikavý Venter, příhodně přezdívaný „Bill Gates genetiky“, se původně sešli v únoru 2000, aby se domluvili na společném postupu ve finálních fázích čtení lidského genomu. Nedohodli se a podle kuloárových zvěstí ani nechtěli. Každý z nich měl o využití informací z přečteného genomu jiné představy. Venter je chtěl pět let všem zájemcům prodávat, Collins byl přesvědčen, že genom patří lidstvu a to by mělo mít k informacím volný přístup.

Silně věřící Francis Collins a podnikavý Craig Venter, příhodně přezdívaný „Bill Gates genetiky“, se původně sešli v únoru 2000, aby se domluvili na společném postupu ve finálních fázích čtení lidského genomu. Nedohodli se a podle kuloárových zvěstí ani nechtěli. Každý z nich měl o využití informací z přečteného genomu jiné představy.

V „den G“ čili v „den lidského genomu“, jak se začalo 26. červnu 2000 záhy přezdívat, se ale Collins s Venterem postavili po boku prezidenta Clintona, aby společně potvrdili, že lidstvo právě přečetlo svou dědičnou informaci. Zatím ještě ne zcela úplně a bez chyb, ale tři miliardy písmen genetického kódu uložené v buňkách každého obyvatele Země už dostaly na dvou metrech dvojité šroubovice lidské DNA místo. Ani Collins s Venterem se v tento slavnostní moment neubránili superlativům.

„Věřím, že znalost genomu, kterou dáváme lidstvu, bude mít zásadní dopad na lidský život, na léčbu nemocí a na pochopení našeho místa v biologickém světě,“ prohlásil Venter. Collins, kterého od dětství fascinovaly biblické příběhy o zázračném uzdravení těžce nemocných, vyjádřil přesvědčení, že v dalších 15 či 20 letech zajistí znalosti lidského genomu zásadní transformaci medicíny.

„Zažijeme explozi objevů genetických příčin cukrovky, kardiovaskulárních onemocnění, vysokého krevního tlaku, schizofrenie, roztroušené sklerózy a mnoha dalších chorob. Dnes víme, že tyto choroby jsou ovlivněny geneticky, ale nedokážeme tyto vlivy podchytit. Poznatky přinášené díky znalostem o lidském genomu tento proces dramaticky urychlí. První výsledky uvidíme už za tři až pět let,“ předvídal ředitel Human Genome Project. Nicméně ani po 20 letech, jež ode „dne G“ uplynuly, se ale z tehdy avizovaných revolucí v medicíně mnoho neuskutečnilo.

Nedostatečné porozumění

Kompletně byl lidský genom přečten až v roce 2003. Genomika čili věda o genomech se v následujících letech změnila k nepoznání. Přímé náklady na přečtení prvního lidského genomu se odhadují na 300 milionů dolarů, přičemž celý Human Genome projekt vyšel na tři miliardy dolarů. Do dneška spadla cena za přečtení jednoho genomu k tisíci dolarům. Zkompletování prvního genomu zabralo pět let, dnes je možné přečíst celou lidskou dědičnou informaci za den. To si uměli před 20 lety představit asi jen ti největší fantastové.

Ve 21. století získalo lidstvo sadu levných a účinných nástrojů pro cílené zásahy do dědičné informace metodami genového inženýrství. Ty začínáme využívat nejen k léčbě dědičných chorob, ale třeba i v boji se zhoubnými nádory. V „den G“ ale lidstvo doufalo v mnohem víc. Panovaly představy, že v roce 2020 bude mít každý obyvatel Země na magnetické kartě kompletně přečtený genom a při zdravotních potížích mu lékaři „ušijí“ léčbu na míru podle vrozených dispozic. To je však nadále science fiction.

Lidský genom sice dobře známe, ale pořád mu dost nerozumíme. Výstižně přiblížil stav v poznání lidského genomu v „den G“ český genetik profesor Václav Pačes, když řekl, že jsme na tom stejně, jako kdybychom přečetli knihu v portugalštině a neuměli portugalsky. Vědci znali tři miliardy písmen genetického kódu tvořícího lidský genom, ale měli jen mlhavé představy, jak funguje, a co se v něm skrývá.

Lidský genom sice dobře známe, ale pořád mu dost nerozumíme. Výstižně přiblížil stav v poznání lidského genomu v „den G“ český genetik profesor Václav Pačes, když řekl, že jsme na tom stejně, jako kdybychom přečetli knihu v portugalštině a neuměli portugalsky. Vědci znali tři miliardy písmen genetického kódu tvořícího lidský genom, ale měli jen mlhavé představy, jak funguje, a co se v něm skrývá.

Omezenost tehdejších znalostí dokládá i fakt, že zprávy ze „dne G“ běžně uváděly celkový počet lidských genů okolo 80 tisíc. Brzy se však ukázalo, že člověk má okolo 23 tisíc genů a v tomto ohledu se nijak neliší od myši. Počtem genů nedominujeme výrazněji ani nad titěrnou muškou octomilkou, která má v dědičné informaci uložených na 16 tisíc genů. Jako zavádějící se ukázalo i soustředění genetiků na geny, jež tvoří necelá dvě procenta lidské dědičné informace.

Zbytek genomu vědci dlouho chápali jako „genetickou vycpávku“ bez většího významu. Craig Venter dokonce v počátcích plánování výzkumu lidské dědičné informace navrhoval, aby vědci přečetli z celé lidské DNA jen geny a zbytkem se hlouběji nezabývali. Až dodatečně se ukázalo, jak prozíravá byla strategie konsorcia Human Genome Project, která počítala s čtením všech tří miliard písmen genetického kódu bez ohledu na to, zda jsou v nich geny, nebo ne.

Vliv odchylek

Dnes víme, že úseky DNA ležící mimo geny jsou pro celkové fungování genomu nesmírně důležité. Podle klasických genů se v buňkách vyrábějí především bílkovinné molekuly plnící roli stavebních kamenů, katalyzátorů biochemických reakcí nebo významných buněčných poslů a regulátorů. Podle mnoha úseků DNA ležících mimo geny se syntetizují řetězce ribonukleových kyselin, které následně regulují funkce genů. Pokud si geny představíme jako hráče v obrovském symfonickém orchestru, pak regulační ribonukleové kyseliny plní roli dirigenta a zajišťují souhru hráčů.

Sklony k civilizačním chorobám, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, hypertenze nebo diabetes druhého typu, jsou dány odchylkami ve fungování mnoha genů, přičemž každá odchylka přispívá k celkovým sklonům jen malou měrou. Proto ani dnes lékař nevyčte z kompletního genomu, co všechno pacientovi hrozí, co je příčinou jeho zdravotních potíží a jaká léčba mu nejvíc pomůže.

Díky tomuto donedávna neznámému „dirigentovi“ nefunguje genom jako dav sólistů, ale dokonale sladěné hudební těleso. Souhra genů má pro lidský genom zásadní význam. Naše geny se od genů šimpanze prakticky neliší a propastný rozdíl nás v tomto ohledu nedělí ani od myší. Důvod, proč ze všech forem pozemského života vytvořil civilizaci jen člověk Homo sapiens, se zřejmě skrývá v evolucí zdokonalené souhře genů. Vize, které genetici před 20 lety prezentovali veřejnosti, byly poplatné tehdejším představám, jak lidský genom funguje.

Na prahu 21. století převládal názor, že choroby nebo dispozice k nim jsou výsledkem defektů několika mála genů, a jde tedy o selhání jednotlivých „hráčů“ velkého genomového „orchestru“. Choroby vzniklé defektem jednoho genu jsou ale vzácné. Vesměs způsobují natolik závažná postižení, že jejich nositelé neplodí děti a nepředávají defekt. Výjimku představují defekty jednotlivých genů, které se projeví až v pozdějším věku a plození dětí nebrání. S 20letým odstupem vidíme v řadě chorob s dědičným pozadím „rozladění orchestru“.

Sklony k civilizačním chorobám, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, hypertenze nebo diabetes druhého typu, jsou dány odchylkami ve fungování mnoha genů, přičemž každá odchylka přispívá k celkovým sklonům jen malou měrou. Proto ani dnes lékař nevyčte z kompletního genomu, co všechno pacientovi hrozí, co je příčinou jeho zdravotních potíží a jaká léčba mu nejvíc pomůže.Z předběžných analýz například vyplývá, že o závažném průběhu onemocnění covid-19 rozhodují z poloviny dědičné dispozice pacienta.

Významná pomoc

Nikdo ale z genomu konkrétního člověka nevyčte, zda nákazu novým koronavirem SARS-CoV-2 zvládne jako lehké nachlazení, nebo budou o jeho život bojovat lékaři na jednotce intenzivní péče. „Ukázalo se, že genetické pozadí běžných chorob je komplikovanější, než jsme si mysleli,“ přiznal nedávno Francis Collins v rozhovoru pro The Wall Street Journal.

Navzdory nenaplněným vizím ze „dne G“ dnes genetika lékařům významně pomáhá. Odhaluje například zhoubné nádory odolné k některým chemoterapeutikům a pomáhá najít léčbu, která zabere.

Navzdory nenaplněným vizím ze „dne G“ dnes genetika lékařům významně pomáhá. Odhaluje například zhoubné nádory odolné k některým chemoterapeutikům a pomáhá najít léčbu, která zabere. Vytipuje pacienty zvýšeně ohrožené nežádoucími vedlejšími účinky určitých léků. Dovoluje upravit bílé krvinky dětí s jinak nevyléčitelnou leukemií tak, že tyto krvinky samy zlikvidují leukemické buňky v těle.

Jestliže máme k naplnění vizí představených lidstvu před 20 lety daleko, pak jen proto, že jsme do fungování genomu stále ještě nepronikli dost hluboko. Kdybychom použili přirovnání profesora Pačese, jsme na tom s naší „knihou v portugalštině“ o poznání lépe a ve znalostech „genetické portugalštiny“ jsme postoupili mezi mírně pokročilé. K plynné konverzaci a plnému porozumění s lidským genomem to však stále nestačí.

Autor: