Schillerová podpoří zavedení trvalého kurzarbeitu i prodloužení Antiviru

„Rozhodně budu podporovat, aby byl schválen trvale. Moje kritika jen zní, proč už ho nemáme,“ řekla v pátek vicepremiérka a ministryně financí.

Dlouhodobý kurzarbeit by se mohl zavést od ledna, plánuje Maláčová

Zavedení trvalého kurzarbeitu navrhla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD, která má zatím představu, že by měl být systém schválen s platností od ledna příštího roku. „Říkám od začátku, že od 1. ledna nejdřív,“ uvedla v pátek pro iDNES.cz Maláčová.

Počítá s tím, že i po srpnu bude platit dosavadní program Antivirus, který má pomoci ochránit lidi před propouštěním. „Už teď je dohoda, já jsem včera mluvila s premiérem, že to prodloužíme,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí. Osobně je přesvědčena, že by měl být program Antivirus prodloužen až do konce letošního roku, aby na něj trvalý kurzarbeit navázal.

Program Antivirus zahrnuje tři druhy podpor. Příspěvkem A stát dorovnává 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39 tisíc korun superhrubé mzdy. Příspěvek B pokrývá 60 procent náhrady mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29 tisíc korun superhrubé mzdy. Podpora C představuje odpuštění odvodů za červen až srpen firmám do 50 zaměstnanců, které nesníží mzdy a nepropustí víc než desetinu lidí.

Také opoziční ODS navrhla až do konce roku prodloužit program Antivirus C. „Měsíčně to dělá 4,5 miliardy korun, to znamená, že od září do prosince by tyto firmy měly 18 miliard korun, aby udržely pracovní pozice, aby nemusely snižovat platy, aby mohly objednávat a platit svým dodavatelům,“ řekl první místopředseda ODS a šéf jejího poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura.

Trvalý kurzarbeit dřív než od 1. ledna?

Schillerová iDNES.cz řekla, že s prodloužením antiviru souhlasí, je ale otázkou o jak dlouhou dobu. „Co se týče prodloužení antiviru, o tom musíme jednat. A musíme se hlavně bavit, do jaké lhůty ho prodloužíme. Bude otázka, o kolik ho prodloužíme, v jakém rozsahu, to si musíme říci v rámci koalice,“ uvedla v pátek ministryně financí Schillerová. Je pro to, aby trvalý kurzarbeit začal fungovat dříve než až od ledna.

Nezaměstnanost stoupla na 3,7 procenta. Skokový nárůst se zatím nekoná

„Určitě budu podporovat to, abychom to přijali formou zrychleného legislativního procesu. Ne aby byl přijat až 1. ledna 2021, ale dříve, třeba i formou stavu legislativní nouze,“ uvedla v pátek ministryně financí, která bude v příštím týdnu za nepřítomnosti premiéra Andreje Babiš, který bude na dovolené, se svými experty návrh Maláčové analyzovat.

„I kdyby ten zákon byl v září projednaný, tak to jsou IT systémy pro miliony uživatelů a na to potřebujeme pár týdnů, abychom to uvedli v život,“ nezdá se urychlování záměru ministryni práce a sociální věcí.

A v jakých variantách trvalý kurzarbeit připravila? „Buď se to spustí pro jednotlivé firmy automaticky.. Druhá varianta je, že by to platilo plošně pro celou ekonomiku, v případě, že by nám narostla nezaměstnanost o patnáct procent, a to k určitému datu,“ navrhla. 

Třetí možností je podle ní rozhodnutím vlády. „Například, když dojde k živelním katastrofám, pandemiím a podobně. To znamená, že by došlo k situaci podobné té v březnu tohoto roku,“ uvedla v narážce na epidemii koronaviru, která na čas uzavřela celou Českou republiku.

Kalousek kritizuje, že má vláda dva týdny přestávku

Vládu kritizuje za to, že si na začátku srpna vybírá dva týdny volno, když nemá zcela jasno, jak to bude dál s programem Antivirus a s trvalým kurzarbeitem, kritizoval šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

„Počet nakažených koronavirem roste v Česku rychleji, než v okolních zemích. Premiér, který se postavil do čela supervize nad “chytrou karanténou” by v takové situaci ze země odjíždět neměl. Dovolenou přeji každému, ale tohle by měla být samozřejmá reakce odpovědného politika,“ napsal na Twitteru Kalousek.

Schillerová kritiku odmítla. „Počítáme, že ten čas beze zbytku využijeme. Já tady zůstávám, protože celá řada problémů se týká ministerstva financí. Pan premiér tady bude jedenáctého. V případě potřeby se sejdeme,“ řekla. Vláda má další řádné jednání svolané na 17. srpna.

Vláda zatím neprojednala povinnou distanční výuku

Kromě řešení otázky Antiviru a trvalého kurzarbeitu by se vláda po letní pauze měla zabývat například změnou školského zákona, která má zakotvit, aby byla v případě nutnosti distanční výuka žáků škol povinná. Návrh byl sice předložen a lidé si ho mohou přečíst eKLEPu na vládních stránkách, ale ministři ho zatím neprojednali, natož aby ho poslali do parlamentu poslancům.

„Je neúnosné, aby měsíc před začátkem školního roku ředitelé škol, učitelé, rodiče ani zřizovatelé škol nevěděli, za jakých konkrétních podmínek se v září školy otevřou. S ohledem na objevující se nová ohniska nemoci by měl ministr představit jasné varianty, jaké budou postupy v různých scénářích vývoje pandemie,“ kritizoval vládu místopředseda ODS Martin Baxa.

Nejhorší výsledek v historii. Česká ekonomika se propadla o 10,7 procenta

„Ministerstvo se od začátku vezlo za vozem, distanční výuku vymýšleli a nastavovali učitelé zdola, přičemž minimálně v případě základních škol nemá distanční výuka žádnou oporu v zákoně,“ říká učitel ze základní a mateřské školy Tyršova v pražských Jinonicích Ondřej Balík. Podle něj není možné, aby si učitelé kupovali webkamery, mikrofony nebo grafické tablety. Současně vidí jako problém, že si učitelé v rámci zajištění distanční výuky platili vlastní datový tarif v mobilních telefonech.

„Stále není standardem, aby učitelé měli služební laptop a mobilní telefon. Přičemž laptop je hlavním pracovním nástrojem pro tvorbu příprav a mobilní telefony slouží ke spolupráci s ostatními kolegy i komunikaci se žáky a rodiči. Doteď se na technické vybavení škol mnohde koukalo s despektem, v lepším případě jako na nadstandard. To by se mělo změnit,“ dodává Balík.

Fakt, že spousta učitelů musela pracovat z domova se svou vlastní soukromou technikou, potvrzuje i šetření České školní inspekce. Na stav digitálního vybavení škol a značné problémy v této oblasti upozorňovala ve své tematické zprávě už v září 2017. Při distanční výuce se to ukázalo v plném světle. Ale jedna věc jsou technologie a internetové připojení. Další je samotná výuka.

„Zhruba deset tisíc žáků, které se dle odhadů ředitelů škol nepodařilo do vzdělávání na dálku vůbec žádnými cestami zapojit, je samozřejmě další velkou komplikací, která se projeví v následujícím období a tito žáci jsou skutečně velmi ohroženi. Realizace vzdělávání na dálku navíc prohloubila rozdíly mezi pozitivy a negativy u jednotlivých krajů,“ říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. 

Výuka začne standardně, zdůrazňuje Plaga

„Shodli jsme se, že pokud to bude jen trochu možné, výuka má začít ve standardním formátu,“ zopakoval v pátek v Českém rozhlase ministr školství Robert Plaga. Jen čistě teoreticky, pokud by se situace s koronavirem vymkla v celé společnosti, školy by podle něj nebyly výjimkou a muselo by se najet na distanční výuku. Kdyby se to stalo, nemohla by účast v ní být povinná, protože to ani v zákoně zatím není.

Učit v rouškách není podle mě reálné, říká ministr školství Robert Plaga

Plaga řekl, že manuály budou mít ředitelé škol od 17. srpna. Trvá na tom, že to není pozdě. „Čtrnáctidenní předstih je dostatečný,“ řekl v rozhovoru pro veřejnoprávní radio.

Rozpočet ministerstva se v souvislosti s potřebou dovybavit školy na výuku na dálku letos zvýšil o 300 milionů korun. Jak by se peníze měly mezi školy rozdělit, chce Plaga navrhnout od konce srpna.

„Pan ministr Plaga mi sděloval, že už má připravený dotační program s tím, že mi ho zašle, aby ministerstvo financí si k tomu mohlo říci svoje. Bude využit na pořízení dostatečné výpočetní techniky pro školy, aby mohly zapůjčovat počítače dětem z rodin, které si je nemohou dovolit, pro případ – zatím to neplánujeme – na online výuku,“ řekla iDNES.cz v pátek Schillerová.