Záhada původu obřích kamenů slavné britské památky Stonehenge byla odhalena. Vědci po šedesáti letech pátrání přišli na to, že jsou z lomu, který je vzdálený třicet kilometrů od kamenného komplexu.
Robert Phillips pracoval v roce 1958 pro firmu, která měla zkušenosti s diamantovým řezáním. Tehdy se opravoval jeden ze sloupů Stonehenge a Phillips si malý vzorek z řezu uschoval. Pak se ale odstěhoval do Ameriky. Minulý rok, před svými devadesátými narozeninami, ale vzorek vrátil a vědci ho tak mohli prozkoumat.
Za pomoci laserové fluorescenční spektroskopie zjistili, že kameny Stonehenge mají stejné složení jako kameny z nedalekého lomu, který se nachází asi třicet kilometrů od městečka West Woods. Přitom doposud měli za to, že velké i malé kusy pochází z welšského města Marlborough Downs.
Chvíle, kdy vás mrazí po zádech
Vědci vzorek od Roberta Phillipse ocenili, archeologický výzkum je totiž na Stonehenge zakázán. „Našli jsme to. Ach můj bože. To je ta chvíle, kdy vás mrazí po zádech,“ řekl po odhalení záhady profesor David Nash z University of Brighton.
„Překvapilo mě, když jsme zjistili, že West Woods byl původním místem kamenů Stonehenge. Opravdu jsem si myslela, že pocházely z dalších zemí a z různých míst,“ uvedla archeoložka Katy Whitaker z University of Reading.
Jak dostali kameny na místo?
Ani nejnovější nález však nezodpovídá otázku, jak lidé tehdy dostali kameny na místo. Byť jen z třicetikilometrové vzdálenosti.
Vědci v minulosti zkoušeli dostat obří balvan vážící 25 tun z domnělého místa z neolitického kamenolomu ve Walesu jak po zemi, tak po moři. Trasa byla dlouhá 386 kilometrů a během přepravy použili pouze lidskou sílu a technologie z doby před 5 tisíci lety. Balvan ale dodnes leží na mořském dně u přístavu Milford Haven.
