K ničení hrází vytvořených bobrem evropským, který se řadí mezi silně ohrožené druhy, dochází stále častěji zejména u Nýřan, Kozolup, Lochousic, a dále u Hošťky a Kateřinského potoka na Tachovsku.
Právě lokalita na Lučním potoce nedaleko Nýřan je podle Karla Makoně ze Záchranné stanice živočichů Plzeň zcela unikátní. Právě tady hlodavec zhruba před pěti lety z původně vysušeného rybníka vytvořil svojí hrází unikátní mokřad, kde žije několik desítek zvláště chráněných živočišných druhů.
Opakovaným protržením hrází dochází ale k tomu, že se celá oblast odvodňuje a tím se ničí velmi cenné území. „Pro nás zatím neznámý pachatel cíleně zasahuje do přirozeného vývoje chráněných zvířat. V dnešní době, kdy se stále častěji mluví o zadržování vody v krajině, o protipovodňových opatřeních, někdo systematicky a cíleně tohle dělá,“ zlobí se Makoň, který zveřejnil snímky muže, kterého zachytila v pondělí fotopast a volá po jeho potrestání (pozn. redakce: z důvodu ochrany osobních údajů nelze zveřejnit podobu podezřelého, pokud po něm policie nepátrá). Podle něj muž moc dobře věděl, co dělá, hráz protrhl pomocí háku. „Proč hráz ničí, netuším,“ krčí rameny zvířecí ochranář.
Podnět k prošetření Karel Makoň podá nejen na policii, ale také na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP). Ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP v Plzni Petra Horčicová potvrdila, že tento případ není ojedinělým. Například během loňského roku přijali čtyři podněty týkající se ničení bobřích hrází. Zejména to bylo z lokalit u potoka Javornice na Plzeňsku a Třebícinka na Klatovsku.
„Platí takzvané nařízení obecné povahy a na nás je, abychom zjistili, zda došlo k jeho porušení či ne. Často jsou to zemědělci či správci toků, kteří bobří hráze likvidují,“ sdělila ředitelka s tím, že za porušení nařízení mohou udělit pokutu až do výše jednoho milionu korun.
Kraj chce mokřad u Nýřan jako chráněné území
O jedinečnosti osmdesátihektarové oblasti u Nýřan ví také úředníci na kraji. Ti nyní začnou jednat s vlastníky pozemků o možnosti zařadit mokřad mezi zvláštně chráněné území.
„Jsme teprve na začátku, dělají se průzkumy oblasti, jednat budeme s majiteli, kterých je osm. Zatím jsme je ale neoslovili. Nejedná se o fyzické osoby, ale zejména o státní podniky a pokud najdeme společnou řeč, zvláštně chráněné území by mohlo vzniknout do roka,“ odhaduje vedoucí oddělení ochrany přírody na krajském úřadě Jan Kroupar.
Také u Kozolup, kde bobr začal stavět větší hráze teprve v letošním roce, ji už někdo protrhl. „Ten, kdo to udělal, se dopustil protizákonného jednání a doufám, že se nám ho podaří vypátrat a chytit při činu stejně jako muže u Nýřan,“ věří Makoň.
Stejně to dopadlo u Lochousic. Dvě tůně na přítoku do Nového rybníka, které zadržovaly a čistily vodu a zachytily přívalové deště se splavenou ornou půdou, vytvořil bobr. I jemu někdo obě hráze prokopl.
