fb pixel Johann Sebastian Bach byl plodný jako skladatel i muž. Dvacet potomků vážně není málo – G.cz
Vyhledávání

Johann Sebastian Bach byl plodný jako skladatel i muž. Dvacet potomků vážně není málo

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Johann Sebastian Bach patří k těm umělcům, kteří svým dílem, svou genialitou ovlivnili hudbu jako celek. Je považovaný za završitele barokního stylu a svým dílem výrazně zapůsobil na tvorbu dalších velikánů světové hudby, jako byli Wolfgang Amadeus Mozart nebo Ludwig van Beethowen. Kromě hudby ho ale fascinovala matematika a také ženy. Manželky měl za svůj život dvě, přivedl s nimi na svět celkem neuvěřitelných 20 dětí! Dnes je to přesně 271 let, kdy tento génius v Lipsku zemřel.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová Aktualizováno 28.7.2021, 09:29

Na nehynoucí slávu to nevypadalo

Johann Sebastian Bach za svého života příliš uznávaný skladatel nebyl. Větší uznání slavil jako interpret a improvizátor. Jeho hudba byla tehdy vnímaná jako příliš konzervativní, nudná. Po skladatelově smrti dokonce upadla na padesát let v zapomnění, a to přitom dokázal složit neuvěřitelných 1 126 hudebních kompozic, a to do nich nejsou započítané věci nedodělané nebo školní. Pokud bereme v potaz i toto, tak můžeme skladateli přičíst celkem 1 400 různých hudebních děl. Jeho život ale opravdu nevypadal, že bude posléze oslavován co by hudební génius. Nu, doma není nikdo prorokem. O Bachově díle a také přínosu světu bylo již řečeno hodně, pojďme se na něj ale podívat jako na člověka. Konkrétně nás zajímají jeho ženy.

Skladatel rozhodně neměl na růžích ustláno, i když se narodil v duryňském Eisenachu v Sasko-eisenašském vévodství ve středovýchodním Německu. A to jako osmý syn dvorního městského hudebníka Johanna Ambrozia Bacha. Hudební tradice tady byla rodově dlouhodobě zakořeněná. Rodina Bachů byla od druhé poloviny šestnáctého století do poloviny devatenáctého století ve středním Německu rozvětveným hudebním rodem, z něhož pocházela celá řada městských hudebníků, varhaníků a skladatelů. V této umělecké rodině pak existují dvě hlavní rodové linie.

Jedna je erfurtská a druhá arnstadtská. Rodina Bachů ovládla hudební život v Erfurtu na celá století tak, že ještě v roce 1793 se všichni městští trubači nazývali „Bache“, ačkoli nikdo s tímto jménem již nežil. Jen v kostelních knihách Kaufmannskirche je zaneseno více než šedesát dětských křtů, svateb a pohřbů se jménem Bach. Mezi blízkými příbuznými Johanna Sebastiana Bacha byli někteří velmi talentovaní skladatelé. To se ale netýkalo jeho otce a ani dědečka, ti talentem ke skladbě neoplývali. Hudební talent měl ale strýc z matčiny strany. A genetici potvrdí, že dost věcí dědíme právě po sourozencích našich rodičů.

Z Bacha se stal velmi záhy sirotek a dál se o něj staral jeho bratr Johann Christoph, který se mu snažil předat své hudební zkušenosti – byl varhaník. Finanční situace rodiny ale byla špatná, a tak Johann Sebastian již v patnácti od rodiny odešel a začal si vydělávat jako sborový sopranista.

Ze sestřenice manželkou, no a co?!

Jak už jsme se zmínili, Bachovi byli velmi rozvětvenou rodinou. Navíc valná většina z nich byla muzikální. Někdo byl talentovaný interpret, jiný skladatel… Pochopili proto, že když mezi nimi bude docházet k uzavírání manželských svazků, tak hudební linka rodiny nezanikne. Genetici by sice asi dost polemizovali a poukazovali na výrazná zdravotní rizika a další úskalí této teorie, ale to tenkrát nikdo opravdu neřešil… Nějakou genetiku. Na druhou stranu, nikdy nezašla tato rodina tak daleko, aby se vzali nejbližší příbuzní. Končili u svazků bratranců a sestřenic – jen na okraj jako lehce polehčující okolnost.

Takže stejnou cestou se vydal i náš milý Johann Sebastian. Nikoho tedy vlastně nepřekvapilo, že pojal za choť svoji sestřenici ze druhého kolene Marii Barbaru Bach, která byla dcerou jistého Johanna Michaela Bacha a narodila se v německém Gehrenu. Stejně jako její manžel se i ona stala sirotkem v raném věku a žila u svých příbuzných v Arnstadtu. Právě tam se ti dva poprvé setkali, on tam působil jako církevní varhaník. Jeden čas bydleli i ve stejném domě. Říká se, že Bacha místní počestné úřady pokáraly za to, že pozval „podivnou pannu“ k místním varhanám, aby hrála. Tou ženou byla pravděpodobně právě Maria. Následující rok varhaník získal ale lépe placenou práci v Mühlhausenu a mohl se v říjnu 1707 v nedalekém Dornheimu oženit. Manželství bylo šťastné a tyto společné roky, které prožili v Köthenu, byly dost možná pro skladatele těmi nejšťastnějšími. Měli celkem 7 dětí, dospělosti se ale dožily jen 4, včetně budoucích hudebníků Wilhelma Friedemann Bacha a uznávaného Carla Philippa Emanuela Bacha.

V té době byl skladatelův zaměstnavatel princ Leopold, kterého doprovázel do lázní v Karlových Varech. Domů se vrátil za 2 měsíce a zjistil, že jeho milovaná žena Maria Barbara ve věku pětatřiceti let zemřela na náhlé onemocnění a byla pohřbena na starém hřbitově v Köthenu. Bach byl otřesen a zarmoucen a napsal monumentální Chaconnu, pátou a závěrečnou větu Partity d moll pro sólové housle, která se v instrumentálním repertoáru stále považuje za jedno z nejvíce skličujících a myšlenkově nejhlubších děl.

Ta druhá...

Na druhou stranu ale netruchlil nijak dlouho. Již za rok se oženil s dvorní zpěvačkou Annou Magdalenou Wilcken. Potřeboval matku ke svým dětem, které měl s Marií, a této role se nová paní Bachová zhostila na výtečnou. A kde k této mimořádné ženě Johann Sebastian Bach přišel? Opět v tom hrála roli hudba. Anna Magdalena přišla v roce 1721 jako sopranistka ke dvoru knížete Leopolda v Köthenu a tam se také poznali. Bach zde od prosince 1717 působil jako varhaník a Kapellmeister. U dvora se mladé zpěvačce dařilo a byla náležitě uznávaná, což dokládalo nejen její vysoké postavení, ale také výška platu, který byl druhý nejvyšší po Bachovi. O tom si mohli ostatní tamější hudebníci nechat jen zdát. Navíc byla žena, což bylo v té době nevídané! Vzali se, ale Anna Magdalena post dvorní pěvkyně neopustila, a to až do odchodu do Lipska v roce 1723. A zpívala prý opravdu dobře, i když to není nikde podrobně zadokumentované. Zpívala ale kantáty a ty jsou technicky velmi obtížné. Kromě zpěvu ji zajímala i hra na klavír, kompozice a svému manželovi opisovala jeho skladby. A zvládala to opravdu mistrovsky – někdy byl její rukopis jen horkotěžko rozeznatelný od Bachova.

Dětí jako smetí

Již jsme se zmiňovali, že měl slavný skladatel celkem 20 dětí. První se mu narodilo ve 23 letech, to poslední pak v 57. Z jeho prvního manželství s Marií Barbarou se dětí narodilo celkem 7, jak víme, z toho byly jedny dvojčata. Dalších 13 pak zplodil s Annou Magdalenou. Ta byla první rok manželství stále těhotná. Synů bylo z tohoto úctyhodného počtu 6, všichni měli hudební vlohy, ale jen jeden je nedokázal náležitě využít. Jednalo se o Gottfrieda Heinricha, prvorozeného syna ze druhého Bachova manželství, který byl od dětství lehce mentálně postižený a po smrti otce se o něj starala jeho sestra Elisabeth Juliana Friderica s manželem Johannem Christophem Altnickolem, který byl sám, jak jinak v této rodině, hudebník.

Ano, Johann Sebastian Bach byl prostě plodný muž – jako skladatel i jako rodič! Jeho děti/skladby naštěstí pro nás přežily do dnešních dní. Jdu si pustit na vaši počest Fugu h moll, BWV 951a, Mistře.

Podobné články

Doporučujeme

Další články