Nový jihlavský kouč Křeček: Vím, že změny budou velké, ale já se nebojím

Kouč, který letos v prosinci oslaví 49. narozeniny, se narodil v Třebíči a poté, co musel kvůli zdravotním problémům ukončit hráčskou kariéru, soustředil všechnu svoji energii do trenérského řemesla.

„Ve chvíli, kdy jsem musel v jednadvaceti letech na opakovanou operaci kolena, bylo zřejmé, že profesionálně hrát nebudu,“ vzpomíná Křeček na dobu, kdy se mu rozplynul jeho sen. 

„Prakticky přes noc jsem pak přesunul veškeré svoje fotbalové ambice směrem k trénování,“ doplňuje kouč, který už si vyzkoušel trenérskou práci v Baníku Ostrava, pražské Slavii, brněnské Zbrojovce a naposledy působil tři roky v Ústí nad Labem.

Ve čtvrtek jste se oficiálně stal novým hlavním koučem druholigového FC Vysočina. Kdy vás vedení klubu oslovilo poprvé?
S Jihlavou jsem v přátelském spojení už hrozně dlouho. S Honzou Staňkem (členem představenstva a bývalým ředitelem klubu – pozn. red.) jsme se domlouvali už někdy v zimě, že si nezávazně popovídáme. Intenzivní námluvy však trvaly poslední tři týdny.

Takže to nebyla žádná rychlá dohoda. Nad čím jste váhal nejvíc?
U každé nabídky vždycky zvažujete možnosti, které jsou. Samozřejmě jsem věděl, že situace v Jihlavě je teď řekněme nějaká... Ale pak jsem mluvil s panem Vaculíkem starším a pak i s Lukášem, přičemž se jednalo o velmi otevřený a upřímný rozhovor. A to byl asi moment, kdy jsem se rozhodl, že do toho půjdu.

Když pojmenujeme onu „nějakou“ situaci, o níž jste se zmínil, tak je to především ne zrovna radostná finanční stránka klubu. A s ní jde samozřejmě ruku v ruce kvalita kádru. Z toho strach nemáte?
Je zřejmé, že v týmu budou poměrně velké změny, to jsem věděl dopředu. Přesto věřím, že kádr svoji kvalitu bude mít a bude konkurenceschopný. Že ho dáme dohromady a budeme předvádět zajímavý fotbal. Nebojím se toho.

Máte už jasno v tom, které hráče budete chtít rozhodně udržet? Tedy v případě, že je to ve vaší kompetenci...
Já bych si samozřejmě nejraději nechal celý kádr tak, jak je, ale kromě sportovní stránky se musí řešit i ta ekonomická. Vím, že hráči, o které někdo projeví velký zájem, budou moci odejít. Konkrétně se bavíme zejména o Standovi Klobásovi, Lukáši Zoubelem či Luisi Arroyovi. Ale mohou to být i další.

V pondělí vás čeká první setkání s týmem při startu přípravy na nový druholigový ročník. Víte vůbec, kolik hráčů se vám bude hlásit?
Ti, kteří mají smlouvu, musí dorazit všichni, takže nás bude kolem pětadvaceti. Což není zrovna ideální. Ale během týdne bychom měli kádr vyřešit, abychom pracovali už jen s těmi, kteří s námi opravdu vstoupí do nové sezony.

Už si chystáte úvodní řeč?
Vzhledem k tomu, že už je to poněkolikáté, co budu stát před novým týmem, tak to bude spíš intuitivní řeč. Kádr znám celkem dobře, takže v tom určitě nebude problém.

Dá se očekávat, že by mohli případně dorazit i někteří hráči z vašeho předchozího působiště?
Samozřejmě, že bych si některé kluky z Ústí moc rád vzal s sebou. Za tři roky, které jsem tam strávil, jsem si s nimi vytvořil dobrý vztah. Jenže buď jsou to hráči pod smlouvou, anebo pro Jihlavu momentálně nedostupní. Tahle varianta tudíž není moc reálná.

Jinými slovy zůstane jen u příchodu vašich asistentů Juraje Šimurky a Petra Vrabce?
My jsme si řekli, že půjdeme buď všichni, nebo nikdo. Musím přiznat, že to byla moje podmínka. S Jurajem se znám ještě z Baníku a v Ústí jsme si perfektně sedli i s Petrem Vrabcem. Čtvrtým členem realizačního týmu pak bude Martin Daněk. Plus chci úzce spolupracovat i s Lukášem Vaculíkem. I jeho tedy počítám do realizačního týmu.

Řešil jste i jinou trenérskou nabídku?
Byl jsem v kontaktu s některými prvoligovými týmy, jedním druholigovým a ozval se také jeden klub z Thajska a Švýcarska.

Thajsko zní z fotbalového pohledu dost exoticky, vás konkrétně tahle příležitost nezaujala?
Objevila se den před podpisem smlouvy v Jihlavě, takže to bylo neřešitelné.

Takže Thajsko už leda jako dovolenková destinace?
(usmívá se) Tak nějak. I když teď už to určitě nestihnu.

V uplynulých sezonách se Vysočině ve druhé lize dařilo, ještě v polovině právě skončeného ročníku byla žhavým aspirantem na postup mezi elitu. Jihlavští diváci byli zvyklí především na domácí úspěchy. Co byste jim nyní vzkázal?
Dvě věci. Že uděláme všechno pro to, abychom předváděli fotbal, na který budou rádi chodit. Aby domů pokaždé odcházeli s pocitem, že jsme do hry dali všechno. A za druhé, aby s námi měli trpělivost. Jak už jsem zmínil, obměna kádru bude velká, takže noví hráči se musí nejprve sehrát. Já opravdu věřím, že budeme dělat dobré výsledky.

Dalo vám vedení FC Vysočina nějaký konkrétní cíl?
Jihlavu chápu jako tým, který měl ambice, má je a bude je mít. Tím, že hrála dobu první ligu, ani jiné cíle mít nemůže. Ale... Teď prožívá období, kdy chceme tým přebudovat, aby měl perspektivu v nějaké dohledné době hrát o postup. Já to beru tak, že klub z ambicí neustoupil, možná je pouze na chvilku pozdrží.

Jak byste sám sebe charakterizoval jako trenéra? Jste hodně impulzivní, nebo spíš kliďas?
Řekl bych, že ani jedno. Dokážu být hodně impulzivní, v poločase občas udělám velký rámus, ale vždycky hodně přemýšlím, než k něčemu takovému sáhnu.

Viděla jsem pár fotek, na kterých hodně emotivně prožíváte úspěchy...
To je pravda. Já si totiž myslím, že jedna z nejdůležitějších věcí ve sportu je vášeň. A já mám tu fotbalovou obrovskou. Když můj tým vyhrává nebo dá gól, musí emoce ven.

Čeho si na hráčích nejvíc ceníte, a co naopak neskousnete?
Sám jsem k sobě hodně tvrdý, proto se snažím, aby i přístup hráčů byl na sto procent. Znal jsem spoustu velkých talentů, kteří to nikam nedotáhli. Měli špatný přístup. Proto taky stavím přístup výš než talent. Talent vás dovede ke dveřím, ale charakter vám je otevře.

Bavili jsme se o ambicích, kádru, ale co koronavirus? Není s výhledem na další sezonu právě covid19 největší strašák?
Upřímně řečeno z něj obavy mám. Byl bych rád, kdyby se už podzim odehrál standardně, ale myslím, že to tak nebude. Musíme se s tím nějak poprat.

Věříte, že se týmy reálně mohou vyhnout jakékoliv nákaze? Myslím, že právě skončená sezona jasně ukázala pravý opak...
Souhlasím, že úplně minimalizovat to nelze.