Stará paní a starý pán si dopisují přes internetovou seznamku tak dlouho, až se rozhodnou, že se potkají. Při prvním osobním setkání si řeknou, že se ve skutečnosti jmenují jinak, než si řekli. On se totiž jmenuje Roy a ona je Betty. Oba jsou ovdovělí, takže proč si spolu nezačít, přestože evidentně na první pohled lhali ve svém profilu i v dalších věcech. Jenže to ani jeden z nich neřeší. Brzy zjistíme, že Roy není úplně férový důchodce. Se svým společníkem Vincentem (Jim Carter) neváhá ušít boudu na investory, se kterými se pustí do falešného obchodu s Rusy (jak vysoký bude Putinův podíl nikdo z nich nezodpoví). V každém případě se dál potkává s Betty, jejíž nedůvěřivý vnuk, který jí říká křestním jménem, s tím má docela problém. Roy ji nakonec bude chtít „vodrbat“, tak jako to předtím udělal už několikrát. Ještě předtím se ale sestěhují a mimo jiné vyrazí na výlet do Berlína. A to vše v roce 2009.

 










 

Nemusíme být úplní Einsteini, aby nám došlo, že Betty taky není zrovna neviňátko, jak se nás snaží skoro celou dobu přesvědčovat. To znamená, že nám vzniká hra kočky s myší, kde kočka neví, že nějaká myš vůbec existuje. Tedy až do toho závěru, který je extrémně nevěrohodně natočený, tak jako předtím ten incident v metru. Dokonalá lež určitě nepředstavuje do detailu promyšlený plán a převodní transakce peněz probíhají dosti naivně. Nicméně ne až natolik, abychom tenhle thriller hned nemilosrdně odsoudili. Pořád se totiž daří udržovat mírné napětí a ta až přehnaná serióznost tomuto projektu vlastně sluší.

Pakliže se film ve větší míře soustředí i na vztah mezi mužem a ženou, je vždycky důležité, jaká mezi nimi panuje chemie a jaký mají dané postavy charakter. Na věku až tolik nezáleží. Klidně jim může být jako Britt Robertson a Scottu Eastwoodovi, jako Patricku Schwarzeneggerovi a Belle Thorne, jako Joshi Brolinovi a Kate Winslet, jako Jendovi a Leontýnce, jako Jean-Louisi Trintignantovi a Emmanuelle Riva nebo jako Ianu McKellenovi a Helen Mirren. Dokonalá lež je především jejich dalším parádním hereckým představením, takže samotnému příběhu opravdu můžeme ledacos odpustit. Třeba to, že o dokonalosti té lži nemůže být řeči.

 










 

Až na to finále, kvůli kterému se opět na chvíli vrátíme zpátky do 40. let minulého století. Což o to, dobovou atmosféru se podařilo zachytit pěkně a jistě nejen proto, že většinu času strávíme v interiérech. Ale co se stane, je zachyceno tak uměle, že by tomu kvůli neadekvátním reakcím postav bezvýhradně uvěřili tak možná diváci za dob němého filmu. V úplném závěru ještě vysvitne naděje alespoň na ponechání otevřenějšího a tím pádem dramatičtějšího konce, avšak v poslední desetiminutovce scenárista Jeffrey Hatcher, pochopitelně vycházející z knižní předlohy, natropil takové hlouposti, že po naskočení závěrečných titulků nezbývá, než nepochopitelně zahýbat hlavou a obrátit oči v sloup.

Dokonalá lež je film, jehož zápletka nabízela celou řadu potencionálních rozuzlení, až to nakonec vyhrálo jedno z těch nejméně vhodných. To už by bývalo bylo zajímavější, kdyby se ukázalo, že Roy a Betty jsou sourozenci, kteří byli od sebe odděleni během druhé světové války, protože ač měli stejné rodiče, vyšlo najevo, že matka je židovka a zdědila to po ní pouze Betty. Nebo by se ukázalo, že Betty je moderátorkou oblíbené reality show Načapám tě!, jejíž poslední obětí se nevědomky stal Roy, přičemž se jedná o nejsledovanější pořad jinak nepříliš úspěšné internetové televize. Nebo by se ukázalo, že se ve skutečnosti jedná o pokračování Pána a paní Smithových po padesáti letech, přičemž pan Smith je bohužel už senilní a paní Smithová pro něj všechno narafičila, aby měl nějakou zábavu, a přitom na něj z nekončené lásky dohlíží. Přeci jen spolu jó něco zažili. Těch možností bylo prostě hafo. Takhle se při sledování vybaví nedobrý Pan Holmes, který byl předchozí spoluprací tria Condon-McKellen-Hatcher, a díky účasti Helen Mirren a Berlínu a dvěma časovým rovinám si někteří můžou také vzpomenout na Dluh. Ovšem Dokonalá lež má nakonec ke své vlastní škodě kvalitativně mnohem blíže k prvnímu zmíněnému. Nic naplat.

FOTO: Vertical Entertainment