Telčský sládek Marcel Hofman rád opakuje, že Budvar je jeho máma a Regent je jeho táta. V obou jihočeských pivovarech začínal. V Budvaru se vyučil, v Regentu pak dělal 12 let. „Dětí“ má v tom případě pět, protože pomáhal rozjíždět pět minipivovarů. Panský dvůr v Telči je z nich zatím ten nejnovější, a dokonce už druhý v Telči.
Hofman patří mezi nejzajímavější české sládky. Za zmínku stojí především jedna z jeho předchozích štací. Otevřel český pivovar i na jednom z nejodlehlejších míst na zeměkouli, kde se pivo vaří – na sibiřském ostrově Sachalin mezi Ruskem a Japonskem.
Rusové ze Sachalinu si Hofmana našli v Malešově, kde také rozjížděl jeden ze svých pivovarů. A brzy se ukázalo, že Rusko je země neomezených možností.
Rusové si v Česku koupili celou technologii minipivovaru, kterou si nechali poslat na lodi v kontejneru. V dalším kontejneru vyrazil na východ chmel a slad. A „přibalili“ i sládka. Hofman odletěl na Sachalin a pracoval tam několik měsíců v minipivovaru nazvaném Bašta Pilsner. Uvařil třeba značku nazvanou „1971“, což je rok narození majitele, ale hlavně pivo „Rybář“. Štamgasti byli všichni rybáři.
Pivní hlídkaSERIÁL  |
„Veškeré ingredience, slad a chmel jsme si přivezli z Čech. Šly tam 80 dní do přístavu Korsakov a tam se to složilo. Během týdne pivovar stál a začalo se vařit,“ popisuje Hofman svou ruskou životní etapu, díky níž má hodně kosmopolitní zkušenosti.
Nejdřív pivo, až pak „kraviny“
Ale zpět do Telče. Zkušený sládek své nejnovější angažmá přijal loni a zatím nijak neexperimentuje. Drží se v Panském dvoře osvědčených druhů.
„Pan sládek z Budvaru, pan Heide, vynikající odborník, on už byl v důchodu, když nás učil, ten vždycky říkal – kluci nejdřív udělejte pořádné pivo a pak dělejte kraviny a vymýšlejte si. My máme proto čtyři vlajkové lodě – především dvanáctku ležák – a teprve do budoucna se budeme rozšiřovat a vyrábět třeba i vánoční a velikonoční pivo,“ vypráví Hofman.
Sládek Marcel Hofman z Telče u barokního holubníku v Panském pivovaru
Nejenom zdejší třináctka IPA Klíčník má příchuť citrusů a hořkého exotického ovoce. Má ji dokonce i zdejší dvanáctistupňový ležák Hofmistr, který majitel Panského dvora pojmenoval po sládku Hofmanovi. Ani ten není úplně klasický. „Základem je chmel. V tomhle pivu je chmel Kazbek, který dělá tuhle chuť,“ vysvětluje Hofman. Všechny názvy zdejších piv – Nádeník, Hofmistr, Holomek – jsou odvozené od dřívějších „pracovních pozic“ na zámeckém statku.
A třináctka Klíčník se tak podle Hofmana jmenuje proto, že je takovým „klíčem k vyššímu poznání chuti piva“.
Statek s holubníkem
A pak je tu město Telč coby „přidaná hodnota“ zdejšího piva. Město je zapsané na světovém seznamu UNESCO především kvůli trojúhelníkovému renesančnímu náměstí Zachariáše z Hradce a zámku, který stojí na jeho okraji.
Holubník je dominantou Panského dvora.
Panský dvůr, kde se nalézá Hofmanův minipivovar, k zámku patřil. I tento statek s obrovským nádvořím a stodolami je významnou místní památkou. Vévodí mu hranatá věž – bývalý barokní holubník. Holubník patří dodnes městu a bohužel není nijak využitý. V areálu Panského dvora se však najde kromě pivovaru i penzion, kongresový sál, infocentrum a herna pro děti.
Další díl seriálu Pivní hlídka Jakuba Pokorného, který vyjde v sobotu 1. srpna, se bude věnovat minipivovaru Paroháč na Luční boudě.
Panský dvůr Telč
|
