Ida Dalser byla dcerou starosty menší obce poblíž Trenta. Dostalo se jí skvělého vzdělání v Paříži, díky kterému si otevřela prosperující módní salón v Miláně. S Benitem Mussolinim se zřejmě seznámila někdy v roce 1909. Socialistický aktivista byl pro své politické názory každou chvilku bez zaměstnání a Ida ho finančně podporovala. Odvděčil se jí peklem.

Předpokládá se, že se milenci nechali oddat roku 1914 v Miláně. Přesně se to ale neví, protože fašistický režim později veškeré matriční dokumenty zničil. Co však fašisté odstranit zapomněli, byly soudní příkazy k úhradě výživného. Ida Dalser je v nich výslovně uvedena jako "Mussoliniho manželka".

V roce 1915 se Idě narodil syn Benito Albino Mussolini. Jeho otec byl už v té době na frontě a po zranění v nemocnici v Trevigliu řekl "ano" podruhé. Tentokrát jisté Rachele Guidi, kterou od té doby prezentoval coby svou jedinou ženu. Ida to nenechala jen tak být a manžela popohnala k soudu.

Po celou dobu Mussoliniho služby v armádě Ida Dalser regulérně dostávala od státu válečný důchod, a v roce 1917 za ní dokonce přišli strážníci, aby jí oznámili, že její muž byl na frontě těžce zraněn.

O pět let později se Mussolini triumfálně dostal k moci a bigamie byla černou skvrnou na jeho pověsti vzorového italského muže. Ida Dalser nemlčela. Mussoliniho veřejně nazvala zrádcem a dožadovala se svých práv.

Hořce na to doplatila. Duce ji nechal zavřít do psychiatrického ústavu poblíž Trenta, kde byla podrobena drastickým léčebným metodám a zřejmě i surovému bití. Na svobodu se už nedostala, zemřela v roce 1937 ve věku 57 let. Oficiální příčinou úmrtí byl "mozkový hematom", což nasvědčuje verzi, že ji zřízenci udeřili do hlavy.

Smutně dopadl i její syn Benito Albino. Mussoliniho agenti mu nalhali, že jeho matka zemřela, hned poté, co ji odvezli do blázince. Adoptovala ho fašistická protekční rodina, pod jejímž diktátem se zapsal do italského námořnictva. Nikdy však nepřestal tvrdit, že je Mussolini jeho otcem, což se stalo osudné i jemu. Rovněž skončil v psychiatrické léčebně, kde roku 1942 zemřel po opakovaném podání injekcí navozujících kóma.