Bezhlavý. Tajemný případ vraždy z prostředí pražských veksláků

Radary, detektory lži, analýzy hlasu, tajní agenti... Někdy není těžké pachatele najít, ale usvědčit je.

Účinkují: Otakar Brousek ml., Adam Ernest, Simona Postlerová, Václav Knop, Zdeněk Maryška
Připravila: Tereza Vojtová
Zvukový mistr: Radek Veselý
Zvukové efekty: Petr Šplíchal
Režie: Dimitrij Dudík
Natočeno: 2017

Dělník Armabetonu nalezl 27. října 1982 u ubytovny v areálu nemocnice Motol mrtvolu muže bez hlavy. Ležela tam asi týden, ukrytá mezi harampádím pode dveřmi. Hlava byla oddělena neodborně. Nedařilo se ji nalézt. Pražská mordparta pod vedením mjr. Jiřího Markoviče ale brzy začala skládat zajímavý obrázek pražského podsvětí.

Obětí byl totiž rozvedený důchodce František Zapletal (* 1911) z Prahy. Už v roce 1948 byl za kolaboraci s Němci odsouzen na pět let. Trest vykonával v uranovém dole v Jáchymově. Po propuštění byl párkrát zadržen kvůli podvodům a vekslování u hotelu Alcron. Vrazi mu ukradli klíče od bytu a podle stavu bytu v něm něco hledali.

Agenturní spis Bezhlavý

Už v roce 1982 byl založen tzv. agenturní spis s názvem Bezhlavý, který měl rozpracovat Zapletalovy styky v podsvětí zevnitř, tedy za pomoci agenturní sítě především mezi veksláky. V průběhu šetření byly prověřovány stovky osob a vyhodnocovány a porovnávány otisky zajištěné v bytě zavražděného.

V prosinci 1983 (tj. víc než rok po vraždě) se poprvé objevují dvě jména, která padla v rámci agenturního šetření: Jan Kroneisl (* 1919) a Miloslav Kastner (* 1906). Oba se se zavražděným znali z Alcronu, kde prodávali bony, a oba měli trestní minulost.

Dva podivní podezřelí

Kroneisl byl jedením z posledních, s kým se Zapletal setkal. Kastner byl recidivistou, který měl i vztah k místu nálezu mrtvoly (řadu let pracoval a bydlel na ubytovně Armabetonu v Motole). V době vraždy navíc pracoval v nedaleké FN Motol. Ukázalo se navíc, že se Zapletalem se znali z uranových dolů. Ale jak?

Zapletal měl prý v Jáchymově udat spoluvězně, kteří plánovali v roce 1949 hromadný útěk do zahraničí. Hlavou téhle bandy byl právě Kastner. Byl za to odsouzen k trestu smrti. Ten mu byl nakonec zmírněn na 25 let vězení. V roce 1961 byl amnestován.

Sledování a odposlechy

Vyšetřování se táhlo léta, nepřineslo ale žádné přímé důkazy, jen řadu indicií. V roce 1985 pak bylo rozhodnuto dokončit rozpracování osoby Miloslava Kastnera, a to za využití zpravodajské techniky, jakož i úkonů U–S (sledování a odposlechy).

Na Kastnera byl nasazen agent Švagr, který Kastnera i Kroneisla dobře znal a měl jejich důvěru. Opakovaně se kriminalisté pokusili získat Kastnerovy pachové stopy, a to dokonce i konspirativně na jeho pracovišti. Pomocí speciální dečky na sedáku jeho židle. Až 26. ledna 1986 byli Kroneisl i Kastner znovu vyslýcháni.

Pachové stopy se shodují

Kroneisl trval na svých původních výpovědích, že s vraždou nemá nic společného. Když ale zjistil, že by zadržen i Kastner, viditelně znervózněl a popíral i nedůležité okolnosti, které při výslechu uváděl Kastner. Každá věta musela být dokazována. Odmítal i to, že by kdy v Zapletalově bytě byl.

Během výslechu byly Kroneislovi odebrány pachy a porovnány s pachovými konzervami pořízenými v Zapletalově bytě. Shodovaly se. I to byl nepřímý důkaz. Kastner byl zase viděn v lesoparku nad motolskou nemocnicí, jak něco hledá. Hledal prý 34 000 korun, které tam v roce 1969 zakopal ve třech lahvích.

Radar a detektor lži

V květnu 1986 se prostor lesoparku intenzivně prohledával. Místo se určilo podle fotek z Kastnerova sledování. Hledala se i lebka Františka Zapletala. Pomocí radaru SIR 767 se prozkoumalo přes 500 metrů čtverečních. Bez výsledku. Jenže šlo jen o část vytyčeného prostoru. Na zbytku vadila hustá vegetace.

V srpnu 1988 byli Kastner s Kroneislem vyslechnuti na detektoru lži. Fyziodetekční vyšetření a hlasové analýzy došly k zajímavým závěrům: ve většině Kastnerových i Kroneislových odpovědí jsou znaky typické pro pachatele. Ani to ale k jejich obvinění nestačilo.

Svoboda pro pachatele?

Ještě počátkem roku 1989 byli na oba podezřelé nasazeni noví agenti. Výsledek se už ale nedozvíte. Na začátku roku 1990 bylo kriminalistům šetrně sděleno nadřízenými orgány, že mají jistě jiné práce dost, a aby se přestali spisem Bezhlavý zabývat.

Důvodem mohl být fakt, že oba podezřelí byli jako vězňové z Jáchymova vnímáni jako účastníci protikomunistického odboje. Nikoho asi nezajímalo, že byli odsouzeni pro svoji kriminální činnost bez politického podtextu. Vyšetřování případu bylo oficiálně zastaveno. Hlava se nikdy nenašla.

autoři: rota , Radek Galaš , Tereza Vojtová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.