Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Řešení vyšších úspor v důsledku koronakrize: Kombinace více produktů

  11:08
Čechům leží na účtech víc peněz než v minulosti. Nárůst množství peněz na běžných a spořicích účtech hlásí prakticky všechny banky. Jenže většina jich je na běžných a spořicích účtech, kde z nich ukrajuje inflace. Výhodnější je založit stavební spoření, koupit vládní dluhopisy nebo investovar do podílových fondů. Píše Ondřej Kinkor.

Jak spořit peníze? foto: Shutterstock

Koronakrize přiměla Čechy šetřit. Nárůst množství peněz na běžných a spořicích účtech hlásí prakticky všechny oslovené banky. „Jen v dubnu se vklady na účtech klientů České spořitelny zvýšily o 16 miliard. Průměrný meziměsíční přírůstek se pohybuje okolo pěti miliard,“ potvrzuje Filip Hrubý, mluvčí banky s největším počtem klientů u nás. Smutnou pravdou ale je, že za možnost mít peníze okamžitě k dispozici jejich majitelé platí ztrátou části jejich hodnoty. Může za to inflace – meziroční nárůst cen, který se aktuálně pohybuje kolem tří procent. O něco optimističtější zprávou je, že by letos mohla klesnout.

„Ve druhé polovině letošního roku se inflace dostane pod dvouprocentní cíl centrální banky. Pro letošní rok naše prognóza počítá s průměrnou inflací ve výši 2,4 procenta,“ říká Michal Teubner, mluvčí Komerční banky. Méně pozitivní je předpověď ohledně růstu výnosů na spořicích účtech, kde bez aktivního využívání dalších služeb, obvykle běžného účtu, roční úrok téměř nikde nepřekoná půl procenta.

„Očekáváme, že současné sazby na spořicích účtech budou stabilní, případně ještě budou mírně klesat,“ řekl Patrik Madle z ČSOB. Žádná výhra nejsou ani termínované vklady, kde jsou peníze vázané v řádu měsíců až let s jednoduchým pravidlem – čím delší závazek, tím vyšší úroková sazba. Ale ani výnos tohoto produktu nepokryje současnou inflaci.

Pozitivní zpráva

Snaha Čechů spořit je na jednu stranu pozitivní zprávou. Podle únorového průzkumu České bankovní asociace by třetina Čechů se svými úsporami při ztrátě příjmů vydržela tři měsíce a zhruba polovina i déle. Jak tedy s úsporami naložit? Řešením je kombinace více produktů. Lenka Míčková z Moneta Money Bank jako ideál vidí rezervu v podobě šestinásobku výdajů celé rodiny na běžných či spořicích účtech. Tyto peníze by ale měly sloužit pro zajištění každodenního fungování.

„Další část volných prostředků je vhodné uložit do produktů se státní podporou, jako je stavební spoření či penzijní připojištění. Zbytek pak investovat, a to prostřednictvím otevřených podílových fondů. U nich má klient peníze v případě potřeby k dispozici zhruba do pěti pracovních dnů a zároveň, pokud peníze nechá dlouhodobě pracovat, zisk může výrazně převýšit spořicí účet, běžný účet i stavební spoření,“ radí Míčková. Finanční poradce firmy OVB Martin Koudelka jako ideální nástroj spoření pro ty, kdo zvažují, kam vložit volných sto tisíc korun, vidí ve stavebním spoření.

Snaha Čechů spořit je na jednu stranu pozitivní zprávou. Podle únorového průzkumu České bankovní asociace by třetina Čechů se svými úsporami při ztrátě příjmů vydržela tři měsíce a zhruba polovina i déle.

„Aktuálně nabízí zhodnocení pouze kolem jednoho procenta ročně, ale zajímavý je především státní příspěvek až 2000 korun ročně při vkladu 20 tisíc korun. Při prakticky nulovém riziku a ideálním horizontu šesti let může být efektivní úroková míra 3,5 procenta,“ uvažuje Koudelka a přidává tip, jak výnos ještě zvýšit.

„Když mám volných sto tisíc, vložím je do stavebního spoření celé, dalších pět let nemusím nic řešit a celá částka se úročí od začátku. Nevýhodou je 15procentní daň z výnosu a nižší dostupnost peněz,“ říká Koudelka. „Lidé si myslí, že peníze ze stavebního spoření musí použít jen na bydlení. Není to pravda, můžou si za ně koupit cokoliv,“ upozorňuje.

Dalším konzervativním způsobem investování je penzijní spoření. „Jeho výhodou je jistota státního příspěvku až 2760 korun ročně a daňový odpočet 3600 korun. To vše lze získat při platbě 3000 korun měsíčně. Nevýhodou je 15procentní daň z výnosu a nižší dostupnost peněz, protože smlouva musí běžet 60 měsíců a naspořené peníze je možné vybrat v 60 letech,“ doplňuje Koudelka.

Boj s inflací

S inflací Češi doposud účinně bojovali podílovými fondy, jejichž objem v uplynulých letech neustále rostl. Majetek, jejž v nich mají Češi uložený, narostl loni podle Asociace pro kapitálový trh o 84 miliard korun na 557 miliard. Průměrný český investor loni vydělal 8,9 procenta. Jenže koronavirus fondy zahýbal, zejména pokud šlo o ty nejrizikovější akciové, které se koncem března odrazily od svého pomyslného dna a následující dva měsíce posilovaly. „Ve výsledku akciové fondy dosahují záporné výkonnosti minus 8,90 procenta,“ uvádí produktový analytik Broker Consulting Lukáš Vokel.

Trh už se ale zase pomalu vrací k normálu. Aby se podobné riziko snížilo, banky, jež většinu investic do podílových fondů v Česku zprostředkují, klientům předkládají mix nabídky fondů, zejména podle jejich rizikovosti a očekávaného výnosu. „Aktuálně lze u nás vybírat z 24 fondů osmi investičních společností. Dlouhodobé průměrné roční výnosy se liší podle typu fondů od konzervativních s dlouhodobým výnosem jedno až tři procenta ročně, smíšených, které přinášejí zisk tři až pět procent ročně, a akciových s výnosem pět až osm procent,“ popisuje Míčková z Monety.

S inflací Češi doposud účinně bojovali podílovými fondy, jejichž objem v uplynulých letech neustále rostl. Majetek, jejž v nich mají Češi uložený, narostl loni podle Asociace pro kapitálový trh o 84 miliard korun na 557 miliard. Průměrný český investor loni vydělal 8,9 procenta. Jenže koronavirus fondy zahýbal, zejména pokud šlo o ty nejrizikovější akciové

Podílové fondy mají ovšem nevýhodu v podobě rizika ztráty. „Je to investiční produkt. Na podílové fondy se tedy nevztahuje zákonné pojištění bankovních vkladů. Hodnota investované částky může stoupat, ale také klesat v závislosti a vývoji hodnoty aktiv, které fond vlastní. Při prodeji podílových listů tedy klient nemusí dostat zpět celou vloženou částku,“ vysvětluje ředitelka Garančního systému finančního trhu Renáta Kadlecová. Zájemci o investici do podílového fondu si také musí připravit vstupní poplatek, který se počítá z objemu celkové plánované investice. Často až ve výši čtyř procent.

Naopak prakticky bez rizika jsou státní dluhopisy. Opět ale nejde o finanční produkt s krátkodobým výnosem, státní dluhopis je investicí na šest let. Ovšem i státní dluhopis si lze nechat vyplatit předčasně, ale pouze v určený termín jednou za rok, navíc za nevýhodných podmínek. Aktuálně ministerstvo financí nabízí dva typy dluhopisů – reinvestiční a protiinflační. Reinvestiční dluhopis má pevně nastavené výnosy, které každoročně rostou. Emise dluhopisů k 1. červenci nabízí v prvním roce úrokovou sazbu 0,75 procenta, po šesti letech pak 2,75 procenta.

Vzhledem k poměrně vysoké inflaci se ale momentálně lepší variantou jeví protiinflační dluhopisy, jejichž zhodnocení kopíruje vývoj spotřebitelských cen. Výhodou je marže půl procenta ročně a fakt, že vlastník dluhopisu má i stejně vysoký garantovaný roční minimální výnos.

Pořízení chalupy má smysl

Obec Branov leží na dohled od hradu Křivoklát uprostřed chráněné krajinné oblasti, kilometr nad klikatící se Berounkou. Turisté sem jezdili vždy, ale v uplynulých týdnech byl jejich počet ve srovnání s předchozími roky výrazně vyšší. Martina Staňka, který tady zdědil dům po rodičích, to dovedlo k přehodnocení myšlenky, že nemovitost prodá. „Za poslední tři týdny mi volalo kolem 20 lidí, že by o dům měli zájem, což by mě normálně vedlo k tomu ho prodat, ale nakonec jsme se rozhodli si ho nechat s tím, že ho zrekonstruujeme a budeme pronajímat ke krátkodobým pobytům. Ve volných termínech poslouží k rekreaci rodině,“ říká Staněk.

Podle realitního makléře Jana Bareše společnosti M&M Reality dělá dobře. „Letošní rok, kdy cestování k moři nebude snadné, bude snad výjimkou, ale fakt, že Češi začínají objevovat svoji zemi, nejspíš bude platit dlouhodobě. Mnoho lidí letos zjistí, že jim stačí vyjet na české hory a do zajímavých lokalit s přírodním nebo historickým kontextem. Zkrátka budou chtít trávit dovolenou doma,“ uvažuje Bareš. A takoví turisté se někde musejí ubytovat. Že je to problém, potvrzují beznadějně obsazené prázdninové i zářijové termíny chat a chalup inzerovaných na specializovaných webech.

Zásadní je nastartování ekonomiky

Výnos z chalupy na pěkném místě a v dobrém stavu, ve které se může ubytovat čtyřčlenná rodina, přitom může být i 2,5 tisíce korun za noc. Pokud se ji majiteli podaří obsadit na osm měsíců v roce, což zejména v horských lokalitách, kde se dá těžit ze zimní i letní sezony, nemusí být problém, může být čistý roční příjem po odečtení daně z příjmu a nákladů spojených s pronájmem a údržbou nemovitosti přinejmenším 450 tisíc korun. Koupit rekreační nemovitost v zajímavé lokalitě, třeba na hypotéku, má ale podle Bareše smysl i v případě, že ji bude užívat pouze majitel.

„I když nebudete počítat s výnosem za pronájem, pořád tu bude fakt, že ceny takových nemovitostí půjdou díky rostoucí poptávce s největší pravděpodobností nahoru. A v tu chvíli jde i o zajímavou investici. Růst cen se děje už teď, ale pořád jsme na začátku,“ dodává makléř. Nákup nemovitosti nyní dává větší smysl. Sazby hypotečních úvěrů s pětiletou fixací se dotýkají hranice dvou procent, v některých případech jdou i pod ni. Přístup k levným penězům zjednodušila i Česká národní banka, která zmírnila podmínky pro poskytnutí hypotéky.

Zmizela povinnost mít hotovost ve výši alespoň 20 procent hodnoty nemovitosti, nyní stačí jen desetina. Úplně padla podmínka, aby celkové dluhy žadatele o hypotéku nepřesáhly devět čistých ročních platů. A stejně i limit, který určoval, že na hypotéku nedosáhnou ti, jejichž splátka přesahovala 45 procent čistého měsíčního příjmu. Právě poslední podmínka byla podle mluvčí Hypoteční banky Andrey Vokálové pro žadatele největším strašákem. Před pořízením hypotečního úvěru jen kvůli výhodným podmínkám ale varuje Helena Brychová z České bankovní asociace.

„Samozřejmě je vždy dobré sledovat vývoj sazeb a podle nabídky využít možnost refinancování, pokud už hypoteční úvěr máme. Pořizovat si však nový dluh, ať formou hypotečního, nebo jiného spotřebitelského úvěru jen proto, že jsou nízké sazby, je nesmysl. Je dobré si třeba všimnout, že kupní ceny nemovitostí zatím příliš neklesají,“ upozorňuje odborná gestorka finančního vzdělávání. Současné pokoronavirové období je z hlediska investice do bydlení čekáním, co se bude dít.

Pro realitní trh v celé zemi bude zásadní, jestli se podaří ekonomiku nastartovat. Pražané pak budou sledovat, zda se do deseti až patnácti tisíc bytů vrátí turisté, kteří k bydlení využívali platformu Airbnb. „Majitelé bytů v Praze, kteří je pronajímali turistům, zatím vyčkávají. Je ale pravděpodobné, že boom tohoto typu ubytování skončil. Pokud se to potvrdí a takto využívané byty se dostanou na trh, ceny se nejspíš pohnou směrem dolů,“ odhaduje Bareš.

Je bezpečnější mít peníze ve více bankách

Účty v jednotlivých bankách jsou pojištěny do sta tisíc eur. Pokud tedy potřebujete uložit více než asi 2,6 milionu korun, je lepší peníze rozdělit do více ústavů, radí v rozhovoru Renáta Kadlecová, ředitelka Garančního systému finančního trhu.

LIDOVÉ NOVINY: Záložny či kampeličky byly v minulosti oblíbenými finančními institucemi, které klienty lákaly na poměrně vysoké výnosy. Jaká je jejich situace nyní?

KADLECOVÁ: Záložny už nejsou z celkového pohledu finančního trhu tak zajímavé. Po změně legislativy se některé proměnily na banky a ty, které zůstaly, mají zanedbatelný počet klientů. V celkem devíti záložnách jich loni bylo něco málo přes deset tisíc.

LIDOVÉ NOVINY: Hospodářství se potýká s nastupující krizí. Platí to i pro bankovnictví?

KADLECOVÁ: Důležité bude, jak krize zasáhne jednotlivá odvětví, k jak hlubokému poklesu ekonomiky dojde a jak dlouho bude trvat, než krize odezní. Podle ČNB jsou ale naše banky v dobré kondici, a aby to tak zůstalo nadále, centrální banka přijala opatření, která mají bankám situaci usnadnit.

LIDOVÉ NOVINY: Jak klientům bank pomáhá garanční systém?

KADLECOVÁ: Vklady ve všech bankách, stavebních spořitelnách a záložnách, které v Česku fungují na základě licence od ČNB, jsou podle evropské směrnice automaticky pojištěny do výše sta tisíc eur (zhruba 2,6 milionu korun). Tato částka je stejná i v ostatních členských zemích Evropské unie. V praxi to znamená, že v případě krachu například některé z bank klient dostane takzvanou náhradu vkladu až do této výše.

LIDOVÉ NOVINY: Jak rychle se ke svým penězům dostane?

KADLECOVÁ: Opět to upravuje zákon, takže garanční systém má povinnost zahájit výplatu náhrad vkladů do sedmi pracovních dnů od data, kdy ČNB oznámí, že konkrétní finanční instituce není schopná dostát svým závazkům. Zjednodušeně řečeno, ode dne, kdy zkrachovala.

LIDOVÉ NOVINY: Co když mám ve zkrachovalé bance peněz víc než ekvivalent zmíněných sta tisíc eur?

KADLECOVÁ: Je lepší tomu předcházet a peníze rozdělit do více ústavů, protože pojištění se vztahuje na jednoho klienta u jedné banky, spořitelny či záložny. Pokud tedy přebytek uložíte jinam, bude chráněn opět do výše 2,6 milionu korun. Legislativa ale pamatuje i na situace, kdy máte na účtu u jedné banky víc. Jsou to ale vybrané situace, například obdržené odstupné při ztrátě zaměstnání, peníze za prodej nemovitosti k bydlení, vyplacené pojistné v případě úrazu, invalidity či smrti, nebo když dojde k vypořádání manželů po rozvodu.

Pak je pojištěná částka vyšší o dalších sto tisíc eur, ale jen tři měsíce od připsání těchto peněz na účet. Zatímco u běžných vkladů je v případě krachu výplata peněz automatická, stačí s dokladem totožnosti přijít do vyplácející banky, u výplaty vkladu nad rámec základního pojištění se musí žádat a dokládat, že žádost je oprávněná.

LIDOVÉ NOVINY: Garanční systém si pro výplaty náhrad vkladů vytváří rezervu. Jak je aktuálně vysoká?

KADLECOVÁ: Ve Fondu pojištění vkladů, který slouží pro výplatu náhrad vkladů klientům finančních institucí, máme 34 miliard korun. Potom ještě máme Fond pro řešení krize. Ten je určen na pomoc bankám, které se ocitnou v problémech, ale ČNB rozhodne, že jsou natolik významné, že se je prostřednictvím garančního systému pokusí zachránit. V tomto fondu máme téměř 17 miliard korun.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo provoz garančního systému financuje?

KADLECOVÁ: Formou pravidelných příspěvků banky, stavební spořitelny a družstevní záložny, do Fondu pro řešení krize přispívají i větší obchodníci s cennými papíry.

LIDOVÉ NOVINY: Jsou tyto rezervy dostačující?

KADLECOVÁ: Aktuální částka ve Fondu pojištění vkladů dokáže pokrýt krach jedné menší banky či několika úplně nejmenších. Pokud by došlo k pádu některé středně velké banky, jsou další způsoby, jak si garanční systém může obstarat peníze. Může jít o mimořádné příspěvky bank, můžeme vydat dluhopisy nebo se s žádostí o půjčku obrátit na ostatní evropské systémy pojištění.

Pokud by ani to nestačilo, museli bychom požádat o pomoc ze státního rozpočtu. V případě větších bank by však byl zapojen Fond pro řešení krize. Jeho cílem je dosáhnout na jedno procento všech pojištěných vkladů, což je zhruba 26 miliard korun. To by se mělo stát v roce 2024.

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...