K dobrému výsledku na olympijských hrách je toho potřeba spousta. Skvělá příprava, načasovaná forma, pevné zdraví… Že stačí malý zádrhel a sen se zhroutí, poznala skifařka Mirka Topinková Knapková už v Pekingu 2008, kdy ji ve finále zpomalily komplikace s nachlazením. O čtyři roky později v Londýně trpěla ještě horším zraněním, i tak z toho bylo olympijské zlato. Své radosti i strasti z Londýna 2012 popsala v pořadu MALL.TV Top Moment.
Čtvrté místo z Athén 2004 bylo velkým překvapením, páté z Pekingu 2008 zase zklamání. Skifařka Mirka Knapková po čínských olympijských hrách, kde v druhé polovině trati doslova dojela na zdravotní problémy, přemýšlela o konci kariéry. Rozhodla se pokračovat a přípravu směřovala k Londýnu, v roce 2012 tam navíc přijela jako mistryně světa. Suverénně vyhrála první rozjížďku, ale…
„Měla jsem nějaké bolesti zad, ale nebylo to nic hrozného a nevěděli jsme, co to je. A po rozjížďkách mě začalo bolet na jedné straně, nebyla jsem schopná ani veslovat. Podíval se na mě Pavel Kolář, byli jsme na magnetické rezonanci a tam se zjistilo, že mám natržený sval,“ přiznala dnes už bývalá veslařka pro MALL.TV.
Natržený mezižeberní sval je diagnóza, se kterou se veslovat vlastně nedá. Rozhodně ne na špičkové úrovni. Ani tak se nevzdala, přestože od vysněné olympijské medaile to bylo mnohem dál než dva kilometry.
„Nečekal mě jen jeden závod, ale tři. A byla pravděpodobnost, že se to bude horšit a horšit. Nebylo to tak, že se kousnu, odjedu jeden závod a bude hotovo. Strašně mě to bolelo po závodě a v noci. Jsem zvyklá na rituály. Vstát a jít se rozjezdit, to jsem nesměla dělat, úplně mi to rozkopali. Aby to vydrželo, tak jsem měla za úkol odjet jen ten závod,“ vysvětlila.
„Protrápila“ se až k sobotě 4. srpna 2012, největšímu dni své kariéry – olympijskému finále. I přes bolest začala skvěle, stejně jako před čtyřmi lety na začátku všem ujela, jenže tentokrát ji soupeřky nestáhly, natož aby ji na trati předjely.
„Nerozhlížela jsem se. Řekla jsem si, že se pokusím ujet, ale snažila jsem se nekoukat kolem, jen do své dráhy. Na kiláku jsem se podívala, viděla jsem, že mám náskok a říkala jsem si, jestli jsem to nepřepálila. Asi 200 metrů před cílem jsem viděla, že mám obrovský náskok, v tu chvíli jsem ztratila koncentraci a i na záběrech bylo vidět, že jsem se zakolíbala,“ popsala kritický moment, kdy málem vypadla z lodi.
A pak už jen oslavy a medailový ceremoniál s první zlatou olympijskou medailí v historii samostatného českého veslování. „Strašně hezký moment. Hlavou mi běžela celá kariéra, koho jsem potkala, závody, které se povedly i nepovedly. Na Peking, kdy jsem přemýšlela, že skončím. Během hymny mi prolítlo hlavou tolik věcí…“ vzpomíná.
Mirce Topinkové, jak se po svatbě jmenuje, zanedlouho bude 40 let a je maminkou malé Adélky a s vrcholovým veslováním nedávno skončila. I tak ve svém sportu zůstává jedinou českou olympijskou vítězkou.
Deník Sport, Sport Magazín i časopis GÓÓÓL kupujte pohodlně ONLINE na iKiosek.cz »
