Další rána pro brodský obchvat, našly se pozůstatky obří havárie ropovodu

Před čtyřiceti lety to pro tehdejší režim byla obrovská nešťastná událost. I proto se o ní dnes mnoho neví, prakticky neexistují žádné záznamy. Pouze kusé zmínky se objevují v kronikách okolních obcí nebo na webu České inspekce životního prostředí.

Na podzim roku 1980 se stala na ropovodu procházejícím Havlíčkobrodskem havárie. Ne žádná marginální, dodnes je popisována jako vůbec největší havárie ropovodu v historii Československa.

11 fotografií

V noci z 3. na 4. listopadu došlo v úseku u vesnice Bartoušov k netěsnosti ve spirálově svařovaném potrubí. Vytvořila se v něm trhlina o velikosti zhruba třicet krát dva centimetry. Z té začala ropa okamžitě tryskat do okolní půdy.

„Vzniklá netěsnost nebyla včas dispečerem dálkovodu identifikována, na signalizovaný pokles tlaku v potrubí obsluha reagovala uvedením do provozu druhého čerpadla. Celý úsek byl pod tlakem minimálně šest hodin,“ popisuje nehodu na svém webu Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).

Do půdy, mokřadu a řeky uniklo šest tisíc tun ropy

Její následky byly katastrofální. Celkový únik byl později vyčíslen na neuvěřitelných šest tisíc tun ropy. Z terénu mazlavá tekutina unikala do mokřadu a následně do řeky Šlapanky a do Sázavy.

„Na likvidaci havárie bylo nasazeno značné množství techniky i pracovníků, těch byly přibližně tři stovky. Byla postavena řada norných stěn na Šlapance i na Sázavě,“ líčí ČIŽP.

Na norné stěně u ústí Šlapanky do Sázavy se brzy nashromáždila vrstva ropných látek vysoká až 60 centimetrů. Z řeky Sázavy musely být přerušeny jakékoli odběry vody. Sanační práce probíhaly až do roku 1982.

„Co se dalo odčerpat a zachránit, to šlo zpět do rafinerií. Část hlíny ze Šlapanky, která byla kontaminovaná, se vybagrovala a údajně se odvážela,“ přiblížil archeolog Jakub Těsnohlídek ze společnosti Archaia Brno. Ten se svým týmem v trase brodského obchvatu provádí archeologický průzkum a na pozůstatky havárie narazil.

Nijak nechráněná jáma vystlána pouze vrstvou igelitu

Stalo se tak u Termesiv, kde bude stát mimoúrovňová křižovatka. Po havárii byly stovky kubíků kontaminované zeminy navezeny na okraj zdejší bývalé dělnické kolonie. Ta sloužila na přelomu 40. a 50. let pro zaměstnance, kteří razili železniční tunel.

Takzvaná Štrauchovna neboli usedlost rodiny Štrauchů, která na místě dělnické kolonie zůstala do šedesátých let, byla v roce 1980 už také pryč. A tak nebránilo tehdejším hospodářům nic v tom, aby na zdejší a v té době nevyužívané pozemky hlínu navezli.

Archeologové zkoumají zaniklou dělnickou kolonii u Termesiv:

„V té době už tu nebyly vidět ani základy původních domů, už tu byla jen louka. Buldozerem tu vybagrovali hluboký rygol, vyložili ho igelitem, udělali lůžko a do toho tu kontaminovanou zeminu dali,“ ukazuje přímo na místě Těsnohlídek.

Vybagrovaný příkop je přibližně 30 metrů dlouhý, deset metrů široký a zhruba dva metry hluboký. Igelit, kterým byl vystlaný, není nikterak svařovaný, je pouze v jedné vrstvě pokládaný vedle sebe. Je tak jasné, že se nebezpečné látky z kontaminované zeminy musely dostat i dále do půdy.

Objev archeologům narušil průzkum dělnické kolonie

„Je tu bahno, kusy igelitu, ale jsou tu i sudy, původní odpadky a leccos dalšího nepěkného. Byly provedeny sondy pro odběr vzorků,“ konstatoval vedoucí týmu archeologů.

Poslední havárie produktovodu v kraji Poslední velká havárie ropovodu na Vysočině, jakkoli se mohla zdát obří, byla oproti té z roku 1980 miniaturní. Na konci roku 2013 navrtala parta zlodějů produktovod společnosti Čepro u Knyku rovněž na Havlíčkobrodsku. Odčerpali z něj tisíce litrů nafty, jenže ho dostatečně neutěsnili a kapalina měsíc odkapávala do půdy. Kolik jí celkem do přírody uniklo, se přesně neví. Odhady se pohybují kolem sta tun. Kontaminováno však bylo kolem dvanácti tisíc tun půdy, která musela být odtěžena. Náklady na sanaci se vyšplhaly k šedesáti milionům korun. Tři z mladíků byli až po odvolání odsouzeni k dvou a půl letům vězení, čtvrtý člen party dostal podmínku.

Těm tento nečekaný nález překazil výzkum základů rohového domu původní dělnické kolonie. „V každém z domů byly sklípky a v těch lidé chladili potraviny. Kvůli ropě se nám tady v tom domě nic nezachovalo,“ poznamenal Jakub Těsnohlídek.

Jáma s kontaminovanou zeminou práce na stavbě obchvatu ovlivní. „Minimálně poměrně výrazně finančně,“ poznamenala ředitelka jihlavské správy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Marie Tesařová. „Je to celé v řešení, další postupy budou záviset na posudcích,“ dodala.

Zemina se bude muset odtěžit a ekologicky zlikvidovat. Komplikované to bude kvůli jejímu velkému množství, ale také kvůli absenci jakékoli dokumentace. „Informace máme prakticky jen od posledních pamětníků, ale je to vše ve stylu ‚jedna paní povídala‘,“ pravila Tesařová.

Nejprve arzen. Teď druhá rána pro velkou stavbu

Pro brodský obchvat je to už druhá velká rána. Před pár měsíci byly v půdě na několika místech stavby nalezeny stopy arzenu. Tato jedovatá látka nejspíš pochází ze středověké těžby a zpracování rud. V údolí Stříbrného potoka archeologové objevili pozůstatky po velkých centrálních hutích.

„Laboratorní testy ukázaly, že ho není zrovna zanedbatelné množství. Přemýšlíme teď, co s tím,“ pravila Tesařová.

Podle Jakuba Těsnohlídka je vlastně štěstím, že se stará ekologická zátěž u Termesiv našla. „Kdyby se tu nestavělo, zůstalo by to tu dál. Igelit postupně degraduje a obsah jámy by se dál a dál vsakoval do podloží. Stavba obchvatu tak přispěje k její likvidaci,“ poznamenal.

Bádání archeologů v místech bývalého statku U Prchalů: