V pondělí 6. 7. 2020 byla na pražském Vyšehradě zahájena petice Daniela Landy nazvaná Blanický manifest. Petice je zvlaštní tím, že v ní není jednoznačně popsáno, o co vlastně usiluje. Zvláštní je i to, že Daniel Landa prohlásil svou petici za apolytickou, zároveň v ní však chce svrhnout vládu a dokonce dává svým posluchačům za příklad povstání našich předků plná prolité krve. Napoví nám ve věci projevy, které zazněly na Vyšehradě?
Daniel Landa svolal „petiční shromáždění“ na 16:20, což invokuje rok 1620. Den si vybral na výročí upálení mistra Jana Husa. Před svými fanoušky, kterých bylo asi dvě stě a byli mezi nimi četní aktivisté z antiimigrantské scény, prohlásil, že někdy je potřeba vykročit mimo svoje osobní pohodlí a začít hájit princip. Místo na Vyšehadě si k setkání vybral proto, že zde odpočívá první český král Vratislav. Petice, která je dle něj apolytická, je peticí mužů, žen i otců. Meč českého království, což jsou svobodní muži a svobodné ženy, je otupován.
Druhý se slova ujal František Moravec. Pomalu v něm narůstají křivdy. Následně citoval volně výrok Orwella: „Totalitní stát může dělat velké věci, ale jednu věc udělat nemůže: nemůže dát dělníkovi v továrně pušku a říct mu, aby si ji vzal domů a měl ji v ložnici. Puška visící na zdi dělníkova příbytku nebo farmářovy chýše je symbolem demokracie. A je naším úkolem dohlédnout, aby tam zůstala.“
Daniel Landa následně poděkoval motocyklistům a prohlásil motorky symbolem svobody. V okolních zemích už sahaji na symboly svobody, situace je tam horší než u nás. Petiční shromáždění svolal, aby si český lid uhájil svá práva a řekl už dost. O to se snaží Blanickým manifestem. Celý text je k přečtení na www.blanickymanifest.cz.
Poté Landa zazpíval píseň Ktož jsú boží bojovníci.
V úvodu manifestu mu vadí, že se pojem svoboda ztenčuje a je nahrazován pojmem kontrola. Svobodní muži a ženy nejsou jen daňoví poplatníci, ale jsou to i nositelé stovky let budovaných a krví vykoupených práv jednotlivce, žijícího na starém kontinentu. Odmítají omezování svých práv na shromažďování a požadují, aby se nepodléhalo globálním hysteriím. Místo toho by se volení zástupci měli věnovat problematice sucha, pokusit se o částečnou potravinovou a spotřebitelskou nezávislost a zemi udržet v trvale udržitelném rozvoji ve všech oblastech našeho života. Volení zástupci by měli být dobrými hospodáři. Lidé by si měli vzít příklad z mistra Jana Husa a následného husitského hnutí. Je to připomínka toho, kam až může vést dlouhodobá nespokojenost v širokých vrstvách společnosti. Člověk je tvor nevypočitatelný. Za svobodu se možná budeme muset porvat jako naši předkové, příkladem uvedl Jana Žižku z Trocnova.
Co Daniel Landa svou peticí přesně požaduje, v ní nezazní. Vše popisuje v rovině obecné a každý tyto obecné pojmy může pochopit po svém. V tom případě navádět posluchače, aby vyšli ven ze svého pohodlí a následovali příklad krvavých povstání z minulosti, je krajně nezodpovědné, jelikož zde mohou vzniknout noví „baldové“.
Akci jsme monitorovali, neboť se na ní zvalo během prokremelsky orientované demonstrace z úst pražského zastupitele Roberta Vašíčka z SPD dne 4. července 2020 na náměstí Borise Němcova. Na Vyšehrad se proto dostavili mimo jiné i aktivisté prokremelsky orientované scény, které je možné potkávat v Ruském středisku vědy a kultury. Daniel Landa se ovšem v minulosti ohradil proti tomu, jak Tomio Okamura používá jeho výroky v předvolební propagandě, neboť je člověkem apolytickým a s Tomiem Okamurou se na ničem podobném nedomluvil.
Daniel Landa býval dříve spojován s neonacistickou scénou kvůli textům písní skupiny Orlík a některým svým vyjádřením pro média.
Co se týče kontroly státu nad občanem, Daniel Landa na toto téma nazpíval píseň Ukolébavka, která by mohla být klíčem k vysvětlení, jaké ukrajování svobod mu přesně vadí.
