Před 80 lety začala bitva o Británii, do které se v její rozhodující fázi zapojili českoslovenští piloti, a v řadách britského Královského letectva (RAF) přispěli k první zásadní prohře nacistického Německa.
Británie byla 10. července 1940 jedinou evropskou zemí, kterou Hitler nepokořil (se Sovětským svazem ho pojilo spojenectví). Britové si uvědomovali, že osud jejich země závisí na „hrstce“ příslušníků Královského letectva, a proto piloty z cizích zemí vítali.
„Ještě nikdy v dějinách lidských konfliktů nedlužilo tolik lidí za tak mnoho tak malé hrstce jedinců,“ pronesl britský premiér Winston Churchill 20. srpna 1940.
Onu hrstku (The Few) tvořilo 2 353 Britů, ke kterým se připojili letci ze zemí Commonwealthu, tedy národů poddaných britskému panovníkovi – Novozélanďané, Australané, Kanaďané a Jihoafričané, a piloti z nacisty okupovaných zemí. Mezi nimi tvořili nejpočetnější skupinu Poláci (145) a Čechoslováci (88).
„Královské letectvo — Royal Air Force — vědělo, že prchá několik dobře vycvičených Čechů i Poláků,“ vyprávěl pro Paměť národa František Fajtl, jeden z nejznámějších československých pilotů 2. světové války, který bojoval na západní i východní frontě.
„Vzali nás a my jsme museli projít takzvanou zdravotní karanténou, ta byla 14 dní. Ale protože měli nouzi o piloty, tak nám byla zkrácena na dobu týdne. Tu jsme prožili ve shromažďovacím táboře v Cholmondeley Parku a tam odtud potom jsme se dostali do anglických jednotek.“
Po krátkém výcviku na britské letouny Hurricane a Spitfire vzlétl do boje v 1. a 17. peruti a ve spolupráci se svými britskými druhy dva letouny sestřelil a třetí vážně poškodil.
Příjmení statečných československých letců, kteří uprchli z okupovaného Československa, aby bojovali proti Hitlerovi, připomínají ulice na sídlišti Černý Most. V roce 1991 nahradila jména zahraničních komunistických funkcionářů. Nechybí mezi nimi Františkova ulice pojmenovaná na počest Josefa Františka, nejúspěšnějšího stíhače bitvy o Británii. Účastnil se jí v legendární 303. polské peruti a jeho kamarád-letec Josef Balejka vysvětlil Paměti národa proč.
S Josefem Františkem, Vilémem Košařem a Matějem Pavlovičem se vyznamenali hned na začátku války při obraně Polska. Slavný československý čtyřlístek bránil po boku Poláků ze vzduchu také Paříž, a proto byli po pádu Francie zařazeni po příjezdu do Anglie do 303. polské perutě.
České eso v polské peruti
Dne 10. července 1940, který je považován za oficiální začátek bitvy, vznikla 310. československá stíhací peruť. „Napsal jsem tajně na české vyslanectví v Londýně, že jsme tady, že jsme mezi Poláky a co máme dělat. Vzápětí jsem dostal odpověď od nějakého velitele, že máme zůstat mezi Poláky, prý jsme se proslavili v Polsku a naše vláda má zájem na prohlubování spolupráce s Poláky,“ uvedl Josef Balejka.
Náš nejúspěšnější stíhač Josef František vzlétl poprvé do akce s 303. polskou perutí na konci srpna a již 2. září 1940 slavil první úspěch – sestřelil německou stíhačku Messerschmitt. Polská peruť se během jednoho měsíce stala nejúspěšnější perutí bitvy o Británii se 126 sestřely, z nichž 17 se podařilo právě Josefu Františkovi.
„Sestřelil sedmnáct letadel za tři týdny, to bylo neuvěřitelné. Ještě po válce se o něm vykládalo, jaký to byl hrdina. Ale chudák byl přelétaný, startovali jsme i čtyřikrát denně. A jednou při přistání chytil křídlem o strom a zabil se,“ vyprávěl Josef Balejka o svém kamarádovi Josefu Františkovi, který zahynul pouhý den po svých 26. narozeninách 8. října 1940.
Skóre Josefa Františka se do konce války podařilo překonat jen několika československým a polským letcům. Nutno dodat, že jeho úspěchy byly spojeny s nedodržováním rozkazů, kdy při leteckých akcích prostě odletěl z formace sestřelit nepřátelské letadlo. Velitel perutě Witold Urbanowicz nechtěl o vynikajícího letce přijít, ale zároveň se obával o disciplínu perutě, a proto ho ustanovil „hostem perutě“.
Po nálezu jeho letadla na jižním předměstí Londýna a těla bez zásahu se objevily spekulace, že ho o život připravila právě jeho neukázněnost. Vědělo se, že už dříve předváděl akrobatické kousky nad domem své anglické milé. Ať už byl důvod pádu jeho letadla jakýkoli, Britové jeho nasazení ocenili: udělili mu Záslužnou leteckou medaili (DFM) in memoriam a pohřbili ho jako hrdinu 10. října 1940 na hřbitově polského letectva v Northwoodu. Jeho jméno najdete spolu s dalšími šesti jmény padlých Čechoslováků v bitvě o Británii ve Westminsterském opatství na zdi Kaple Královského letectva.
Hrstku na nebi podporovaly statisíce Britů na zemi
Bitva o Británii trvala dlouhých 112 dní a skončila hořkou prohrou Německa. Za její zlomový den je považováno 15. září, které je v britských kalendářích označeno jako Den bitvy o Británii. Tehdy vyslal velitel Luftwaffe Göring nad Británii více než tisíc letadel. RAF se podařilo útok Luftwaffe odrazit, britské ztráty byly oproti německým poloviční.
K vítězství přispěl vedle hrstky početný pozemní personál – montéři a technici starající se o opravy a údržbu letadel a desítky tisíc dobrovolných pozorovatelů, kteří nepřetržitě sledovali nebe nad Británii na tisícovce stanovišť. Ubránit Británii pomohli také operátoři světlometů a obsluha protiletadlových děl.
Nezastupitelnou roli sehrály i ženy, které sloužily v Ženském pomocném letectvu (WAAT – The Women's Auxiliary Air Force) jako radarové operátorky, sledovaly a zaznamenávaly nálety, sestavovaly zprávy o počasí, údržbě letadel a tvořily posádky bezpilotních vzducholodí (barrage baloons), které představovaly vážné riziko pro letadla útočící z nízké výšky. Vzducholodě vznášející se nad Londýnem patří k ikonickým obrázkům války – britskou metropoli jich bránilo 5 000 z celkového počtu 6 400. Díky nim Britové ochránili průmyslové zóny a výroba letadel a zbrojní výroba tak mohly pokračovat.
Během druhé světové války prošlo leteckými jednotkami na Západě 2 500 československých vojáků, ať už jako létající, nebo pozemní personál. Zahynul každý pátý (529 mrtvých či nezvěstných), 250 letců bylo zraněných, 52 zajatých.
Jejich památku připomíná Okřídlený lev na Klárově, který inicioval Euan Edworthy, Brit žijící v Česku, jehož otec sloužil v Královském letectvu. Pomník od britského sochaře Colina Spoffortha darovala Čechům britská komunita a jeho odhalení 17. června 2014 se účastnil vnuk Winstona Churchilla Nicholas Soames.