Trendy
Výměna manželek 2024 válka na Ukrajině Survivor 2024 Kate Middleton

Výročí, které se neslaví: Před 47 lety najela Hepnarová chladnokrevně do zastávky plné lidí

Výročí, které se neslaví: Před 47 lety najela Hepnarová chladnokrevně do zastávky plné lidí
Zdroj: Extra.cz
+ Další 4 fotografie
Masová vražda
Česko ve své historii zažilo naštěstí je pár masových vražd. Jednu z nich spáchala 10. července 1973 nechvalně proslulá Olga Hepnarová. Ta v Praze chladnokrevně najela náklaďákem do davu, přičemž zabila osm lidí. Zrůdný čin, který by dnes byl označen za teroristický, vešel do československých, respektive českých dějin jako jeden z nejhorších.

Dětství Olgy Hepnarové mělo daleko k ideálu. Na základní škole měla problém komunikovat se spolužáky i učiteli, postupně se u ní začaly projevovat psychické problémy. Ty se stupňovaly natolik, že ji matka nechala zavřít do blázince. Z psychiatrické léčebny se pak přesunula do dětského ústavu v Opařanech, kde školu dokončila. Následně se vyučila knihařkou, byť většinu dospělosti pracovala jako řidička.

Psychických problémů se ale nezbavila, podobně jako problémů s komunikací s ostatními lidmi. V sedmnácti letech přesto zkoušela navázat intimní vztah. Ani to se jí ale pořádně nedařilo, byť zkoušela sex s muži i ženami. Údajně prý měla problém cítit cokoliv hlubšího, což jí bránilo v navázání vážného vztahu. Stejně tak jí dělalo problém dilema, jaké pohlaví preferuje - přikláněla se ale k ženám.

O vraždu se pokusila už dřív

Její absence jakéhokoliv sociálního cítění se projevila už v roce 1970, kdy bylo Olze osmnáct let. To se totiž pokusila podpálit dům pomocí benzínu. O chladnokrevnosti Hepnarové svědčí především fakt, že v budově spala její sestra a dva postarší nájemníci. Ti se naštěstí včas probudili a oheň uhasili. Hepnarová se přiznala až později svému psychiatrovi.

Její nenávist k lidem pak vyústila 10. 7. 1973 osudným útokem. Teprve jednadvacetiletá Hepnarová na třídě Obránců míru (dnes Milady Horákové) najela nákladním automobilem značky Praga do lidí, kteří čekali na tramvajové zastávce. Její zrůdný čin si vyžádal osm obětí a několik zraněných. Policie, která dorazila krátce poté na místo útoku, se dokonce snažila Hepnarové pomoci. Mysleli si totiž, že se jí zasekla brzda. Vůbec je tehdy nenapadlo, že by to mohla udělat schválně. Hepnarová se ale s úsměvem přiznala.

Původně chtěla najet do zastávky už mnohem dřív. Jak přiznala na policii, napoprvé nebylo na zastávce tolik lidí, protože krátce před Hepnarovou přijela tramvaj. Dokonce plánovala masovou vraždu pomocí výbušnin či zbraně, nakonec se ale rozhodla pro náklaďák.

Obhjáce smrt Hepnarové neunesl

O oprátce už nebylo pochyb. Přesto se jí její obhájce a znalec z oboru psychologie Otakar Topič snažil pomoct. Věřil totiž, že Hepnarová nepatří za mříže, ale do léčebny, protože trpí schizofrenií. Nebyl daleko od pravdy. Experti se shodují, že měla pravděpodobně Aspergerův syndrom, který je příznaky podobný.

Topič ale bojoval s větrnými mlýny, veřejnost, žalobce a dokonce i Hepnarová požadovali exemplární trest. 12. března 1975 byla Hepnarová v pankrácké věznici popravena. Dva roky poté se oběsil i obhájce Topič. Nevyrovnal se totiž s tím, že nebyl schopen Hepnarové pomoct.

Co dělat při jaderné havárii: Základní rada zní schovej se a zůstaň v kontaktu, říká Dana Drábová

Související články

Další články

Nejnovější kauzy