Peklo, nebo ráj? Saxofon v kytarové hudbě je démoničtější než leckterý black metal

8. červenec 2020

Modeláři

Polarizující, nebo dokonce nenáviděný? Saxofon dokáže hudební fanoušky dráždit víc než jakýkoliv jiný hudební nástroj. Možná to je tím, jak excitovaně jeho tóny působí, anebo naopak tím, že je často používaný v banální hudbě, jaká zní v hotelových recepcích. Ale když se k saxofonu mohl vrátit v novém projektu Sparkle Division i ambientní hudebník William Basinski, vydali se na dobrodružnou výpravu po jeho stopách taky Modeláři.

A narazili na lavinu hudby, která saxofon zapojuje s mimořádnou účelností – a je jedno, zda se bavíme o kapelách, které mají hráče na saxofon ve svých řadách (Sweep the Leg Johnny anebo domácí Massola), či ho používají jen výjimečně (Ken Mode anebo Cephalic Carnage).

Průlet saxofonovými sóly v metalových či hardcorových skladbách naruší též improvizovaná smršť japonské legendy Akiry Sakaty anebo experimentální nahrávka newyorské hudebnice Ley Bertucci, která své desky nezřídka nahrává na atypických místech, jejichž akustická povaha dává zvuku altsaxofonu zcela jiné dimenze. A stranou samozřejmě nemohl zůstat ani Bruce Lamont – saxofonista a kmenový člen kapel Yakuza, Corrections House anebo Circle of Animals, kterého si na své desky pozvaly desítky jiných kapel.

Lavina skvělé hudby se saxofonem v čele, ale i několik opovrženíhodných přešlapů. Vydejte se spolu s Modeláři na výpravu, která vás přesvědčí, že tomuhle nástroji stojí za to dát šanci.

PLAYLIST:

Gallon Drunk – Rotten Mile
Ken Mode – This Is a Love Test
Massola – Pear of Anguish
Paal Nilssen-Love, Akira Sakata a další – Bird Song
Sweep the Leg Johnny – Columbus Day
Lea Bertucci – Wind Piece
Cephalic Carnage – Ohrwurm

autoři: Banán , Viktor Palák