The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
OSTROVY
LONDÝN
Sankce proti Rusům a Saudským Arabům. Spojené království včera uvalilo sankce na 49 osob a organizací, které v posledních letech stojí za nechvalně známými případy porušování lidských práv.
Na základě nového „Magnitského“ sankčního režimu Spojené království zmrazí majetek a zakáže vstup do země 25 Rusům zapletených do smrti ruského právníka Sergeje Magnitského a 20 Saúdům zapletených do smrti novináře Jamala Khashoggiho. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)
ZÁPAD
BERLÍN
Konec roušek v obchodech? Nošení roušek v obchodech ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko se zřejmě blíží ke svému konci. Tamní ministr hospodářství Harry Glawe (CDU) je pro zrušení této povinnosti ještě před původně plánovaným 4. srpnem. Záměr podpořili i v Braniborsku a Dolním Sasku, vysloužil si však kritiku opozice z ostatních spolkových zemí i z řad federálních politiků včetně Glaweho vlastní strany, například kancléřky Angely Merkelové. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)
PAŘÍŽ
Nová vláda. V pondělí byl představen kabinet nového francouzského premiéra Jeana Castexe (LR). Skládá se z 31 členů – 16 ministrů, 14 náměstků a jednoho státního tajemníka premiéra. Ve vládě je 17 žen a 14 mužů.
Castex se nechal v pátečním (3. června) rozhovoru pro TF1 slyšet, že životní prostředí je jeho prioritou a později poznamenal, že otázka klimatu „v současné době vstoupila do mysli každého člověka“, protože přesahuje politické dělení. Vládní „dvojkou“ se tak stala bývalá členka strany zelených (EELV), která nedávno získala poslanecký mandát za Macronovo hnutí En Marche! (LREM), Barbara Pompiliová. Ta bude mít na starost právě portfolio ekologické transfromace. (EURACTIV.fr)
VÍDEŇ
Rozhodnutí o nákupu bojových letadel se odkládá. Rakouská ministryně obrany Klaudia Tannerová (ÖVP) v pondělí uvedla, že Rakousko nenakoupí nová bojová letadla SAAB-105, která měla původně nahradit dosud používané 12 let staré stroje. Kvůli právní rozporům s Airbusem spojené s možným uplácením během veřejných zakázek na Eurofightery v roce 2002 nebude Vídeň prozatím nakupovat ani je.
Tannerová následně potvrdila, že dokud se právní spory nevyřeší, Rakousko nová vojenská letadla nepořídí. Vídeň tak bude i nadále spoléhat na zbývajících 15 Eurofighterů, které budou kontrolovat vzdušný provoz nad zemí. Na druhou stranu, hodina letu vyjde až desetkrát dráž než v případě starších modelů SAAB. To se nelíbí opozici, která Tannerovou za tyto rozpočtové náklady kritizuje. (Philipp Grüll | EURACTIV.de)
LUCEMBURK
Posílení koronavirových opatření. Vzhledem k tomu, že Lucembursko čelí nárůstu případů nákazy onemocnění covid-19 a obává se příchodu druhé vlny, ministerstvo zdravotnictví vydalo nový koronavirový zákon, za jehož porušení hrozí sankce.
V současné době platí pravidlo dvoumetrového odstupu, povinnost nošení roušky a přidělení místa k sezení pouze na velkých shromážděních. Vláda však plánuje opatření rozšířit na všechna shromáždění s více než 20 lidmi. Kromě toho, pozitivně testované osoby se budou muset do 48 hodin hlásit úřadům. Porušení opatření by mohlo vyústit v pokutu ve výši až 500 eur. (Anne Damiani | EURACTIV.com)
JIH
ŘÍM
Povinná karanténa pro cestující ze třetích zemí. Italský ministr zdravotnictví Roberto Speranza v pondělí (6. července) uvedl, že je nezbytné zajistit, aby všichni, kteří do Itálie přicestují ze zemí mimo schengenský prostor, byli negativní na koronavirus. K tomu má podle ministra sloužit povinná čtrnáctidenní karanténa, kterou budou muset cestující z těchto zemí podstoupit, a to zejména v případě, že přicestují z oblastí s vysokým stupněm nákazy.
V souvislosti s tím ministr oznámil, že nedávno schválený „balíček obnovy“ obsahuje více než 32 milionů euro určených místním samosprávám na pronájem hotelových pokojů a dalších prostor k účelům karantény. Tyto prostředky bude podle Speranzeho možné využít také na zajištění zdravotnického personálu, dezinfekci těchto prostor a proškolení hotelových pracovníků. (Alessandro Follis | EURACTIV.it)
MADRID
Nová volba šéfa Euroskupiny. Španělský premiér Pedro Sánchez v pondělí uvedl, že je „oprávněné optimistický“ pokud jde o možnost, aby se současná ministryně hospodářství Nadia Calviño stala předsedkyní Euroskupiny, který je volen ministry eurozóny. Podporu této kandidátce již přislíbil například portugalský předseda vlády António Costa, uvedl Reuters.
Rozsáhlý výzkum ve Španělsku odhalil, že pouze 5 % tamní populace si vytvořilo protilátky proti novému koronaviru. Získaní imunita navíc může mít krátkého trvání, uvedl v další zprávě Reuters.
VISEGRÁD
VARŠAVA
Dvě „debaty“. Jelikož se volební štáby dvou prezidentských kandidátů – současného prezidenta Andrzeje Dudy a liberálního starosty Varšavy Rafałe Trzaskowskeho – nebyly schopny domluvit na zorganizování předvolební debaty před druhým kolem voleb, oběma kandidátům byly otázky položeny odděleně na dvou odlišných místech. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)
BUDAPEŠŤ
EPPO zahájí vyšetřování v zemích, které se do projektu zapojily. Ačkoli se pět zemí posílené spolupráce v rámci Úřadu evropského veřejného žalobce neúčastní – a to včetně Maďarska a Polska – vyšetřování týkající se „určitých trestných činů spáchaných ve vztahu k těmto zemím, jejich občanům či spáchaných na jejich území“ bude vedeno i zde. Uvedla to první evropská nejvyšší žalobkyně Laura Codruța Kövesiová. „Navíc budeme spolupracovat s úřady v těchto zemích a budeme využívat existující nástroje soudní spolupráce,“ dodala.
Mezitím americký velvyslanec v Budapešti David Cornstein řekl v rozhlasovém vysílání The Cats Roundtable, že středoevropské státy jako Maďarsko se postupně staly velmi atraktivní, a to přesto, že svět si „dlouho neuvědomoval, že něco jako Střední Evropa“ vůbec existuje.
Podle Cornsteina je toho důkazem fakt, že „Čína má tyto země ráda, Rusko také a navíc jsou členy NATO, díky čemuž je mají rády i Spojené státy“. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)
PRAHA
Právní stát, dezinformace a nenávistné projevy. „Dodržování právního státu by mělo být podmínkou pro rozdělování unijních peněz,“ prohlásila česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v pondělí. Podle svých slov věří, že existuje potřeba silné záruky toho, že peníze EU jdou ku prospěchu všem obyvatelům členských zemí, ne pouze několika jednotlivcům.
Jourová společně s ministry spravedlnosti v Radě EU projednala v pondělí také téma dezinformací a nenávistných projevů na internetu. EU podle ní potřebuje závazná společná pravidla, která by přiměla internetové sociální sítě aktivně bojovat proti nenávistným projevům a zároveň respektovat svobodu projevu. (Ondřej Plevák, EURACTIV.cz)
BALKÁN
LUBLAŇ
Kritika trasovací aplikace. Opozice na jednání parlamentního výboru práce obvinila vládu premiéra Janeze Janši z toho, že „pomalu zavádí diktaturu“.
Diskutovaný návrh zákona o stimulačním balíčku zavádí i koronavirovou trasovací aplikaci, podle opozice se ale vláda snaží skrze jednotlivá opatření návrhu zavést represi, kontrolu a dohled nad občany. (Zoran Radosavljević | EURACTIV.com)
ZÁHŘEB
Počítání do 76. Chorvatský premiér Andrej Plenković, který nedávno nečekaně zvítězil v parlamentních volbách, uvedl, že již sehnal podporu 76 poslanců nutnou k sestavení vlády. Plenkovićova strana HDZ ve volbách získala 66 křesel, což znamená, že současný premiér potřebuje podporu pouze 10 dalších poslanců k dosažení nutné většiny. Podle svého mluvčího by Plenković v nadcházejících dnech svou podporu ještě rád rozšířil, aby pozici nové vlády posílil. To by mohlo zahrnovat spolupráci s liberální regionální stranou IDS, se kterou v současné době vyjednávají zástupci HDZ. Podle expertů se tak Plenković snaží vyhnout spolupráci s pravicovými hnutími DPŠM a Most a posunout svou stranu více do středu.
Na druhém konci politického spektra pak vůdce chorvatských sociálních demokratů Davor Bernardić rezignoval na svou pozici. Než bude v září zvolen jeho nástupce povede stranu jeho blízký spojenec Zlatko Komadina. Již nyní se spekuluje o několika možných kandidátech. Těmi jsou například chorvatská europoslankyně Biljana Borzanová, bývalý ministr Arsen Bauk nebo poslanci Peđa Grbin a Siniša Hajdaš-Dončićová. Nikdo z nich ale zatím kandidaturu oficiálně neoznámil. (Tea Trubić Macan, EURACTIV.hr)
BĚLEHRAD | PRIŠTINA
Pokračování dialogu. Kosovský premiér Avdulah Hoti a srbský prezident Aleksandar Vučić se 12. července setkají v Bruselu. Včera (6. července) to uvedl mluvčí Evropské komise Peter Stano s tím, že oba vůdci souhlasí s pokračováním sbližovacích rozhovorů mezi svými zeměmi, které probíhají pod záštitou EU. Jedná se o první setkání od listopadu 2018.
Schůzku pořádá vysoký představitel EU Josep Borrell s tím, že jednání povede zvláštní pověřenec EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou Miroslav Lajčák. Osobnímu setkání bude přecházet videokonference pořádaná Francií a Německem, která si klade za cíl jednání „restartovat“ a usnadnit „řešení sporů“ mezi zeměmi. (EURACTIV.rs betabriefing.com)
K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.