Počasí je sice pro savé tvory rozhodující, nahrává jim však například i přemnožení hrabošů. „Na nich se dobře množí, je to pro ně snadná potrava. Když je hrabošů víc, pak je i víc klíšťat, protože se snáz roznáší,“ vysvětluje Miroslava Burýšková, vedoucí laboratoře Protean, která provádí vyšetření infekčnosti klíšťat. Právě z hrabošů pak „upírský“ roztoč nejčastěji přenáší infekci.
Ač paraziti milují hlavně vlhká místa, například u vody nebo na rozhraní smíšených či listnatých lesů a luk, právě teď jsou v celém Česku bez rozdílu. Na laboratoř Protean se v uplynulých dnech obrátilo i hodně lidí z Prahy. Klíšťata se na ně přisála nejen na zahradách u domů, ale i v parcích.
  |
A co měla Marcela s třemi nalezenými klíšťaty udělat? Rozhodně ne točit. To nemá smysl. „Klíště nemá závit, má kusadla, za která je zaháknuté. Ideální je kartička nebo háček se zářezem, které člověk dostane v některých lékárnách,“ říká Burýšková.
V Česku narůstá výskyt klíšťat zavlečených z jihu Evropy nebo Afriky |
Pokud je malé, pak je dobré použít vatový tampon, namočit ho do mýdlové vody, aby to klouzalo, a vykývat ho. Jestliže ani to nejde, může vzít člověk ostrou pinzetu a chytit klíště těsně u kůže. Zanechaných kusadel se člověk bát nemusí, podle Burýškové se jich tělo zbaví podobně jako třísky. Konkrétní návod je na webu laboratoře Klíště.cz.
Česko má i nové druhy
Nebují ale jen naše, domácí klíšťata. V Česku se začínají objevovat neobvyklé druhy. Vědci je třetím rokem mapují v projektu Najdi pijáka. Původně se zaměřili na klíště se stejným příznačným názvem – pijáka lužního. Jejich výskyt byl známý jen na jihu Moravy, kde parazitovali především na psech a volně žijících zvířatech.
„Dnes už víme, že se sporadicky vyskytuje téměř po celém Česku a dál se šíří díky cestování psů. Podobně je to i v dalších evropských zemích. S rozšířením roste i riziko babeziózy, což je významné infekční onemocnění psů, které pijáci přenášejí,“ sdělil serveru Lidovky.cz David Modrý z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně a Biologického centra Akademie věd.
Přestože se ukázalo, že patogen působící babeziózu je možné detekovat u moravských jedinců, onemocnění je u nás nové. Veterinář ho proto ne vždy hned odhalí. A i když ano, může být problém s dostupností vhodného léku. Ten lze zakoupit buď v zahraničí, dovézt na speciální výjimku nebo získat od kolegů, kteří už se v cizině zásobili. Pes přitom může na nemoc uhynout během hodin nebo několika dnů.
Výjimečně se může piják přichytit i na člověka, rizikem pro něj ale není. Kde tak výjimečný není, jsou koně, což se vědcům podařilo zjistit během uvedeného projektu. Teď se chtějí obrátit na majitele kopytníků, aby nalézaná klíšťata posílali do výzkumu.
Přichycenými klíšťaty netočte, radí parazitolog. Sprcha nestačí, infekci mohou přenášet i larvy |
Díky tomu, že prosbu o pomoc při hledání neobvyklých škůdců veřejnost vyslyšela, parazitologové objevili i další druh exotického klíštěte. Africká a jihoevropská Hyalomma v Česku trvale nežije, každoročně ji ale přináší stěhovaví ptáci, kteří letí z jihu. I tohle klíště přežívá na koních a může přenášet významné infekce. V Česku zatím ne, obezřetní by ale měli být tentokrát i lidé.
„Přirozeně se vyskytuje na Blízkém východě nebo v Africe, kde přenáší některá virová onemocnění včetně takzvané krymsko-konžské hemoragické horečky. A ta může být smrtelným onemocněním pro člověka,“ varuje Modrý.
Zatímco pijáků poslali lidé několik stovek, afrických a středomořských klíšťat byly zatím jen asi dvě desítky.
Nové druhy klíšťat přibývají v Česku jen výjimečně. Lidé si je většinou přivážejí ze svých cest po zahraničí. Přesto mají vědci na mušce ještě jeden druh – klíště rodu Rhipicephalus. Běžné je na Balkáně a ve Středomoří. Odtud přichází do tuzemska také se psy. Před dvěma lety vytvořil Rhipicephalus krátkodobou populaci v Bratislavě, tu se ale podařilo zlikvidovat. I tohle klíště představuje riziko zejména pro čtyřnohé mazlíčky: kvůli přenosu významných infekčních nemocí.
