Měli bychom testovat ne 4 tisíce denně, ale 10 nebo 15 tisíc, míní biochemik Konvalinka

2. červenec 2020

Společnost OKD přeruší na šest týdnů těžbu ve všech dolech na Karvinsku. Důvodem je vysoký výskyt onemocnění covid-19 v dolech. Podle biochemika Jana Konvalinky je uzavření dolů nerychlejší a nejefektivnější opatření.

„Máme příklad z německých masokombinátů, kde spolková vláda reagovala mnohem razantněji. Ačkoli procenta nakažených tam byla nižší, než jsou v Karviné. Zavřeli tam provozy, testují nejen zaměstnance, ale všechny obyvatele celého regionu,“ říká prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum a vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

Podle něj mělo být také na Karvinsku nasazeno co nejrychleji masivní testování všech zaměstnanců a jejich kontaktů. „Teď už bychom věděli, kolik je nakažených, kolik lidí mohli infikovat a ti lidé by už byli v karanténě a choroba by se nešířila.“

Čtěte také

To se ale na Karvinsku neděje, tvrdí Konvalinka: „Troufám si říct, že pět měsíců po začátku infekce bychom na tohle měli být připraveni. Obecně bychom měli testovat ne 4 tisíce denně, co vidíme v poslední době, ale 10 nebo 15 tisíc každý den, abychom věděli, jaká ta situace opravdu je.“

Ministerstvo zdravotnictví nadále uvádí jen celkový počet provedených testů včetně těch, které se opakují u jedné osoby.

Velké sociální rozdíly

Spojené státy hlásí rekordní počty nakažených koronavirem. Ředitel Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění a poradce prezidenta Anthony Fauci varoval, že růst počtu případů s největší pravděpodobností ještě nekončí. „Fauci tahá za záchrannou brzdu. Vysílá politický signál. Protože se pravděpodobně nedokáže dost jasně domluvit s prezidentskou administrativou, pokouší se mobilizovat veřejnost,“ vysvětluje.

Čtěte také

Covid-19 se podle Konvalinky dostal do politického boje mezi demokraty a republikány. „Roušky a další opatření se tak staly symbolem nezávislosti anebo naopak důvěry ve vědu, kterou obě strany používají proti sobě. To je špatně,“ konstatuje.

Připomíná, že virus se v USA přelil do nových oblastí. „Města na východním pobřeží, jako je New York, Boston, Philadelphia mají to nejhorší za sebou. Infekce proniká do jihovýchodních států USA, do Arizony, Nového Mexika, Kalifornie... Tam zasahuje do velkých populací etnických menšin, které žijí jiným stylem než zbytek USA, mají horší zdravotní péči, mnohem víc z nich je obézních, mají horší zdravotní stav,“ popisuje.  

Podobné je to podle něj také v Latinské Americe, v Brazílii či Peru. Podle Konvalinky mají obrovské nárůsty v Americe jednu věc společnou – velké sociální rozdíly. „Žijí tam velké komunity, které mají kulturní zvyky napomáhající rozvoji infekce. Potom zdravotní systémy, které jsou takzvaně efektivní. Nemají kapacity pro případ krize, je tam komplikované zdravotní pojištění. Řada z nich má navíc zvolené populistické vůdce, kteří si myslí, že jsou nejchytřejší než vědci. To, jak se chová brazilský a americký prezident, má hodně společného,“ míní.

Falešná pozitivita barcelonského vzorku

Velký ohlas vzbudila informace, že v Barceloně našly stopy koronaviru ve zmrzlé odpadní vodě z března 2019. Konvalinka upozorňuje, že zpráva zatím nebyla recenzovaná.

„Ale opravdu se zdá, že se virus vyměšuje ve výkalech velmi brzy, dřív než se objeví projevy nemoci. Mimochodem nevěděl jsem, že si v Barceloně zamrazují vzorky splašků. Co je ale šok: kdyby se potvrdilo, že se virus opravdu objevil v Evropě, v Barceloně už na jaře loňského roku, tak to úplně mění naši představu o tom, jak vznikl. Jestli ve Wu-chanu, jestli je to čínský virus,“ říká.

Čtěte také

Práci, kde je popsaná celá metodika, pečlivě prostudoval. „A naplnilo mě to pochybami. Protože oni opravdu mají jediný vzorek z března 2019 v dlouhé sérii negativních. Navíc úplně na hranici citlivosti. V naší laboratoři bych řekl, že jde o negativní vzorek. Čili moje interpretace je, že je to falešná pozitivita,“ vysvětluje.

Podle něj to podporují i negativní výsledky testů ze zmrzlé odpadní vody, kterou zkoumají vědci v celé Evropě. „Je důležité říct, že v té zprávě z Barcelony to vědci ani nenafukovali, jen se zmínili, že tam mají pozitivitu. Byla to seriózně napsaná práce. Takhle má věda vypadat – ukážete data a necháte kolegy posoudit,“ dodává docent Jan Konvalinka.

Co mají společného země, kde se v poslední době masivně šíří koronavirus? Jaké jsou intervaly mezi příchody nových virů, pokud nějaké vůbec jsou? Na tyto a další otázky odpověděl Barboře Tachecí.

Spustit audio

Související