Nevládní organizace Greenpeace a Hnutí DUHA dnes zaslaly otevřený dopis členům vlády, v němž vyzývají vládu, aby věnovala problémům, do nichž se dostala firma OKD velkou pozornost a prosazovala strukturální a sociálně spravedlivou proměnu regionu, která bude brát zřetel především na potřeby horníků. Podle ekologů by vláda neměla dotovat agonii, do níž se firma dostala, a nepodporovat finančně další problematickou a nerentabilní těžbu. Peníze by měly jít i samotným horníkům a jejich rodinám. Obdobný postup Greenpeace navrhlo už v roce 2013, kdy mnohamiliardovou státní podporu ztrátového dolu Paskov navrhlo rozdělit přímo jeho zaměstnancům a provoz ukončit.

Environmentální organizace vyzývají, aby vláda přijala plán, který jasně řekne, kdy se těžba ukončí a za jakých podmínek. Držet by se podle nich měl termínu, který byl původně dohodnut při převzetí firmy státem, kdy se počítalo s postupným utlumováním těžby nejpozději do roku 2023. Jakákoliv státní pomoc by měla být podmíněna schválením a naplňováním takového plánu. Útlum těžby pak musí být podpořen rozvojem nových pracovních míst v jiných sektorech.

Peníze by měly jít podle Greenpeace především lidem, ne velkým společnostem. (c) Greenpeace – Petr Zewlakk Vrabec

Jasný plán může vládě pomoci i při získávání peněz z evropských fondů. Firma OKD nedávno zveřejnila informaci, že od státu bude chtít 1,2 miliardy korun, protože tuto částku v minulých letech zaplatila za útlum těžby na dole Paskov a dalších lokalitách. Takový postup je ale v přímém rozporu s evropskými pravidly na rozdělování peněz, kde jedním z principů je, že státní pomoc má mít motivační efekt ke změně chování a těžko kdokoliv může změnit chování, které už proběhlo v minulosti.

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, řekl:
“Nejhorší ze všeho je nejistota, co s firmou vlastně bude. Vláda by měla najít odvahu a tuto nepříjemnou otázku rozseknout. Podle nás je lepší, když se doly uzavřou postupně za pár let podle jasného plánu a s dostatkem peněz z Evropy, které zajistí nová pracovní místa a nové možnosti v regionu, než kdyby firma měla padnout zničehonic a zaměstnanci a zaměstnankyně by se ze dne na den ocitli bez práce i perspektivy.”

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, řekl:
“Čím dál více států, kde se těží a spaluje uhlí, má plány, kdy a jak s uhlím skončí. Ekonomické podmínky pro využívání tohoto paliva se zhoršují a čistší možnosti bouchají na dveře. Česká vláda však tomu zatím nevěnuje dostatečnou pozornost. Přitom konec uhlí je tu – problémy OKD, ale také třeba Sokolovské uhelné to dokazují. Je tedy potřeba, aby stát na základě jasného plánu útlumu a konkrétního termínu konce těžby a spalování uhlí poskytl pomoc lidem, obcím a krajům, kterých se útlum dotkne, a pomohl také rozvoji čistých zdrojů energie.”