V Chile se vypořádávají s přemnoženými bobry
V roce 1946 sem bylo přivezeno deset párů bobrů. Dnes jich žije na 100.000 v oblasti Ohňové země rozdělené mezi Chile a Argentinu. Miguel jich každou sezonu odstřelí jen 60.
"Bobr je velmi roztomilý, velmi inteligentní, ale škody, které páchá na původní vegetaci a fauně, jsou bohužel obrovské," říká tento lovec, který má patnáctiletou zkušenost a pořádá i turistické výlety na ostrov Navarino v blízkosti jihochilského města Puerto Williams.
Se svými mocnými zuby a stavebním nadáním se bobři dokonale přizpůsobili novému životnímu prostředí, kde vůbec nemají nepřítele.
"Je třeba je vyhubit, ale není možné přijít a střílet je pod vodou, protože by tam hnili," říká lovec, který sbírá zabité jedince a využívá jejich kožešinu, která je velmi kvalitní a hřejivá.
V roce 1946 přivezli argentinští vojáci ze Severní Ameriky deset párů kanadských bobrů a chtěli v Ohňové zemi založit chov těchto zvířat na kožešinu. To ale nefungovalo a bobři byli vypuštěni do volné přírody.
Obě země od 80. let organizují kontrolní kampaně a snaží se omezit populaci těchto hlodavců, které chytají do pasti nebo střílejí. Nevládní organizace na ochranu životního prostředí však pranýřují krutost těchto metod a jejich nedostatečnou účinnost.
"Chápu ochránce zvířat, chápu, že zabít živou bytost, malé inteligentní zvířátko, je bolestné. Ale bohužel když proti bobrovi nic nepodnikneme, budeme bez lesů a bez vegetace," varuje Gallardo.
"Vyhubení bobra není v žádném případě bojem proti němu, je to nutnost chránit přírodní bohatství naší země," říká Charif Tala González, který má na ministerstvu životního prostředí na starosti zachování živočišných druhů.
Během několika let tito vodní hlodavci s kaštanově hnědou kožešinou, kteří mohou měřit do délky až jeden metr a vážit až 32 kilogramů, kolonizovali celé souostroví Ohňové země.
A protože bobr nemá v této části světa přirozeného nepřítele, žije většinou dlouho, deset až dvanáct let, během nichž může mít každoročně pět až šest mláďat.
Hlodavec je známý tím, že si staví hráze z vegetace, kterou má k dispozici. Vzestup vody způsobuje, že vymírá původní vegetace a těch pár stromů, které přežijí, bobři pokácí, aby si zpevnili své konstrukce zejména ze staletých stromů lenga, jimž se říká buky Ohňové země, a stromů coihue, známé pod názvem Magalhaesův buk.
"Les se nemůže bránit. Všechno, co zůstává ve vodě, hyne, protože naše lesy nejsou připraveny na přemíru vody," vysvětluje lovec Miguel.
Chilské úřady odhadují, že bobři od té doby, co byli do regionu přivezeni, zničili více než 23.000 hektarů původní vegetace v hodnotě 62,7 milionů dolarů (asi 1,5 miliardy Kč). Ovlivnili rovněž celkový stav flóry a fauny v oblasti, protože jejich hráze způsobují záplavy, které narušily silnice, pastviny a pole.
"Ekosystémy Patagonie jsou unikátní. Aby se tady obnovily lesy, mluvíme o stovkách let, pokud budou vytvořeny vhodné podmínky," zdůrazňuje Charif Tala González.
reklama
Nutrie ve Zlíně ničí břehy, lidé nerespektují zákaz krmení
Ruskem se šíří jedovatá invazní rostlina - bolševník Sosnowského
Desítky pastí se sladkou návnadou budou na západě Čech lákat asijské sršně