Teď se však talentovaný quarterback nemůže dočkat své srpnové premiéry v nejvyšší soutěži v dresu Blades.
Vracíte se po vážném zranění kolene, jak náročná byla rehabilitace?
Rehabilitace byla dlouhá, psychicky náročná, ale probíhala bez jakýchkoli komplikací s dobrým výsledkem. Důsledky úrazu, respektive operace, stále pociťuji - včetně standardních příznaků, jako je občasné „zatuhnutí“ nebo mírné omezení hybnosti kolene po zátěži. Jinak ale v podstatě nevnímám žádné komplikace ani omezení v rámci tréninkové zátěže nebo běžného života. Mám z toho dobrý pocit. Myslím, že se na koleno mohu plně spolehnout, i když stále cítím malý rozdíl v síle obou kolen.
Byl někdy moment, kdy jste zapochyboval, že byste se k fotbalu vrátil?
Přiznám se, že několikrát během rehabilitací a rekonvalescence jsem se věnoval jiným věcem než fotbalu. Měl jsem jiné priority a povinnosti. V roce 2019 jsem v důsledku operace vynechal sezonu, měl jsem čas na státnice a dělal přijímačky na navazující studium, takže jsem byl myšlenkami mimo fotbal. Nicméně po dokončení studia jsem měl jasno a věděl jsem, že v září se připojím ke společné přípravě týmu na další sezonu.
Kde osobně jste bral největší motivaci k návratu na hřiště?
Fotbal hraju už několik let. Vím, že motivaci je někdy třeba hledat i v průběhu přípravy na sezonu nebo třeba po zranění kolene, je vlastně jedno kdy. Když se nám nedaří na tréninku, je půlka týmu naštvaná, protože nám něco nejde tak, jak bychom si představovali. Člověk pak také hledá impuls přijít na další trénink. Nicméně hlavní motivací pokračovat je pro mě zopakovat si pocit výhry nebo dobře odehraného zápasu během sezony. Myslím, že to tak mají i ostatní hráči, kteří hrají fotbal už déle. Znají pocit vítězství a radosti z té zápasové atmosféry, to je hlavní motivací. Možná proto spousta nováčků nedokončí přípravu na sezonu. Offseason je dlouhá a relativně náročná a nováčci vlastně neznají výsledek té dlouhé přípravy, do které musejí investovat dost času a energie.
Jak vnímáte přítomnost Daniela Leška? Jak vám tento zkušený trenér může pomoci v návratu a dalším herním posunu?
Dan nastavil nový koncept hry, který musíme jako tým přijmout. To je pro mě jako quarterbacka celkem náročný proces. Vnímám to jako odlišnou filozofii hry než playbook, který jsme hráli v předešlých sezonách, a to s sebou přináší dost změn. Učím se lépe chápat systém obran, defenzivní schémata a identifikovat slabiny soupeře a těžko bychom v českých vodách hledali kompetentnějšího učitele, než je Dan Leško. Ze začátku je těžké si tento systém osvojit, ale začínám chápat, co se po mně chce, a dostáváme se s Danem na stejnou herní vlnu.
Na jakých herních atributech se jako lídr týmu snažíte nejvíce pracovat?
Je to zejména přizpůsobení ofenzivní hry vůči soupeřově obraně. Snažím se přizpůsobit herní projev útoku a „ušít“ jednotlivé akce do toho, co nám obrana ukazuje, abychom se posouvali po hřišti. Dále se ve spolupráci s Danem a dalšími trenéry snažíme pracovat zejména na pohybu mých nohou a dalších základních herních dovednostech. Mám v tréninku individuální periodu, kde se věnujeme základním drilům.
Co myslíte, že jsou vaše největší herní přednosti?
Myslím, že umím dobře hrát „option“ běhové hry. To jsou hry, kdy se rozhoduji, komu svěřím míč, nebo si ho nechám na základě pohybu klíčového hráče v obraně. Také si myslím, že umím s míčem sám trochu běhat a občas i zkompletuju nějaké zajímavé přihrávky, ale moje hlavní přednost to asi není.
Poslední sezona byla pro Ústí poměrně revoluční. Jak moc by vám mohla pomoci loňská zkušenost v následující sezoně, kdy už nebudete za nováčky?
Myslím, že zejména tím, že víme, do čeho jdeme a co můžeme od první ligy očekávat. Známe naše soupeře a věřím, že nám to pomůže z hlediska psychické stránky před jednotlivými zápasy. Způsob přípravy hráčů, organizace a management týmu se také přizpůsobily novým podmínkám.
Kvůli koronavirové krizi bude letošní sezona termínově hodně odlišná. Jaké jsou vaše cíle při absenci Prague Lions, obhájce titulu?
Domnívám se, že absence Lions nemá na naše cíle žádný vliv. Rádi bychom zahráli vyrovnanou sezonu a měli na jejím konci podobný počet výher a porážek. Nejdůležitějším cílem je zaznamenat výrazné zlepšení oproti loňské sezoně, tedy stabilně podávat kvalitní výkony a vyhrát víc utkání.
Loni jste měli v Ústí poprvé v historii klubu hráče ze zahraničí. Jakou s nimi máte zkušenost a jak velký podle vás mají přínos pro tým?
To asi nejsem schopen relevantně posoudit, loni jsem do fungování týmu žádným způsobem nezasahoval. Myslím, že tým si odnesl potřebnou zkušenost v tom, jak se zahraničními hráči pracovat. Charles Dieuseul byl kvalitní a ambiciózní fotbalista a jistě byl obohacením pro spoustu našich hráčů. Nicméně byl zvyklý na vyšší úroveň fotbalu a myslím, že se nebyl schopen adaptovat na naši úroveň hry, tak aby spolupráce byla pro obě strany přínosnější.
Když hodnotíte váš tým, jaké jsou vaše silné stránky a kde víte, že máte slabiny?
Za hlavní přednost klubu považuji management a zázemí týmu, které máme kvalitní. Máme dobrou základnu dobrých trenérů a lidí, kteří investují spoustu často do fungování celého klubu. Zároveň máme pevné jádro hráčů, kteří dokážou využít tohoto potenciálu a zužitkovat kvalitní přípravu, kterou máme k dispozici. Z herního hlediska bych vypíchl zejména fungování celé obrany, ta letos vypadá velmi dobře. Hlavní slabinou jsme jednoznačně my hráči, většina z nás by se měla víc věnovat individuální přípravě, víc se fotbalově vzdělávat a zlepšit docházku na tréninky. Z herního hlediska potřebujeme lépe chápat playbook a zapracovat na atletických dovednostech.
Zmínil byste nějakého spoluhráče, na kterého se zaměřit a který podle vás může mít v Paddock lize zajímavou kariéru?
Určitě bych ukázal na Miloše Nováka nebo Jakuba Imra. Jsou to hráči, kteří jsou na každém tréninku, jsou dříči a mají talent. Jsou atleticky dobře vybavení a hlavně chápou, co se po nich na hřišti chce, umí fotbalově velmi dobře přemýšlet. Oba už mají reprezentační zkušenosti a určitě se ještě někde na titulkách objeví.