Hollan: Zachytávat dešťovou vodu je rozumné, dobře se s ní pere a ředí víno, i dům je třeba zalévat
Nenechat dešťovou vodu jen tak odtéct, ale zachytit ji a využít v domácnosti, je jednoduché a užitečné, říká v Interview Plus Jan Hollan z Centra pro výzkum globální změny Akademie věd České republiky. Proč? „Je to neobyčejně praktické a příjemné. Když má člověk cisternu schovanou ve tmě, tak je voda krásná, nemá příchuť, je jako destilovaná,“ vyzdvihuje Hollan.
Dešťová voda totiž neobsahuje minerály. „Mám vyzkoušené, že když se s ní ředí víno, tak nemění jeho chuť. Ostatně ve Středozemí to tak odjakživa dělali,“ radí vědec. „Prát v jiné než dešťové vodě je opravdu hloupé, protože minerály při praní velice vadí. Z dešťové vody je prádlo krásně měkoučké.“
Zachytit maximální množství dešťové vody je podle něj proto užitečné. „A jednoduché, cisterny stojí pár set korun,“ říká.
Doporučuje to i ve městech. „Všude by měly být cisterny, o tom se vůbec nemluví. Mohly by být i ve starých činžácích tam, kde se dřív skladovalo třeba uhlí. Na to by stačila plastová fólie, ta je levná. A kdyby nádrž protékala, tak to nemusí být ve skutečnosti vůbec špatně,“ pokračuje Hollan.
„Málo se o tom mluví, ale podloží domů vysychají a pak se trhají zdi. Je potřeba okolí domu zalévat, pokud stojí na spraších nebo půdách, které obsahují jílové materiály. Jinak totiž zdi dobu mohou nerovnoměrně sesedat,“ říká s tím, že tento problém už řeší například ve Francii.
Půda má vodu udržet
Na extrémní sucho, jaké Česko zažívá v posledních letech, se podle vědce dá připravit. „Ale stát v tom není dostatečně aktivní, přestože existují doporučení, co mají lidé dělat, třeba ti, co se starají o půdu,“ vytýká Hollan. Součástí čerpání dotací by podle něj měla být i povinnost řádně o půdu pečovat a zlepšovat její kvalitu.
To se ale dnes neděje. „Zhoršuje to možnost zasáknout srážky, pokud jsou vydatné. Dobrá půda si vodu déle udrží, i když neproteče do hloubky, ale vegetace ji má pro sebe. Při hodně prudkých srážkách se zázraky dělat nedají, ale při těch menších je to důležité.“ říká Hollan.
Zadržet vodu v krajině by pomohly i široké nivy kolem řek, připomíná vědec. Voda se do nich „schovávala“ při velkých průtocích.
Jenže pokud nezaprší, ani sebelepší opatření k zadržování vody v krajině nepřispějí. V současnosti se navíc voda z krajiny i odpařuje rychleji než dřív. „Základní problém je, že víc vody uteče do ovzduší. Za to může oteplování, už jsme Zemi ohřáli, to je důvod sucha,“ dodává Jan Hollan z Centra pro výzkum globální změny Akademie věd České republiky.
Pořad se vysílal 23. června na Českém rozhlase Plus.
