Maturitu z matematiky zvládne i deváťák, říká matematikář Jiří Herman

Před třemi lety jste povinnou maturitu z matematiky obhajoval. Změnil se nějak váš názor?
Nezměnil. Je mi líto, že to takto dopadlo, protože tímto rozhodnutím se v podstatě ruší i povinná maturita z cizího jazyka. Myslím si, že stát by ve své části maturitní zkoušky měl ověřovat úroveň zvládnutí českého jazyka, cizího jazyka a matematickou gramotnost. Je to opravdu zkouška matematické gramotnosti, nikoli zkouška z matematiky.

Co tedy podle vás znamená matematická gramotnost?
Základní orientace v prostorových a číselných vztazích, kterou by měl zvládnout každý, kdo chce maturitní vysvědčení. Netvrdím, že na plný počet. Ale měl by. Troufnu si říct, že šikovný deváťák by v tuto chvíli tu zkoušku byl schopen složit, i kdyby vynechal úlohy, které ještě na základní škole neprobírali. Takto je ta laťka nastavená.

A co argumenty proti povinné maturitě z matematiky. Například, že žáky pouze nutí drillovat vzorečky, a přitom logické a kritické myšlení nerozvíjí. Data opravdu ukazují, že v takových úlohách mají studenti problém.
Testy obsahují záchytné úlohy, které by měl zvládnout každý. Jejich úspěšnost je samozřejmě větší než u částí, kde je potřeba přemýšlet. V tom vidím problém. Studentům se nechce učit. Samotné to slovo je dnes považováno za sprosté, protože všechno se dá přeci vygooglit.

Požár domu v Žabovřeskách: šest obyvatel skončilo v nemocnici, další evakuovali

Jak to myslíte?
Umíte si představit, že bez jakékoli znalosti jazyka přijede se slovníkem do Londýna a začnete se tam s někým bavit? To je absurdní. Princip je přitom stejný. Dnes se stalo až politicky nekorektním chtít po žácích, aby pracovali. Myšlení bolí a mně se zdá, že současná generace se náročným úkonům vyhýbá.

Předchozí generace byly pracovitější?
Ano. Samozřejmě před třiceti lety byla určující vnější motivace. Žili jsme podle příkazů a nařízení, takže nám nepřišlo divné, když po nás učitel matematiky chtěl, abychom vypracovali domácí úkol. Kdežto teď už je to skoro omezování lidských práv. To nepovažuji za správné. V životě se člověk vždy dostane do situací, kdy bude muset dělat i to, co jej nebaví. Ale bude to nezbytné. Pakliže jej k tomuto způsobu myšlení škola nevede, je to špatně.

Nicméně u ostatních předmětů se podobné debaty nevedou.
Matematika je specifická v tom, že věci na sebe navazují. Srovnejme to například s dějepisem. Když se nenaučím šestnácté století a pak se naučím sedmnácté, pořád mohu mít z dějepisu jedničku. Matematika takto nefunguje. Pokud člověku chybí základní kamínek, který před čtyřmi lety zanedbal, vrátí se mu to jako bumerang. A může se současnou látku učit, jak chce. Po několikátém neúspěchu pak rezignuje s tím, že na to nemá buňky. Přitom je to jen o tom vydržet a opravdu si to znalosti doplnit. Matematika má ale bohužel dost raritní společenskou pověst.

Jakou?
Stydět se za matematickou negramotnost se nenosí. Jen si vezměte, kolik slavných se chlubí, že z matematiky propadali. Ale slyšíte někoho veřejně prohlašovat, že v mládí v milostných dopisech dělal hrubé gramatické chyby? Ne. Přitom se jedná o totéž.

Maturita z matematiky ale má největší neúspěšnost. Bude-li povinná, hrozí, že velká část studentů neodmaturuje.
Pak je ovšem otázka, zda v populaci potřebujeme osmdesát procent maturantů. Je to širší problém související s klasifikací živností a povolání, který není úplně šťastný. Druhá věc je ta, že pokud žák neodmaturuje, končí se základním vzděláním. To je špatně. V Polsku tento problém vyřešili tak, že udělali stupeň středoškolského vzdělání bez maturity. Tito absolventi si pak mohou vybírat z celé palety povolání. Zavedení nového stupně vzdělání by celou debatu mohlo vyřešit. Zásadně by také pomohla rekodifikace živnostenského zákona, protože ne každý k vykonávání své profese maturitu potřebuje.

Zdroj: Deník / Pavel Podešva

A co takové zdravotní sestry?
Ty by tímto testem projít měly. Přece jenom pokud nerozumí pojmu procento nebo promile, mohou způsobit nedozírné škody. Namíchají lék ve špatném poměru, který místo aby pomohl, tak uškodí. Tam bych tak benevolentní nebyl.

Pak jsou tu učiliště a nástavby.
Zopakuji, opravdu potřebujeme, aby osmdesát procent populace mělo maturitu? Dle mého maturita na učiliště nepatří. To je věc, kterou k nám kdysi dávno importovali soudruzi ze Sovětského svazu. Učiliště navíc za žáky, kteří si dělají nástavbu, dostávají peníze ze státní kasy. Otázkou je, jaká pak byla motivace těchto žáků si maturitu dělat. Právě u nich je úspěšnost zvládnutí zkoušky totiž nejmenší. To by se ale v novém modelu financování středních škol mělo změnit.

Zdá se, že žádný z argumentů předložených ministrem školství Robertem Plagou vás nepřesvědčil.
Naopak. Některé mne vyloženě rozčílili. Například, že máme špatné učitele matematiky. To bylo velmi odvážné tvrzení a očekávám, že se za něj pan ministr někdy omluví.

Časovaná bomba pro dopravu v Brně? Oprava mostu přes Ostravskou je o krok blíž

Jak neustálé změny maturity ovlivňují studenty?
U nás nijak. Ačkoli řada škol při oznámení povinné maturity z matematiky před třemi lety jí ve svém programu poskytla více prostoru. A čísla ukazují, že úspěšnost rostla. Pokud to ale vezmeme od základu, studenti by měli vědět, z čeho budou maturovat v momentě, kdy si podávají přihlášku. Pamatuji doby, kdy studenti ve třetím ročníku nevěděli, jak za rok budou maturovat. To je naprosto špatně a opět to souvisí s tím, že vzdělání by mělo stát nad politickým bojem.