Jan Novák: KUNDERA - a už jeden kiks

Měl jsem štěstí, začal jsem u žel již zesnulého básníka Oldřicha Mikuláška, a vskutku, pět odkazů v rejstříku. Přeskočil jsme pár písmen a dostal se k akademické malířce Inez Tuschnerové, která byla také kostýmní návrhářkou, čtyři odkazy. A protože po té je hned ú, tak jsem chtěl vyhodnotit, kolik odkazů má ve jmenném rejstříku asi největší přítel Milana Kundery žijící u nás, Milan Uhde. Ale? Prásk ho, ani jeden odkaz!

Hned jsem začal kombinovat, co se asi přihodilo, že Milan Uhde byl, alespoň tady v knize KUNDERA, totálně vymazán. Zvláště když v jeho skvělé knize Rozpomínky. Co na sebe vím - má Milan Kundera odkazů dvacet. Jistě, tu knihu si Milan Uhde napsal sám, čili malý rozdíl, ale stejně. Pokud se jejich životy často protínaly, tak by měl být přeci zmíněn i u Milana Kundery, ať to napsal kdokoli. 

Rejstřík jsem tedy nechal plavat, a  náhodně jsem knihu otevřel asi v první čtvrtině, a tam uprostřed stránky na mě zasvítilo "Milan Uhde"! A že letmo poznal jistou dámu Gajdošovou společensky v Brně atd. Takže sláva, Uhde není v knize KUNDERA cenzurován, ovšem proč tedy není uveden ve jmenném rejstříku? Že by jen šlendrián? Jenže to by zase bylo v rozporu s konstatováním Jana Nováka v rozhovoru s  Danielou Drtinovou pro DVTV, kde v závěru uvedl:"Já mám osmnáct set poznámek pod čarou, v celým svým díle jsem neměl jedinou poznámku pod čarou, tady jich mám osmnáct set, to je všechno vyzdrojovaný, a je to opřený o nějaký prameny, který jsou těžko oddiskutovatelný."

Kdyby byl vynechán v rejstříku nějaký spolužák, kterého Kundera viděl naposledy při maturitě před více než 70 lety, ok, může se stát. Jenže Milan Uhde je jedním z nejvýznamnějších našinců, který se v Kunderově životě promítal, a pořád promítá, kdyby teď už jen tím, že jako spoluzakladatel nakladatelství Atlantis, jistě i nyní přispívá aspoń konzultacemi či kontaktem s Milanem Kunderou pokud jde o vydávání jeho knih u nás. Navíc v závěru knihy je Milan Uhde uveden i v seznamu osobností, se kterými vedl Jan Novák rozhovory, pro potřeby knihy.

Takže se nabízí kacířská myšlenka, že oproti svému tvrzení, Jan Novák nemusí mít všechno zase až tak dobře "vyzdrojované, a opřené o prameny", když nedokázal ochránit v rejstříku ani pár VIPs. A co když si Jan Novák podobně neohlídal ani to údajné udání Miroslava Dvořáčka? 

Kdo ví. Možná by se tady mohlo přiložit vyjádření Pavla Kosatíka: "Četl jsem i ty estébácké papíry o něm, které po Praze kolují už mnoho let, tak jako zde skoro všecko estébácké koluje, žádné nové a převratné zdroje informací Novák nemá.
Z víceméně stejných zdrojů jsem vyčetl něco úplně jiného než Novák, což je normální, ale proč musí mít černobílý hnojomet 900 stran, jsem nepochopil. "

Ale třeba to všechno s rejstříkem je jen Žert Jana Nováka, na úkor některého z Milanů, ať už Uhdeho, nebo Kundery. Pár variant se nabízí, ale nechejme se když tak překvapit.

Sám se na knihu po letmém seznámení docela těším, i když poté, co jsem v tomto týdnu četl i slyšel několik recenzí či komentářů, včetně rozhovorů se samotným Janem Novákem, to bude jistě s mnoha výhradami. Asi jako kdysi 30 případů majora Zemana. Nepochybně lákavý bude dobový kolorit, i díky tomu, že Jan Novák kontaktoval opravdu velké množství přímých pamětníků. Už potěšilo i pár fotografií, mohlo by jich sice být mnohem víc, ale víme, nebylo to pro Jana Nováka jednoduché. A ideově si to jistě pohlídá každý čtenář sám, případné komentáře jako třeba u Mein Kampfu jistě třeba nebudou.

A protože tady byla už zmíněna Inez Tuschnerová, která jak je v knize uvedeno byla předobrazem malířky Sabiny v Nesnesitelné lehkosti bytí, možná by někoho mohlo zajímat, že to byla šarmantní a šikézní dáma i ve věku 77 let.

lllllll

Inez Tuschnerová s velkou radostí poskytovala rady mladým výtvarníkům, jako tady Katce. Na jedno setkání je možné podívat se tady  https://sestak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=99102