Nebyli to typičtí ideoví stoupenci, míní historik o lidech, kteří Horákovou poslali na šibenici
Sehráli důležitou roli ve zinscenovaném politickém procesu s Miladou Horákovou a dalšími členy nekomunistických stran. Prokurátoři Josef Urválek, Juraj Vieska a Ludmila Brožová nebo předseda soudního senátu Karel Trudák. Ponižování obžalovaných a až herecké výkony během soudního líčení – to byly praktiky těch, kteří stojí za justiční vraždou Milady Horákové.
25. června 1950 zbývaly Miladě Horákové dva dny života. Těžko odhadovat, o čem přemýšleli ti, kteří nevinnou ženu poslali na šibenici. Třeba Karel Trudák – někdejší prvorepublikový soudce a předseda soudního senátu v procesu s Miladou Horákovou. Soudci přitom měli na výběr, jestli se chtějí zapojit, upozorňuje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Synek.
Kdo byli ti, kteří Horákovou poslali na šibenici? Poslechněte si další díl seriálu.
„Myslím si, že ve velké většině případů to byla otázka spíše kariérismu a snahy o sebezviditelnění, než že by to byli nějací ideoví stoupenci toho komunistického režimu,“ říká Jan Synek.
Odlišné byly podle něj pohnutky v případě prokurátorů Josefa Urválka a Juraje Viesky. „Minimálně Vieska byl komunistou už v období první republiky. A u něj ty ideové důvody skutečně převládaly a byly,“ zdůrazňuje historik.
Josef Urválek se stal nejvýraznější tváří politických procesů 50. let. „Ta vystoupení opravdu patří mezi jedna z nejdemagogičtějších, které já jsem kdy viděl u soudu,“ dodává Synek. Urválek obžalované ponižoval a zostouzel. Bez skrupulí navrhoval tresty smrti.
Během okupace byla odbojářkou i vězeňkyní. Po válce čekaly Miladu Horákovou jen čtyři roky svobody
Číst článek
Když se během pražského jara v roce 1968 znovu otevřel případ Milady Horákové a dalších obětí komunistických soudů, Urválek vinu nepřiznal. „Říkal: ‚Tehdy taková politika byla, tehdy to tak po nás chtěli. Já jsem tomu všemu věřil a jednal jsem v intencích stranických instrukcí‘,“ parafrázuje Urválkovo odůvodnění historik z Ústavu pro Soudobé dějiny Oldřich Tůma. Josef Urválek zemřel v roce 1979, údajně spáchal sebevraždu.
Pochybná rychlokvaška
Podíl na smrti Milady Horákové měla i dělnická prokurátorka Ludmila Brožová Polednová. Písařka právního oddělení Ústředního výboru KSČ a absolventka pochybné instituce – Právnické školy pracujících. „Byla to rychlokvaška. Nějakým rychlým kurzem se stala prokurátorkou, práva potom studovala až později v 50. letech,“ objasňuje Tůma.
V roce 2008 byla za spoluúčast na justiční vraždě odsouzena k šesti letům vězení. V prosinci 2010 jí prezident Václav Klaus udělil milost. Zemřela o čtyři roky později ve věku 93 let. O vině odsouzených do konce života nepochybovala.
