Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

O současném stavu i výhledu českého „houbaření“ a o desetileté práci Mykologického klubu Jihlava jsme hovořili s jeho předsedou, mykologem Jiřím Burelem. 

Měla letošní jarní koronavirová „pauza“ vliv také na práci klubu mykologů? Konala se plánovaná vycházka 6. června na Špičák? 
Ano, i nás částečně zasáhl koronavirus v rovině zrušení akcí klubu. Plánované dvě jarní přednášky byly přesunuty na léto a podzim, vycházka spojená s akcí Čistá Vysočina byla nahrazena až vámi zmíněnou červnovou vycházkou. Další vycházku plánujeme v červenci a další již dle plánu na podzim.
Rovněž nefungovala pondělní poradna v rámci muzea (Muzeum Vysočiny Jihlava: pozn. red.), houby ale v dubnu a začátkem května moc nerostly. Aktuálně (v závěru června 2020: pozn. red.) se po deštích objevilo větší množství hub a poradna byla během června opět otevřena.

Do lesa nicméně mykologové i v tomto období chodili? 
Individuální mykologické či houbařské vycházky do lesů naštěstí byly povoleny, a tak mnozí z nás vyráželi s foťákem a fotky na určení či jen pro potěšení jsme si posílali.

Jednou z aktivit mykologického klubu je osvěta, přednášková a popularizační činnost v oboru. Jak se za těch uplynulých deset let vyvíjí vzdělanost veřejnosti v oblasti znalosti hub, bezpečných návyků apod.? 
Během těchto deseti let bylo uspořádáno deset velkých výstav v Jihlavě a asi patnáct dalších menších výstav na jiných místech Vysočiny, přes čtyřicet vycházek a šedesát přednášek. Množství lidí dorazilo rovněž do poradny, nebo se ptá individuálně přes internet. 
Někteří zájemci o radu či poznání se naučili nové dobré jedlé druhy, jiní naopak svým zodpovědným přístupem předešli otravě. Ostatní se snad dozvěděli mnohé o pestrosti hub, jejich ochraně a využití. 
Kdo má zájem se něco dozvědět, je vždy vítán a věřím, že s prázdnou neodešel. Nezodpovědných houbařů je bohužel stále dost a jakákoliv osvěta jim bohužel často nepomůže - chtějí prostě mít svou hlavu.

Poznání diverzity přispělo k ochraně
A jak se za deset let proměnila příroda na Vysočině ve vztahu k tématu mykologie? Mám na mysli např. vliv postupného oteplování klimatu. 
Nějaký významný nárůst druhů v souvislosti s oteplováním jsem nezaznamenal. Díky činnosti několika i amatérských mykologů však došlo k významnému poznání mykobioty Vysočiny - bylo prozkoumáno mnoho nových míst (a také po letech znovu několik významnějších historických lokalit), díky spolupracovníkům i laickým zájemcům bylo podchyceno mnoho zajímavých druhů. 
Celkově výrazně vzrostlo poznání diverzity hub na Vysočině - tato data byla již využita nejen v rámci ochrany zvláště chráněných území, ale rovněž při tvorbě seznamů indikačních druhů jednotlivých biotopů. 
V rámci budoucí revize červeného seznamu hub budou údaje o nálezech hub z Vysočiny rovněž významně využity. Mnohé mají jednu z hlavních oblastí výskytu právě zde, několik druhů dokonce jedinou recentní známou lokalitu.

A jaký vliv má mizení lesů v důsledku kůrovcové kalamity?
Mykobiotu samozřejmě zasáhlo jednak dlouhodobější sucho, rovněž tak odumření a vykácení smrčin napadených kůrovcem. V pomyslném trojúhelníku Jihlava, Třebíč a Velké Meziříčí je to opravdu smutný pohled, ale znám kilometr dlouhé paseky i jinde.
Ve Ždárských vrších je naštěstí více vlhko i chladno a na území CHKO i citlivější management, a škody způsobené suchem a kůrovcem jsou tam proto mnohem menší. Na hřiby tak bude stále kam jít. Když ne do smrčin, tak pěkné druhy hřibovitých hub mohou houbaři najít i pod jinými stromy. Aktuálně třeba rostou v jihlavských parcích pod lipami koloděje a dubáci. 

Kde tedy podle vašeho názoru může být tradiční české houbaření za dalších deset let? Může se projevit tlak na zavírání soukromých, případně i státních lesů pro veřejnost?
Určitý tlak sleduji již od revoluce, ale nedomnívám se, že by v poslední době sílil (kromě hoaxů na internetu). V této krátké době nějaké omezování houbaření neočekávám. Pro národ houbařů a sběračů lesních plodů by to bylo jako píchnutí do vosího hnízda a přínos by byl pro stát minimální. Vstup omezen bývá v současnosti pouze u obor či u některých oplocených lesů, ale i s majiteli či správci těchto lesů je často dobrá domluva. Očekávám, že se částečně zvýší obecná ochrana ve II. zónách národních parků a přibude několik soukromých oplocených lesů, ale dramatický nárůst omezení neočekávám.

Chystají jihlavští mykologové nějakou speciální akci k 10. výročí svého klubu, který byl založen v říjnu 2010?
Diskutujeme o tom, nechte se překvapit.
 

Diskuze k článku