Utonutí osmileté dívky, která spolu s otcem a o sedm let starší sestrou sjížděla v neděli na raftu po lijácích vzedmutou řeku Morávku na Frýdecko-Místecku, má policejní pokračování. „Kriminalisté zjišťují veškeré okolnosti tragické události. Již zahájili úkony trestního řízení v souvislosti s trestnými činy proti životu a zdraví, konkrétní trestný čin vyplyne ze závěrů prověřování,“ uvedla mluvčí policie Karolína Bělunková.
  |
Tělo osmileté dívky hasiči vylovili z řeky bez známek života, její otec a starší dcera se dostali na břeh bez vážnější újmy na zdraví. Byť se záchranářům při resuscitaci podařilo činnost srdce obnovit, po převozu do nemocnice zemřela.
Tragická ztráta dcery tak může mít pro jejího otce i trestněprávní dohru. „To jednání bylo krajně nezodpovědné. Otec byl vlastně už potrestán trestem nejvyšším,“ řekl LN Jaroslav Ortman, advokát a specialista na trestní právo. „Nelze vyloučit, že orgány činné v trestním řízení zahájí trestní stíhání pro ublížení na zdraví s následkem smrti z nedbalosti,“ dodal Ortman.
Na Frýdecko-Místecku se převrhl raft s dospělým a dvěma dětmi, jedno z nich zemřelo |
Za to pachateli hrozí až tři roky za mřížemi. Policie se bude zabývat detaily celé tragédie. „Je otázka, jak bylo to dítě na rozbouřené řece zajištěné. Jaké všechny ochranné prostředky mělo. Otec bude jistě vyslýchán. Asi se bude zpracovávat i znalecký posudek,“ popsal advokát, co bude vyšetřovatele zajímat.
Tragédie na Morávce přitom není jediná z výčtu neštěstí, k nimž v minulých dnech na tuzemských tocích došlo a v nichž hlavní roli sehrálo vyplutí do po vydatných deštích rozvodněných řek. V důsledku toho jsou červnové povodně 2020 nejtragičtější za sedm let; ve výčtu dosud známých osmi obětí velké vody tvoří hned polovinu lidé, kteří utonuli po převrácení lodě.
Mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR Nicola Studená v té souvislosti uvedla, že nezodpovědné chování lidí je poměrně časté. „Trápí nás to během každých povodní a je otázka štěstí a náhody, kolik lidských životů si to vyžádá,“ řekla ČTK.
„Přitom každý zkušený vodák vám řekne, že je nerozumné vzít si na rozbouřenou řeku na loď – ještě k tomu nevhodnou na sjezd divoké vody – malé dítě. To neudělá normálně smýšlející vodák, který už něco sjel. Dle mého tam musí hrát roli nezkušenost,“ řekl LN Petr Ptáček, specialista na vodáctví a bezpečnost na řekách i jezech.
Prahnou po zábavě
Podle Ptáčka si o problémy koledují zejména nezkušení lidé, kteří nedokážou správně odhadnout, jaká úskalí rozvodněná řeka přináší. „Myslí si, že to bude dobrá zábava. Toky, na kterých k čerstvým úmrtím došlo, jsou nesplavné po velkou část roku,“ řekl LN. Vychází i z dřívějších zkušeností při analyzování více než stovky vodáckých nehod.
V rozvodněném potoce v Lopeníku utonul 63letý chalupář. Pátrání po ženě na Bruntálsku v pondělí nezačne |
„Takto vzedmuté, a tedy i daleko rychleji tekoucí řeky se sjíždějí většinou jen zjara během tání. Letní vodáci se na ně nedostanou: nemají odpovídající vybavení, jako jsou suché obleky či neopreny. No a když už je teplo a zaprší v létě, řeknou si, proč by si tu svou řeku poblíž nesjeli, když zrovna má vodu. Ale rizika s tím spojená si dost dobře neuvědomují,“ dodal.
Podle psychologa Jeronýma Klimeše patří tendence sjíždět rozvodněné řeky do série „sběratelských zážitků“. Podobně to vidí i šéfinstruktor potápěčských skupin pražských hasičů Marek Schober. „Dnešní doba je o výkonech a adrenalinu, o tom, posouvat hranice, jež už jsou za hranicí vlastních možností,“ řekl LN.
Kalná voda se špatně čte
Nebezpečí spočívá hlavně v tom, že rozvodněná řeka má v době povodňového stavu obrovskou sílu i tah, jezy pulzují a vodáky mohou hned vtáhnout. „Všechno je příliš rychlé. Když chcete zastavit před jezem, zjišťujete, že to nejde a že vás proud unáší přímo do něj, nedostanete se ke břehu. Navíc se řeka vylévá z koryta, takže plavete se všemi pobřežními porosty, klacky a kmeny. V kalné vodě se špatně čte a to může způsobit kolizi,“ popsal Ptáček.
Ve Vsetínské Bečvě se po převrhnutí kanoe topili dva muži, jeden z nich zemřel |
Řeka je při povodních navíc nepředvídatelná co do výskytu vírů a zpětných proudů. „Za jezem to velmi pulzuje, v podstatě pak nemáte šanci se z toho dostat,“ hodnotí. Zkušený vodák dle něj sleduje aktuální stavy řek a ví, že se mohou během chvíle skokově změnit. Právě dravost a síla proudu ztěžují i záchranné akce. „Hlavně z bezpečnostního hlediska pro nás záchranáře a potápěče,“ upřesnil potápěč Schober.
„Podle svědků zhruba víme, kde se událost stala, ale co se pak dělo s tělem, nikdo neví. Hledání může trvat i několik dní, když voda tělo odnese neznámo kam,“ popsal. Dle něj by lidé měli počkat, až řeka trochu opadne.
Za velký problém považuje Petr Ptáček i to, že vodáci často vyrážejí na hladinu sami. „Je to alfa a omega. Když už mám nápad, že takovou řeku sjedu, tak ve skupině lodí. Právě proto, že když se něco stane, ostatní by měli být schopni reagovat. A ne se spoléhat na náhodné kolemjdoucí,“ vysvětlil.
Když už se člověk v divoké vodě s lodí převrátí, měl by si lehnout na vodu jako na „prkno“, aby mu byly vidět špičky nohou. „Rukama se musí stabilizovat a být co nejvíce u hladiny,“ popsal Ptáček. „Řeka jej takto ponese klidně několik kilometrů. Pokud však neví, jak se pasivně dostat ke břehu a pak aktivně začít plavat, z proudu vody se v podstatě nedostane,“ řekl.
