Čtyři roky s brexitem. Cameronův hazard přivedl Spojené království k ‚rozvodu‘ s Evropskou unií

Byl to velký den v dějinách Velké Británie. Před čtyřmi lety, 23. června 2016, šli její občané hlasovat v referendu o vystoupení země z Evropské unie. Pro tuhle možnost nakonec hlasovalo skoro 52 procent voličů. Spojené království ji nakonec po několikerých odkladech opustilo letos v lednu. Jak daleko je dnes vyjednávání Londýna s Bruselem o budoucích vztazích? Přečtěte si ohlédnutí za historickým rozhodnutím Britů.

Londýn Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vlajky Evropské unie před britským parlamentem

V červnu 2016 Britové odhlasovali odchod z Evropské unie. | Foto: Toby Melville | Zdroj: Reuters

Výsledek britského referenda někoho rozjařil, někoho zklamal a mnoho lidí zaskočil. Včetně samotných Britů. „Před tři čtvrtě na šest ráno se všechny tři velké britské zpravodajské televize shodly na tom, že se Spojené království rozhodlo pro odchod z Evropské unie. Pro takzvaný brexit nakonec hlasovalo 51,9 procenta voličů,“ informovali tehdy naši reportéři o situaci bezprostředně po oznámení výsledků britského referenda.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před čtyřmi lety Britové rozhodli o opuštění Evropské unie. Ohlédnutí za brexitem připravil Pavel Novák

„Zklamání, šok, zdrcující rozhodnutí, smutný den pro Skotsko: tak výsledky britského referenda vidí obyvatelé Edinburghu. Ze všech skotských volebních obvodů právě tady hlasovalo pro setrvání v Evropské unii nejvíce lidí, skoro tři čtvrtiny voličů. Mnozí z nich teď jen těžko hledají slova,“ zaznělo v další reportáži.

Proč k tak převratnému hlasování vlastně došlo? A proč Britové hlasovali proti členství v Unii? Podle profesora Iva Šlosarčíka z katedry evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, protože jim to britští politici dovolili. „To je úplně fascinující, že tomu rozhodnutí vyhlásit referendum nepředcházely nějaké komplikované úvahy nebo analýzy, jestli členství je, nebo není výhodné. To, proč tehdejší britský premiér David Cameron vyhlásil referendum, bylo založeno hlavně na stranických zájmech konzervativců, ne zájmech Spojeného království jako takového,“ vysvětluje.

Brexitové přechodné období se neprodlouží, shodli se Šefčovič a Gove. Na dohodu mají čas do konce roku

Číst článek

„Tehdejší významný politik a dnešní premiér Boris Johnson začal vést kampaň pro vystoupení hlavně kvůli tomu, aby o pár let později, jak doufal, mohl vyzvat Davida Camerona na souboj o vedení strany,“ říká Šlosarčík. Až v březnu roku 2017 poslal Británie do Bruselu dopis oznamující, že vystoupí z Evropské unie. Nepodepsal jej ale David Cameron, který coby premiér referendum vyhlásil, ale jeho nástupkyně Theresa Mayová, která musela smlouvu o opuštění Evropské unie v Bruselu dojednat.

Hazardní hráč

Jak asi bude jednou historie expremiéra Camerona hodnotit? „Zaprvé jako hazardního hráče, který nadsadil stranické zájmy Konzervativní strany zájmům Velké Británie, a navíc jako neobratného hazardního hráče, který špatně odhadl karty ve své ruce a které mají v ruce jeho protivníci v Bruselu nebo uvnitř Spojeného království. Historie ho bude hodnotit jako někoho, kdo hru, jíž spustil, neuměl hrát pořádně,“ myslí si profesor. Theresa Mayová už podle něj mohla při jednání o tzv. rozvodové smlouvě hrát jen se špatnými kartami.

Dojednat s Evropskou unií dohodu o budoucích vztazích je teď na premiérovi Borisovi Johnsonovi. Podle našeho zpravodaje v Bruselu Viktora Daňka panují mezi Unií a Londýnem značné neshody. „Tady jsou překážky, které jsou tak výrazné, že se obě strany nemohou dohodnout už na tom, jak by vlastně ta samotná dohoda o budoucích vztazích měla vypadat. Zatímco Evropská unie prosazuje pouze jednu dohodu, která by zahrnovala všechny oblasti od obchodu přes spolupráci v policejní a justiční oblasti, zemědělství, rybolov atd., tak Velká Británie preferuje způsob založený na sérii jakýchsi minidohod,“ popisuje.

Vyjednávání mezi Británií a Evropskou unií váznou. Problémem jsou pravidla pro hospodářskou soutěž

Číst článek

„To se velmi špatně překonává, když se strany nedohodnou už na začátku. Uvidíme, jestli ambice zrychlit a zintenzivnit vyjednávání (Evropská unie je teď chce pořádat každý týden) v praxi k něčemu povede. Aby bylo možné zrychlit ratifikaci, která tentokrát bude nejspíš obtížnější, protože pravděpodobně bude vyžadovat souhlas i národních parlamentů na straně unijní sedmadvacítky, tak jsou podle odhadů Michela Barniera potřeba minimálně dva měsíce – podle Spojeného království možná i více. Vyjednávání by tak měla dospět do finále nejpozději v září, případně na konci října tak, aby byl ještě ratifikaci dokončit,“ vysvětluje Daněk.

Pokud se dohodu o budoucích vztazích nepodaří včas uzavřít, čeká Velkou Británii další období nejistoty a možná i zavedení celních bariér pro britské zboží na unijním trhu.

Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme