Ploténky v naší páteři stárnou už od puberty. Vyhřeznutí se projevuje bolestí zad, která vystřeluje do nohy

Ploténky jsou jakési nárazníky mezi obratli, tlumí otřesy a umožňují i malý pohyb obratlů vůči sobě. Máme jich dohromady třicet. „Skládají se z rosolovitého jádra, kolem kterého je vazivový prstenec. Důvodem, proč nás tak často trápí, je to, že postupem let dochází ke změně jejich struktury. Pouze do puberty mají ploténky vlastní cévní výživu, ta se potom ztrácí, dochází k přestavbě vláken a snižování objemu vody v ploténce,“ popisuje Ondřej Teplý, neurochirurg Nemocnice České Budějovice.

Kromě stárnutí urychlí degeneraci plotének u některých lidí vznik trhlin ve vazivovém pouzdru. Pacient pocítí bolest, jako když ho bodne nůž v zádech. V dalším stádiu vyhřezne rosolovitá hmota z vnitřku ploténkového disku skrz trhlinu, a když se dostane do sousedství nervových struktur, utlačuje nervový kořen. Výsledkem je známý „houser“.

Trhliny vznikají postupně, pak stačí drobnost

Pro takový výhřez ploténky jsou typické bolesti, které vystřelují do nohy, případně dochází i ke znecitlivění končetiny. „Typický průběh je, že pacienta třeba dva týdny krutě bolí záda, poté se bolest projektuje do nohy. Trhliny v ploténkách vznikají postupně, pak ale stačí jeden moment, poslední kapka, například zvednutí těžké věci, a trhlinou vyjede vnitřek,“ uvádí neurochirurg.

První kroky pacienta obvykle vedou k praktickému lékaři, dále stav vyhodnotí neurolog. „Pokud má pacient jenom bolesti, volíme nejprve konzervativní léčbu. To znamená analgetika, léky na uvolnění svalů. Je-li to možné, tak formou infuzí, jsou efektivnější než tablety. U 80 procent pacientů dojde ke zlepšení,“ říká Ondřej Teplý.

V průběhu šesti až osmi týdnů se také často stává, že si tělo s vyhřezlou ploténkou poradí samo. Jestliže vyhřezlá část ztrácí kontakt se samotnou plotnou a přijde o výživu, obvykle zaniká. Tělo ji jakoby rozpustí, vstřebá.

Čtěte také

Člověk ztuhne a zůstane s nohou ve vzduchu třeba měsíc. I to je projev záhadné poruchy – katatonie

Pokud ovšem nález přetrvává a k bolestem se přidají příznaky ztráty funkcí – pacient necítí část nohy, není schopen zvednout špičku, palec a podobně, následuje operace. „Nově ji provádíme i endoskopickou metodou. Ta je oproti klasické šetrnější. Pro pacienta je zákrok méně bolestivý a už druhý den je schopen jít domů,“ doplňuje lékař.

Hlavní výhodou endoskopických operací v oblasti páteře je právě to, že se člověk velmi rychle vrací do aktivního života. „Nic mu nezakazujeme dělat. Jen je potřeba, aby se věnoval cvikům, které ho naučíme, a aby si v odstupu zhruba 14 dnů zašel k fyzioterapeutovi, který postup cvičení zkontroluje a případně navrhne další. Až 90 procent pacientů odchází spokojených,“ popisuje Ondřej Teplý.

Problémům s ploténkami je podle něj možné i předejít. „Většina pacientů s vyhřezlými ploténkami je obézních, je tedy třeba udržovat si rozumnou hmotnost. Dále se přiměřeně hýbat, není dobré ani dlouhé sezení ani přetěžování náročným sportem. Naopak se doporučuje posilování svalového korzetu kolem páteře. Těžká břemena zvedat správně, z podřepu. Pokud možno nevykonávat dlouhodobě těžké fyzické práce, které páteř přetěžují. Jak se páteři chováme my, tak nám to potom ona vrací,“ radí.