Negativní dopad na export kvůli epidemii zaznamenalo sedm z deseti exportérů. Průměrně šlo o propad kolem 50 procent. Výraznější pokles zaznamenaly firmy s nižším obratem a podniky, kde vývoz tvoří menší podíl tržeb. Ukazuje to aktuální průzkum Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP), který má MF DNES exkluzivně k dispozici.
Průzkum mezi českými exportéry také potvrdil, že více než polovina firem se potýkala s poklesem zakázek. Epidemie firmám však přinesla i další komplikace, například výpadek či zpoždění dodávek a odklady projektů. Pouhých sedm procent uvedlo, že je covid-19 nezasáhl.
Exportéři pod tíhou koronaviru trpí. Vývoz, na němž je česká ekonomika značně závislá, padl na kolena. (21. června 2020)
Teď je otázka, jak rychle se firmám podaří zalepit výpadek, který během „zmrazení“ ekonomiky zaznamenaly, a co pro to mohou udělat.
„Bude se to velmi lišit. Některé oblasti průmyslu budou zasaženy dlouhodobě, jiné krátkodoběji,“ říká místopředseda představenstva AMSP a jednatel vlašimské společnosti Metalkov Evžen Reitschläger.
Oči upřené na Německo
„Jsou odvětví, kde výpadek nahradit takřka nelze. Třeba letecký průmysl. Všechny aerolinky jsou v těžkých problémech a neobjednávají nové stroje. V případě subdodavatelské pyramidy těchto velkých výrobců letadel není reálné naskočit jen tak do jiné oblasti, protože jde často o vysoce specializované firmy s jednoúčelovým zaměřením,“ tvrdí Reitschläger.
Velkou roli při oživení Česka bude hrát německá ekonomika. „Typickým rysem v této zemi je, že v době ekonomických problémů zcela zásadně stahuje ‚domů‘ všechnu práci a zakázky, které může. Čekat a doufat, že se německému tahounu začne dařit, je bohužel skutečně jedna z věcí, kterou musíme,“ říká místopředsedkyně představenstva AMSP a ředitelka pro zahraniční obchod společnosti Audacio Pavla Břečková.
Na druhou stranu, firmy mají nyní větší možnost hledat nová odbytiště, na něž předtím nezbývala výrobní ani personální kapacita. „Potíž je, že v průmyslu získat nový trh či zákazníka není záležitost na lusknutí prstů, ale trvá nějaký čas i v době prosperity,“ dodává Břečková.
Pandemie načas v některých případech zpřetrhala vazby mezi firmami a vyřadila české dodavatele ze hry. Reitschläger si však nemyslí, že by jejich místo začaly zabírat podniky z jiných zemí. Přinejmenším ne plošně.
„Čeští dodavatelé mají ve světě pořád dobré jméno a jsou schopni dodat výrobky a služby ve vysoké kvalitě za přijatelné ceny,“ říká. Mohlo by to však nastat v některých oblastech potravinářského průmyslu, protože se státy mohou začít snažit posilovat vlastní potravinovou soběstačnost.
Firmy z průzkumu asociace tvrdí, že by jim nejvíce pomohlo odpuštění plateb za zdravotní a sociální pojištění. Ukazuje to, že majitelé a šéfové firem chtějí zachovat co nejvíce pracovních pozic, neradi by propouštěli zaměstnance, které v minulých letech pracně získali a zaškolili. Zároveň však vědí, že musejí nějak „zeštíhlovat“, aby hubenější roky překonali s co nejmenšími ztrátami.
Prodej za hotové není v kurzu
Ostatně podpora zaměstnanosti je pomoc, kterou by od státu využilo nejvíce podnikatelů. Téměř tři pětiny firem volají po kurzarbeitu v upravené podobě na další rok až dva. Takový nástroj by jim pomohl překonat kritické měsíce s nedostatečným objemem zakázek. To může nastat už na podzim, kdy firmy dokončí dříve dojednané zakázky a nové zatím nepřijdou.
Aktuální program pro zachování pracovních míst Antivirus využívá nebo plánuje využít podle průzkumu 47 procent malých a středních exportérů. „Exportérům velmi pomůže, pokud stát podpoří udržení zaměstnanosti v těchto firmách. Firmy, které mají proškolené specializované týmy, je nechtějí rozbít, protože bez nich bude velmi obtížné a zdlouhavé opět zakázky profesionálně vykrývat,“ říká Břečková.
„Pro nastartování české ekonomiky je klíčová další vlna růstových opatření, mezi která patří další zjednodušování přeshraničního režimu, cílená podpora strategickým odvětvím, stejně jako programy na podporu poptávky po výrobcích a službách. Klíčovou podmínkou exportu je příznivá epidemiologická situace v daných zemích, volný pohyb osob a zboží– stejně jako ekonomické dopady pandemie na daný trh,“ uvádí mluvčí Škody Auto Simona Havlíková.
Motor českého průmyslu vychladl. Registrace nových vozů naskakují pomalu |
Tahoun českého autoprůmyslu zaznamenal v prvním čtvrtletí pokles celosvětových dodávek téměř o čtvrtinu. Nejzávažnější propad očekává ve druhém čtvrtletí.
„Ten by mělo následovat postupné oživení ve třetím čtvrtletí a možný návrat na úroveň loňských čísel ve čtvrtém čtvrtletí. Od června jsme schopni pokrýt sto procent výroby, skutečný výkon však závisí a bude záviset na poptávce, která se postupně obnovuje,“ říká Havlíková.
Přestože české firmy i během pandemie jevily zájem o financování vozů, rozhodnutí již byla opatrnější než před vypuknutím nemoci. „Opětovný nárůst poptávky jsme zaznamenali zhruba v polovině května, kdy docházelo k prvním uvolněním karanténních opatření. Dnes už se firmy vracejí do standardního režimu a opět se soustředí na dlouhodobé plánování. Pomaleji a v menší míře se probouzí jen nejvíce zasažený segment autopůjčoven a taxi,“ říká vedoucí fleetového prodeje a remarketingu ve Volkswagen Financial Services Jan Pařízek.
Jedním z dopadů pandemie podle něj bude výraznější přesun na internet i v případě pořízení automobilu. „Lidé i firmy řeší likviditu, tedy dostatek hotovosti, a nechtějí se vydávat z peněz. Dle našich předpokladů tedy poroste důležitost financování a procento financovaných vozů se bude zvyšovat na úkor prodeje za hotové,“ dodává Pařízek.
