První baseballový skalp Nizozemců: míček trefil stožár a začal bít zvon

  15:50
Před šestnácti lety baseballoví Draci Brno poprvé porazili soupeře z Nizozemska. Na Pohárech mistrů tehdy často bydleli v kempu a doprovázely je partnerky.

Krátce poté, co odpálil rozhodující homerun zápasu o bronz na Poháru mistrů v roce 2004, se Michal Břeň ocitl nad hlavami svých spoluhráčů. Draci oslavovali 3. místo i fakt, že se jim poprvé v historii podařilo porazit nizozemské profesionály. | foto: archiv Michala Břeně

V oddíle Slavia VŠZ Brno se baseball hrál od roku 1982. V roce 1995 – už jako Draci – získali Brňané první extraligový titul, a o rok později začali pravidelně jezdit na turnaje Poháru mistrů evropských zemí.

Vedl je hrající americký kouč Geoff Samuels, doplňovaly je zahraniční posily, základem jejich kádru se brzy stali reprezentanti. Až přišel historický průlom: na Poháru mistrů v roce 2004 vybojovali Draci bronz.

Tehdy to také bylo vůbec poprvé, co český baseballový tým na klubové úrovni porazil špičkové nizozemské profesionály. Na turnaji v San Marinu v zápase o třetí místo brněnští amatéři zdolali celek HCAW Mr. Cocker 5:4.

Tříbodovým homerunem v poslední směně tehdy jejich triumf a celkový bronz podtrhl Michal Břeň. „Byl to největší moment v mé baseballové kariéře. Konkrétně tento odpal,“ ohlíží se do éry na začátku století chytač, jeden z důležitých protagonistů vzestupu brněnského i českého baseballu z dřívějších let.

Obrat v ryze české sestavě

Na baseballovém hřišti v brněnském Zamilovaném hájku, kde dřív Draci působili, se od druhé poloviny 90. let minulého století scházel zajímavý kádr. Američan Samuels ho na evropské turnaje vždy ještě posiloval o své krajany nebo zdatné Australany, stabilním členem soupisky byl ukrajinský ranař Roman Jacjuk.

V San Marinu v roce 2004 byly posily také, ale už bez Samuelse, po němž koučování převzal bývalý brněnský hráč Arnošt Nesňal. Když pak šel v poslední 9. směně zápasu o bronz na pálku chytač Břeň, aby se pokusil zvrátit nepříznivý stav 2:4, už byli na hřišti jen čeští borci bez cizinců.

„Na první metě byl Hrušovský, na třetí Červinka. Mladí rychlí kluci. Věděl jsem, že potřebuji odpálit někam daleko, aby aspoň Červinka doběhl ‚domů‘ a snížil,“ popisuje Břeň.

„Pamatuju si, že Holanďani byli postavení zhruba uprostřed zadního pole, takže kdybych odpálil za ně, doběhl by pro bod i Hrušovský z první mety a vyrovnal by. Asi by bylo krásné, kdybych teď tvrdil, že jsem šel odpálit homerun a zápas rozhodnout, ale to bych kecal. Chtěl jsem jen odpálit co nejdál. Když jsem šel na pálku, těšil jsem se. Tyhle výzvy jsem měl rád,“ vypráví Břeň.

O chvíli později vytvořil příběh, který si zúčastnění pamatují jako Bang-Bang. Břeň udeřil do míče dřevěnou pálkou, což vydalo první zadunění. Míč poslal přes zadní pole do stožáru s umělým osvětlením – druhé zadunění.

Načež začal z nedalekého kostela zvonit zvon.

„V San Marinu byl kostel blízko hřiště. Odbíjel každou čtvrthodinu. Jednou, dvakrát, třikrát, a na celou hodinu čtyřikrát. Tohle bylo právě v celou hodinu a odbíjet začal zároveň s mým odpalem. Čtvrtým gongem se zápas i uzavřel,“ vybavuje si Břeň.

Dostal ránu do hrudi a začal se smát

Od prvních let své baseballové kariéry měl přezdívku „Smajly“ kvůli tomu, že ho Samuels jedním ze svých točených nadhozů trefil do hrudi a Břeň se tomu smál tak, že nebyl k zastavení.

„Neměl jsem ponětí, jak tyhle nadhozy můžou zatáčet. Domluvili jsme si signál, jaký nadhoz na mě Geoff pošle, ale nikdy předtím jsem nic takového neviděl, takže jsem ten míč nechytil. Byla to pecka na solar, úplně mě to rozsekalo. Musel jsem se začít řehtat,“ vysvětluje.

Od června roku 2004 se mu ale říkalo i Bang-Bang, případně Bang-Bang Smajly. Protože to ale byla přezdívka moc dlouhá a komplikovaná, brzo se vrátila zase ke své původní kratší verzi.

Vzpomínka na odpal, který v San Marinu trefil sloup, naopak zůstala.

„Aby ne. Slavnějších odpalů moc nebylo. Byla to naše pionýrská léta, ta nejlepší. Ani s reprezentací jsme neměli takové úspěchy jako v Brně,“ souhlasí i Karel Hrušovský, jemuž bylo v době zápasu 23 let.

Budského a Procházku testovali v Americe

Cesty Draků na evropské turnaje odpovídaly na přelomu století tomu, že baseball v Česku byl (a v drtivé většině stále je) čistě amatérský sport. Pro ubytování Draci vyhledávali většinou kempy; často se hrávalo v přímořských letoviscích, takže jezdívaly i některé partnerky hráčů.

Tenkrát poprvé

Seriál jihomoravské MF DNES nazvaný Tenkrát poprvé se věnuje výjimečným událostem, které zároveň byly prvními svého druhu na jižní Moravě.

Připomenete si díky němu třeba premiéru basketbalových kouzelníků Harlem Globetrotters v Brně, první návštěvu Stanley Cupu v regionu a další premiéry.

„Pro nás to ale nebyla dovolená. Byli jsme hladoví po úspěchu. Zároveň jsme byli úžasná parta,“ říká s nádechem nostalgie v hlase Břeň.

Právě v období bronzového Poháru mistrů byli Draci v prakticky neotřesitelném laufu. Cestovali na jarní soustředění na Floridu, v roce 2003 si jejich nadhazovače Pavla Budského a Radka Procházku pozvali na test do zámoří skauti ze slavné Major League.

„Do Ameriky jsme se létali zdokonalovat. V únoru nebo v březnu jsme tam trénovali a hráli zápasy, a když jsme se vrátili, měli jsme našviháno o tisíce balonů víc než čeští extraligoví kluci, kteří právě vylezli z tělocvičny. Na sezonu jsme pak byli výborně nachystaní,“ oceňuje tehdejší možnosti Břeň.

Shodou okolností právě v roce 2004 slavili Draci jubilejní 10. extraligový titul. „To je ale jen číslo, hezká statistika. Vrcholem sezony je pro nás Pohár mistrů,“ pronesl tehdy trenér Nesňal. Dobře věděl, že pokud se nic převratného nestane, českému baseballu budou Draci vládnout ještě hodně let.

Potřebovali se konečně naplno prosadit i v Evropě. Díky Břeňovu slavnému odpalu se jim to podařilo.