William Shakespeare žil před více než čtyřmi stovkami let, ale jako by tušil, kterou cestou se náš svět vydá. Proto napsal cosi o bláznovství a trefil se, dle mého skromného úsudku, přesně.
Bláznovství obchází kolem světa jako slunce. Není místa, kde by nesvítilo.
A tak v roce 2020 řešíme, že už nebudeme říkat maminka, nýbrž rodič 1, namísto manželka partner, jakýsi vědátor vypočítal nějakých čtyřicet pohlaví. Autor se bojí pátrat po výsledcích tohoto výzkumu, aby se nenašel jinde, než by rád.
A tak se v Česku kácí Koněv, špiní Churchill, vydává se kalendář s Hitlerem a jeho soukmenovci, brzy prý přijde řada i na Marii Terezii.
V německém Gelsenkirchenu vztyčují Vladimíra Iljiče Lanina, v USA se nám to bouří proti rasismu a podle našeho velvyslance Kmoníčka jde o víc, o touhu po lepším společenském řádu, v Rusku a v Číně bují kapitalismus.
Co bude dál?
Jistý komentátor píše o tom, že by se mohl Chemnitz přejmenovat na Karl-Marx-Stadt, u nás možná Zlín na Gottwaldov (dodává autor), Rusko a Čína se stanou synonymem pro demokracii.
Mimochodem, není úplně vyloučeno, že jednou budeme mít za prezidenta opět Novotného. Jak se dal slyšet pan starosta z Řeporyjí.
A tak si říkám, není už tak trošku čas věnovat tichou vzpomínku docentu Chocholouškovi?
Vy nás ale zásobujete...