Sprejeři zapsali na zeď depa devadesát let motoristické historie

  12:40
Šedavé graffiti nově připomíná 27 nejdůležitějších milníků z historie Masarykova okruhu v Brně. Z „hanby města“ vytvořili sprejeři pomník hrdosti.

Peter Baláž obdivuje graffiti Františka Šťastného. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Motocyklový závodník František Šťastný s berlemi po obou stranách usedá na svoji motorku. O pár metrů vedle mu jeho rival a přítel Giacomo Agostini přeje k úspěchu. Louis Chiron se na portrétu usmívá vedle svého bugatti. 

Graffiti s motivy z historie bývalého Masarykova okruhu  vdechla život jeho už devadesát let starému závodnímu depu v brněnských Bosonohách. Dvojice sprejerů Pavel Beneš a Jakub Němček vyobrazila celkem sedmadvacet důležitých momentů okruhu. Nové depo pořadatelé pokřtili dosprejováním nezabarvených míst.

Na stěně ale nejsou jen závodníci na stupních vítězů. „Dali jsme sem lidi, kteří byli významní. Třeba jako sajdkárová dvojice Jacques Drion a Ingeborg Stollová nebo motocyklový závodník Hans Baltisberger,“ popsal výběr motivů jeden ze spoluautorů konceptu Karel Kupka. 

Všichni tři zmínění během závodů na starém okruhu havarovali a zemřeli. „Na druhou stranu tam je takéTazio Nuvolari, který tady nikdy nevyhrál, přitom to byla hvězda hvězd své doby,“ dodal Kupka.

Na křest graffiti přijeli i významní motocykloví jezdci, třeba Peter Baláž, desetinásobný mistr Československa z let 1974 až 1982. „Ten nápad byl opravdu skvělý. Je to krásné vzpomenutí na jezdce a fanoušky. Velký dík patří lidem, kteří to vymysleli a dali dohromady,“ komentoval akci Baláž.

Na starém Masarykově okruhu startoval několikrát i osminásobný československý mistr Bedřich Fendrich. „Vzpomínky to jsou velké. Brno jsem ale neměl moc rád, protože naše motorky nestačily světové konkurenci,“ vzpomínal Fendrich. 

Pocta k devadesátinám okruhu

Za kresbou stojí dvojice sprejerů Pavel Beneš a Jakub Němček. Prací na sto metrů dlouhé stěně se sedmadvaceti různými motivy strávili asi dvě stě hodin. Při tvorbě samotného díla nejvíce bojovali s počasím, členitostí stěny a také přípravou návrhů. „S některými jsme si museli trošku pohrát a celé jsme to převedli do šesti odstínů,“ upřesnil Beneš.

„Tohle místo nepůsobilo moc hezkým dojmem. Chtěli jsme proto, aby tato zeď nebyla hanbou Brna a připomenula událost, která byla a je pro město významná,“ doplnil Kupka. Zároveň upozornil, že páteční křest byl předvečerem sobotní výstavy historických aut Brno Revival na brněnských veletrzích.

Myšlenka obnovení a zkrášlení starého depa vznikla v hlavě brněnského patriota Vladimíra Koudelky právě v souvislosti s devadesátým výročím Masarykova okruhu. První závod se tu jel už v roce 1930.

Tehdy měřil jeden okruh devětadvacet kilometrů, čímž překonal i slavný německý Nürburgring s téměř třiadvaceti. Jeho start byl přesně v místech, kde po něm zůstalo nově nasprejované depo. To neslouží svému účelu od roku 1986, kdy se tu jel poslední závod.

Autor: