Kilo cukru pod 10 korun? Šílené, vzkazují pěstitelé. Zdražení je „návrat k normálu“

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se v květnu cena cukru v obchodech pohybovala na 14,41 korunách za kilo, loni tou samou dobou to bylo 12,97 korun za kilo. V loňském červenci spadla až na 11,47 korun za kilo. Meziročně jde tak o zhruba 16procentní zdražení.

Podle předsedy Svazu pěstitelů cukrovky Čech Otakara Šaška je to pozitivní jev. Loňské ceny byly dle jeho názoru mimořádné nízké a na hranici únosnosti. „Došlo k mírnému navýšení, ale já bych byl rád, aby se na to navýšení ceny nepohlíželo jako na dražení. Vydali jsme se směrem k normálu,“ uvedl Šašek.

„Prodávat cukr někde pod 10 korun za kilo v akcích je dobré pro včelaře a pro konzumenty, kteří konzervují doma a využívají konzervační schopnost cukru, ale není to dobré pro pěstitele a zpracovatele,“ říká zástupce pěstitelů cukrovky. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha to doplnil o data – v roce 2019 se cukrová řepa prodávala za 694 korun za tunu a její náklady byly 855 korun. „Cena cukrovky je podnákladová a je podnákladová několik let,“ vysvětloval.

Pandemie zbrzdila vývoz mléka do zahraničí: Expert promluvil o zdražení v Česku

Že byla situace s cenami plodiny špatná, potvrzuje i předseda představenstva společnosti Tereos TTD Oldřich Reinbergr. Ta provozuje největší cukrovar v Česku. „Za tu cenu (loňskou, pozn. red.) se nedá pěstovat řepa, ani vyrábět cukr,“ zmínil s tím, že cukrovarníci kvůli tomu byli poslední roky ve ztrátě.

„Nazýváme to návratem k cenám, které tu byly,“ shoduje se Reinbergr s Šaškem. Jak moc loňské ceny „neseděly“, podle něj ilustruje fakt, že byly stejné jako v roce 1989. Například bydlení se od té doby zdražilo desetinásobně.  

Ceny padají od konce kvót

Důvodů pro tak nízké ceny cukru bylo více. Ten hlavní ale stále vychází z konce kvót, které po téměř půlstoletí padly v roce 2017. Evropská unie tehdy přestala cenu cukru uměle regulovat, ale začala vycházet ze systému poptávky a nabídky. Řada zemí tehdy produkci značně navýšila, protože jednoduše mohla. A když je komodity hodně, její cena padá.

Ceny cukru z řepy také ovlivňuje situace u cukrové třtiny. „Když se bavíme o cenách cukru a cukrovky v České republice, tak je potřeba vnímat, že jsme součástí evropského trhu a cukr z cukrové řepy tvoří jen velmi malou část celkové produkce cukru na světě,“ vysvětloval Pýcha.

Rané brambory míří do obchodů a zemědělci hlásí problém: Kvůli dovozu roste cena

Navíc spotřeba komodity v Evropě mírně klesá a očekává se, že bude klesat i nadále. Výjimkou byl letošní březen, kdy začínala celosvětová pandemie koronaviru. „Najednou cukr přestal být bílý jed. V březnu jsme ho prodali neuvěřitelné množství. Projevil se pud lidí, když se neví, co se blíží, tak se vezme mouka, droždí a cukr a upeče se buchta, aby nebyl hlad,“ uvedl Reinbergr. „Bohužel to droždí nebylo, protože se tady přestalo vyrábět. Z toho si vezměme ponaučení,“ dodal se zdviženým prstem.

Další problém? Sucho a tlak na snižování pesticidů

Přitom nízké ceny nejsou to jediné, co museli pěstitelé a cukrovarníci řešit. Negativně je ovlivnilo i sucho. „V poslední době se potýkáme s tím, s čím se potýkají všichni zemědělci, to je nedostatek vody. Řepa ke svému růstu a ke svému vývoji potřebuje vody poměrně dost. Při pěstování cukrovky tak může dojít k tomu, že voda je z polí vyčerpaná více než u ostatních plodin,“ odhalil Šašek.

I zde ale vidí světlejší zítřky. Příroda si podle něj umí poradit a věří, že po cyklu sucha přijde cyklus vyrovnání. Letošek v tomto ohledu zatím hodnotí velmi dobře.

„Neakceptovatelné.“ Čeští zemědělci bouří kvůli návrhu EU, bez masa bude větší sucho

Větší obavy tak má z jiné věci, a to tlaku EU na snižování spotřeby pesticidů. Podle něj Česko už nyní na celoevropské poměry používá prostředků na ochranu rostlin mimořádně málo a další snižování by mohlo být pro obor velmi komplikované, ne-li likvidační. Pocítili by to podle něj všichni obyvatelé, protože cena cukru by se skokově zvýšila. A nejen cukru, ale všech plodin.

Dezinfekce, co vyrostla na poli

Budoucnost cukrové řepy každopádně nespočívá jen v produkci sladidla a lihu. Reinbergr zmínil, že v dnešní době z ní lze vyrobit široká škála věcí, mimo jiné pro energetiku, nebo třeba obyčejnou vodu a zeminu.  

Líh pak nemusí přijít jen do kořalky. Reinbergr popsal, že během pandemie se jeho společnost vrhla do výroby dezinfekce: „Z řepy vyrábíme cukr. Vedlejším produktem při výrobě cukru je melasa, která jde do lihovaru. Z lihovaru z ní vyrobíme líh a lidové výpalky. Ten líh dneska vyrábíme pro široké využití, pro energetické účely, pro pohonné účely, pitné účely, zdravotnické účely a podobně.“

Výroba dezinfekce totiž v základu není nic komplikovaného. Stačilo nakoupit peroxid vodíku a glycerol, recepturu poskytla Světová zdravotnická organizace (WHO). Líh měli z řepy a poslední zbývala voda. I tu je možné získat z této plodiny – podle Reinbergra jí obsahuje 75 procent a při výrobě cukru se získává pomocí kondenzace.