Cena cukru krystal v obchodech se letos drží nad nad 14 korunami a vyšší cenu dostávají od výrobců i pěstitelé cukrovky. Trh se z hluboké krize pomalu zotavuje.
„Došlo k mírnému navýšení cen cukru, ale není to zdražení, spíš návrat k normálu,“ zhodnotil předseda Svazu pěstitelů cukrovky Čech Otakar Šašek.
Pěstitelé i cukrovary po celé Evropě před koncem výrobních kvót na konci roku 2017 navyšovali plochy s cílem ukousnout větší tržní podíl, ale ceny kvůli tomu rekordně propadly a produkce se stala ztrátová. Nevydělávaly ani české cukrovary. Velké nadnárodní cukrovarnické podniky však zařízly některé výrobní podniky a to se teď pomalu začíná zúročovat.
„Dá se říct, že trh se trochu oživuje. Svět i Evropa od roku 2017 snižují výrobu a nadvýrobu cukru, což se projevuje v zásobách a v mírném oživování cen. To neznamená jejich zvyšování, ale pomalý návrat k cenám z minulosti,“ shrnul ředitel největšího tuzemského cukrovaru Tereos TTD Oldřich Reinbergr.
Ceny cukru v posledních dvou letech podle něj nebyly absolutně životaschopné. Pohybovaly se kolem osmi korun, tedy na podobné úrovni jako v roce 1989.
V České republice se přitom osevní plocha cukrovky mírně navýšila o více než dva tisíce hektarů.
Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy nicméně cenu více navyšují obchodníci. „Marže v obchodních řetězcích se dlouhodobě zvyšuje. Velmi často za tím nestojí zemědělci ani potravináři, ale obchod a jejich politika,“ řekl na tiskové konferenci svazu.
Nebezpečím je sucho i bruselské regulace
Cukrová řepa je velmi náročná na vodu. Suché roky v posledních letech proto byly dalším faktorem, který celý sektor poslal do hlubokých ztrát. Letošní rok i v tomto ohledu vypadá lépe.
Jako největší nebezpečí do budoucna teď pěstitelé vidí regulace, které chystá Brusel v rámci nové společné zemědělské politiky a Zelené dohody. Ta například obsahuje vizi snižování množství pesticidů o 50 procent a hnojiv o 20 procent do roku 2030.
Dost nahlas se neříká, že Česká republika je daleko vzadu se svou spotřebou pesticidů na hektar orné půdy. Francie, Belgie a Německo je na čtyřnásobku množství. A zatímco ostatní přidávají, my ubíráme.
Otakar Šašekpředseda Svazu pěstitelů cukrovky Čech
„Jako největší nebezpečí do budoucna vidím zelenání veřejného mínění a to, že se dost nahlas neříká, že Česká republika je daleko vzadu se svou spotřebou pesticidů na hektar orné půdy. Francie, Belgie a Německo je na čtyřnásobku množství. A zatímco ostatní přidávají, my ubíráme,“ říká Otakar Šašek.
Obrovský negativní dopad na zemědělce vidí i v zákazu používání neonikotinoidů (přípravků na hubení škůdců) jako mořidel u osiv.
„Pokud je mořidlo obsaženo v ochranném obalu semínka, je účinná látka zastoupena ve vzcházející rostlině, a to je účinné na škůdce, který si do rostliny kousne. Pokud se nepoužijí neonikotinoidy jako mořiva, je potřeba je nahradit dvěma až třemi plošnými postřiky jiným přípravkem, který může zasáhnout i další živočichy v porostech,“ líčí negativní efekt zelených plánů.
