Dexametazon a covid-19? Zatím se raduji jen napůl, cítím ale větší naději než při jiných objevech, přiznává Konvalinka

18. červen 2020

Britští vědci tento týden oznámili, že dostupný protizánětlivý lék dexametazon významně snižuje úmrtnost u pacientů s těžkým průběhem nemoci covid-19. Biochemik Jan Konvalinka se z objevu raduje zatím jen napůl. „Musím ale říct, že tentokrát předběžná data vypadají extrémně zajímavě,“ míní.

Řada odborníků je k britskému zjištění o účinnosti dexametazonu zatím skeptická. Mezi ně patří napůl i prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum a vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky Konvalinka.

„Plnohodnotně se budu radovat, až vyjde publikace, kde uvidíme přesně metodiku, čísla, údaje o počtech pacientů, jak to vyhodnocovali,“ říká. 

Čtěte také

Nicméně přiznává, že cítí větší naději než při jiných objevech v souvislosti s covidem-19.

„Za prvé mi Oxford stále ještě připadá jako důvěryhodná instituce. Za druhé šlo podle toho, co říkali na tiskové konferenci, o velký klinický test, kdy 2 tisíc pacientů léčili kortikoidem dexametazon, a 4 tisíc pacientů bylo v kontrolní skupině. Data, která jim vycházela, byla výrazná. Vypadá to na pokles smrtnosti u pacientů s plicní ventilací ze 40 na 28 procent. U nemocných, kteří potřebují léčbu kyslíkem, se úmrtnost po podání léku snížila z 25 na 20 procent. Tam se počítá číslo, kolik musíte léčit pacientů, abyste zachránili jeden lidský život. A vychází to 8:1, což je vynikající,“ konstatuje Konvalinka.

Dexametazon ale není antivirotikum, s virem nedělá vůbec nic, upozorňuje biochemik. Lék moduluje imunitní odpověď organizmu proti viru. Podobně jako se to očekávalo od hydroxychlorochinu, který to ale, zdá se, nedělá.“ 

Konvalinka vysvětluje, proč je objev britských vědců tak zajímavý: Krásné na tom  je, že dexametazon je velmi laciný, dávno známý a schválený lék, který je okamžitě k dispozici. V Británii je to už doporučená terapie a myslím, že se začne velmi brzy šířit.“

Velká lekce

Konvalinka připomíná, že v posledních měsících se na léčbu nemoci covid-19 testovaly i další přípravky: „Rozdíl proti těm jiným ‚zázračným‘ lékům, o kterých se mluvilo, jako byl hydroxychlorochin, který propagoval i americký prezident Donald Trump, je ten, že tady jde o opravdu velkou studii s několika tisíci pacienty, která je kontrolovaná placebem.“  

Čtěte také

„Hydroxychlorochin je velká lekce pro nás všechny a doufejme, že i pro veřejnost, abychom byli velmi ostražití v tom, jak vnímáme informace o vědeckých výsledcích,“ upozorňuje.

A vysvětluje, na co by si měla dát laická i odborná veřejnost příště pozor: „Velkou slávu kolem tohoto léku začal francouzský lékař z Marseille. Na vzorku několika desítek pacientů, které ani neměl kontrolované placebem, začal publikovat v málo prestižních časopisech velmi kategorické soudy, že hydroxychlorochin léčí pacienty s covidem-19. A chytla se toho média.

Pak se ale objevila otočka, dodává Konvalinka: Léčebné účinky na covid-19 se nepotvrdily.“

Zatím podle něj kromě dexametazonu neexistuje žádný preparát, který by ve velkém klinickém testu ukázal signifikantní zlepšení, co se týče úmrtnosti. „Částečná výjimka je u remdesiviru. Experiment byl ale přerušen dřív, než se ukázal důsledek na smrtnost. Čísla vypadají velmi podobně jako u dexametazonu, ale nebyla dost velká na to, aby byla statisticky významná.“

Přenos ze zvířat

Německý virolog Christian Drosten před časem uvedl, že viry nevzniknou na nějakém tržišti, ale vyskytují se tam, kde jsou zvířata chována nebo lovena. „Je úplně zjevné, bez ohledu na Čínu a jejich trhy s mizernými hygienickými standardy, že viry u zvířat musíme studovat mnohem více a naléhavěji, než jsme to dělali předtím,“ míní Konvalinka.

Čtěte také

„Dneska už se hodně studují netopýři. Víme, že virů v nich nejsou jen desítky, ale stovky a možná tisíce. Rozmanitost virů, které v nich žijí v nějaké symbióze s imunitním systémem je obrovská, pro vědce zajímavá a pro lidstvo trochu hrozivá,“ dodává.

Biochemik připomíná, že v zásadě všechny velké virové epidemie posledních několika stovek let vznikly přenosem virů ze zvířat na člověka. „Čili ono se to nejenom může, ale velmi pravděpodobně stane znovu. A musíme být připraveni,“ míní docent Jan Konvalinka.

Co si slibuje od vzniku speciálního programu na zdravotnický výzkum, které bude souviset s covidem-19? Dají se věci dezinfikovat od virů pomocí ozónu? Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou.

Spustit audio

Související