„Tak já byl na Tchaj-wanu dvakrát, což tady veřejně přiznávám, jakkoli za to mohu být chválen, nebo pranýřován. Rozumím tomu tak, že předseda Senátu už nemá jinou možnost, než se hlásit k tomu, že pojede na Tchay-wan, neboť nás dostali do takové situace, že bychom vypadali velmi vazalsky. Docela špatně to čínský pan velvyslanec a jeho okolí nastavili, takže pan předseda Vystrčil by se měl jet na Tchaj-wan podívat. Pokud by k tomu proběhlo hlasování, což nevím, jestli bude, tak bych byl pro.“ – konstatuje Jan Žaloudík.

Věřím na tři křivky v životě: jedna je Gaussova, jedna jsou biologické oscilace – sinusovka, a třetí je Gompertzova křivka.

„Takže na Tchay-wan, kterému fandím, se samozřejmě má jezdit v té míře, jak tam jezdí představitelé ostatních států, když tedy hájíme politiku jedné Číny. Já si myslím, že ten problém je víc v Praze než mezi Tchaj-wanem a Čínou. Já byl jak v Číně, tak na Tchaj-wanu a vždycky nás ujišťovali, že jejich kontakty jsou docela – zejména ve vědě – běžné.“ – dodává Jan Žaloudík.

„Co se týká skonu Jaroslava Kubery, tak jistěže u staršího člověka, který má navíc naběhnuto na řadu cévních problémů i z důvodů nemírného kouření – a to musím říct, že jsem měl pana Kuberu velice rád, byli jsme spolu na zahraničních cestách, navštívil nás v ústavu –, tak si dovedu představit, že se mohl dostat do nějakých stresových situací... Jestli právě toto byla ta nejstresovější z nich… Jde o to, nakolik ho do toho staví ty zahraniční strany a nakolik ho do toho staví i tuzemské strany. Protože nikdo nám není schopen zkomplikovat situaci tak jako my sami sobě. Já myslím, že to nikdy nikdo nerozhodne, zdali toto mu právě způsobilo nějakou stenokardii. Bude to vždy takové podezření, které bude vyset ve vzduchu, ale neumím to odhadnout. Myslím, že by to mohli více odhadnout lidé z jeho rodiny, třeba jeho paní. Taková náhlá úmrtí znám ze své praxe, ale nechci spekulovat. Nechci se k tomu už vyjadřovat...“ –říká Jan Žaloudík.

„Kvůli koronakrizi se nelze na nikoho zlobit v první fázi. V prvních týdnech jsem se nesnažil mít názor, ale věřím na tři křivky v životě: jedna je Gaussova, jedna jsou biologické oscilace – sinusovka, a třetí je Gompertzova křivka; podle toho rostou kvasinky i ambice politiků. Takže když se to začalo kolem 12. lámat ze stacionární fáze, věděl jsem, že to máme za sebou – anebo před sebou –, ale minimálně že ta biologická stránka problému by mohla odeznívat. A tak jsem to vyjádřil, ale vůbec jsem nepočítal, že by to mohl někdo v Senátu snímat.“ – podotýká Jan Žaloudík.

► Doporučujeme YouTube – Xaver Live.

„Zlobil bych se na jednu věc až později. Na to, že si to udržujeme, když se nám v tom začne líbit. Medicínskou logiku od počátku nemělo, že budete rouškovat lidi na hřebenech v Krkonoších. Později jsme se mohli vydat cestou běžnou u epidemií – máme tady epidemie žloutenky, spalniček a všeho. Od jistého momentu začala být reakce přepísknutá – sebepoškozující v oblasti ekonomické i sociální. Někteří lidé teď chrání roušky jako svoji psychosociální ochranu. A já už tomu říkám rouška přes hlavu, nikoli přes horní cesty dýchací. Jenom to tak trochu sleduji. Byl bych opatrný, abychom se v tomto stavu nezabydleli.“ – uzavírá Jan Žaloudík.

► Projekt internetové nezávislé televize XTV můžete podpořit zde.