Jarní kolekce zůstaly nejspíš ve skříních, jaké očekáváte léto?
Beata Rajská (B.R.): Odpadlo mi sice pět přehlídek, nekonaly se svatby, jaro bylo divné, ale z druhé strany jsem si říkala, že takováto záležitost je výzvou ke změnám a já se rozhodla i k některým radikálním krokům. Jenže atmosféra ve společnosti je stále taková nejistá, že si říkáte: dobře, tak já to připravím, ale co když náhodou padne i toto? Tak teď spíše očekávám, co v létě bude.
Tatiana Kovaříková (T.K.): Připadá mi, že jsem tak nějak přeskočila půlku kolekce. Teď samozřejmě prodáváme jaro – léto, ale dokončujeme už podzim – zima. Přemýšlíme, jak novou kolekci postavit. Cestování bude nejspíš stále trochu omezené a dá se předpokládat, že naše zákaznice nebudou objednávat tolik nových rób. Tomu všemu se přizpůsobujeme.
Zaznamenala jste velké finanční ztráty?
B.R.: No, neřekla bych, že velké finanční ztráty, ale samozřejmě finanční ztráty tam jsou a budeme se snažit to teď dohnat. Nic jiného nám nezbývá.
Šila jsem šaty pro hraběnku i na královskou svatbu, říká Kovaříková |
T.K.: Bála jsem se, že to pro nás bude těžké, když jsme téměř po dvou měsících otevírali. A musím říct, že máme úžasné zákaznice, které za námi okamžitě přišly a nakoupily. Fakt mě zachránily, za to jsem jim neobyčejně vděčná, miluji je za to. Nicméně poptávka po večerních šatech klesla o devadesát procent. Když nejsou příležitosti, bodejť by si někdo kupoval večerní šaty do zásoby. Až se všechno krásně rozjede, rozjedeme se naplno i my!
Oblékáte spoustu slavných osobností, třeba i na karlovarský filmový festival, který letos nebude. Co s róbami, které neudáte?
B.R.: Konkrétní róby nachystané nebyly, ale poprvé v životě jsem měla hotovou velikánskou část své přehlídky, které pravidelně v rámci festivalu mívám. Společně s partnerem Dermacolem už jsme věděli, co a jak bude. Část aktuální přehlídky představím teď v Karlových Varech, byť bez filmového festivalu. Další část velkých rób mám schovanou, zapytlovanou v ateliéru. Je na nich spousta práce a odprezentovat je na ulici, nebo na nějakých malých přehlídkách, to nepřipadá v úvahu.
T.K.: Doba zastavení mně vlastně svým způsobem pomohla. Zjistila jsem, že máme na skladě opravdu spoustu překrásných látek, které jsem kolikrát nevyužila. Vytáhla jsem několik takových krás a ušila z nich róby. Říkala jsem si, že musíme být zase trošku jiní, třpytiví.
Bot mám hodně, i těch na nízkém podpatku, říká Rajská |
Nemůže se stát, že neprodané modely, které skončily v pytlích, vyjdou mezitím z módy?
B.R.: Myslím, že jsou to nadčasové kousky, toho se nebojím. Byznys s módou je těžký právě proto, že se velmi obměňuje, ale já jsem přesvědčená, že Beata Rajská jako značka je známá tím, že šije nadčasově. A jestli bych musela kvůli trendům vyhodit nakoupené materiály? To je jediné, čím jsem si jistá: ty materiály určitě nevyhodím a využiji je. Přitom bych si nikdy nedovolila prodat cokoliv, o čem bych nevěděla, jak daný materiál reaguje. Sama mám v šatníku schované nadčasové modely, které mohu kdykoliv vytáhnout.
T.K.: Mám ráda jednoduchou ženskost, jemnou nadčasovost i to, když se modely navzájem propojují a dají se kombinovat. Takže každá kolekce je vždycky nadčasová. A co se týče večerních šatů, pracuji například ráda s taftem, který je vděčný i věčný, ačkoliv samozřejmě hledám i nové materiály.
Máte nějaké osobní plány na léto?
B.R.: Když jsem přiletěla z fashion weeku v Indii, musela jsem zůstat v karanténě, a tak jsem začala psát knížku, tak ji chci dotáhnout. Samozřejmě jsem už teď zjišťovala, kam se dá jet na dovolenou. To je však tak trochu úkol pro mého manžela, protože já jsem ten typ, který neumí doma odpočívat.
Říkám tomu, že stále „čochtám po kuchyni“ a nacházím si nějakou práci. Teď budu určitě chtít někam vyjet. Koneckonců mám strašně moc přátel, které jsem zanedbávala. Za všeho nejdříve pojedu k rodičům na Slovensko. Neviděla jsem je od Vánoc. A pak určitě někam vypadneme, abychom na chvilku zresetovali hlavu.
T.K.: Moc ráda ležím u moře a nedělám nic jiného, ale tentokrát to bude jiné. Myslím si, že zůstaneme v Čechách. Jinak cestuji ráda po evropských městech. Moji kamarádi si ze mě dělají legraci, že přijedu k moři, tam si sednu do stínu a koukám. Takhle já relaxuji. Poslouchám vodu, čtu knížky a jsem nejspokojenější.
