Japonští piloti v mistrovství světa zvítězili ve 177 Velkých cenách a vybojovali osm titulů mistra světa, japonské motocykly jsou na absolutní světové špičce. V kategoriích Moto3, Moto2 a MotoGP ve kterých se jezdí současné mistrovství světa však Japonci nezískali ani jeden titul světového šampióna. Zapomněli už japonští piloti závodit?

Jednotlivé GP

Ve Velkých cenách startují Japonci od Tourist Trophy na ostrově Man v roce 1959. Honda s typem RC142s tehdy zahájila japonské tažení, postupně se připojily také Yamaha, Suzuki a Kawasaki. Různí výrobci využili různě dlouhé přestávky, například největší výrobce motocyklů Honda ve třídě do 500 cm³ vynechal ročníky 1968 – 81 s krátkou výjimkou v roce 1979 a 1980. Tehdy startovala při GP Anglie v Silverstone čtyřválcová čtyřtaktní Honda NR s oválnými válci. V roce 1979 stroj řídí Japonec Takazumi Katayama a britský pilot Mick Grant, motocykl se nekvalifikoval, ale nakonec mohl startovat. Při druhém startu v roce 1980 motocykl pilotuje Takazumi Katayama a skončí patnáctý.

Japonští piloti vyhráli šest GP ve třídě do 50 cm³, 78 ve třídě do 125 cm³ resp. v Moto3, 68 ve třídě do 250 cm³ a pět v kategorii Moto2, osm ve třídě do 350 cm³ a 12 v kategorii do 500 cm³ resp. v MotoGP. V kategorii do 80 cm³ nevyhrál nikdo z japonských pilotů. První Velkou cenu pro Japonsko vyhrál dne 14. května 1961 ve dvěstěpadesátkách Kunimitsu Takahashi na Hondě v NSR na okruhu Hockenheim. 11 vítězství v 16 závodech zaznamenal Daijiro Katoh na Hondě 250 v roce 2001 a stal se mistrem světa, tento výkon je dosud platným rekordem a nepřekonal ho žádný pilot v kategorii do 250 cm³ anebo Moto2. Nejvíce GP mezi japonskými piloty vyhrál ve třídě do 50 cm³ Yoshimi Katayama (3), ve třídě do 125 cm³ zvítězil Noboru Ueda třináct krát, ve třídě do 250 cm³ resp. v Moto2 vyhráli Tetsuya Harada a Daijiro Kato po sedmnácti GP. Ve třídě do 350 cm³ zvítězil v sedmi Velkých cen Takazumi Katayama, ve třídě do 500 cm³ vyhrál čtyři GP Tadayuki Okada.

Při GP Japonska v Suzuce se japonským pilotům v roce 2000 podařil „hat-trick“, když vyhráli závody do 125 (Youichi Ui na Derbi), 250 (Daijiro Katoh na Hondě) a 500 cm³ (Norifumi Abe na Yamaze). V roce 1999 vyhrál v Austrálii na okruhu Phillip Island ve třídě do 500 cm³ japonský pilot Tadayuki Okada (Honda) před Maxem Biaggim (Yamaha) a Regisem Laconim (Yamaha) s časovým rozdílem 0,124 sekundy a to je zatím nejmenší časový rozdíl v historii mistrovství světa prestižní třídy mezi trojicí nejlepších.

GP Japonska se konala 16 krát na okruhu Suzuka v letech 1987-1998 a 2000-2003, po havárii Daijira Kato v roce 2003 se závod přesunul do Motegi. Tam se jela GP Japonska poprvé v roce 1999 a vystřídala ji GP Pacifiku v letech 2000-2003, pak se tam GP Japonska vrátila. V Suzuce startovali japonští piloti mimo jiné na divokou kartu – například Daijiro Kato ve třídě do 250 cm³ v letech 1997 a 1998, oba závody vyhrál. V Suzuce vyhráli Masaru Kobayashi (250/1987), Noboru Ueda (125/1991), Tetsuya Harada (250/1993), Takeshi Tsujimura (125/1994), Tadayuki Okada (250/1994), Haruchika Aoki (125/1995), Masaki Tokudome (125/1996), Norifumi Abe (500/1996 a 2000), Kazuto Sakata (125/1998), Youichi Ui (125/2000), Masao Azuma (125/2001), Osamu Miyazaki (250/2002), čtyři vítězství ve dvěstěpadesátkách má na svém kontě Daijiro Kato v letech 1997, 1998, 2000 a 2001. V Motegi zvítězilo sedm japonských pilotů – Masao Azuma (125/1999), Shinya Nakano (250/1999), Daijiro Kato (250/2000), Youichi Ui (125/2001), Tetsuya Harada (250/2001), Makoto Tamada (MotoGP/2004) a Hiroshi Aoyama (250/2005 a 2006).

Za jedno z vrcholných období japonských úspěchů lze považovat roky 1994 a 1996, kdy japonští piloti obsadili první tři místa v MS stopětadvacítek – v roce 1994 to byli Kazuto Sakata (Aprilia), Noboru Ueda (Honda) a Takeshi Tsujimura (Honda), v roce 1996 Haruchika Aoki (Honda), Masaki Tokudome (Aprilia) a Tomomi Manako (Honda). V první desítce v roce 1996 skončilo pět Japonců. V roce 1998 získal titul mistra světa opět Kazuto Sakata (Aprilia) a před Tomomi  Manakem (Honda), v první desítce skončili 4 Japonci, v letech 1994, 1996 a 1998 získalo body 11 japonských pilotů. V roce 1995 se na prvních dvou místech umístili Haruchika Aoki (Honda) a Kazuto Sakata (Aprilia), v první desítce bylo 6 japonských pilotů a mistrovské body získalo 14 jezdců ze „země vycházejícího slunce“.

Posledním japonským vítězem v dnes již zaniklé třídě do 125 cm³ je Tomoyoshi Koyama (KTM), který vyhrál Katalánskou GP v roce 2007. Posledním japonským vítězem v kategorii Moto3 je Tatsuki Suzuki (Honda) v GP San Marina v Misanu v roce 2019. Posledním japonským vítězem dvěstěpadesátek je Hiroshi Ayoyama na Hondě při GP Malajsie v Sepangu v roce 2009 – je to pilot, který se stal také posledním japonským mistrem světa. V kategorii Moto2 vyhrál letošní GP Kataru Tetsuta Nagashima na stroji Kalex, před Nagashimou vyhrál současný pilot MotoGP Takaaki Nakagami (Kalex) při GP Anglie v Silverstone v roce 2017. Posledním japonským vítězem ve třídě do 500 cm³ je Norifumi Abe na Yamaze v Suzuce v roce 2000, posledním japonským vítězem v kategorii MotoGP je Makoto Tamada na Hondě při GP Japonska v Motegi v roce 2004.

Světovými šampióny se stali ve stopětadvacítkách Kazuto Sakata překvapivě na italském stroji Aprilia (1994 a 1998) a Haruchika Aoki na Hondě (1995 a 1996), ve třídě do 250 cm³ Tetsuya Harada na yamaze (1993), Daijiro Katoh (2001) a Hiroshi Aoyama (2009, oba na Hondě), ve třistapadesátkách Takazumi Katayama na yamaze v roce 1977. V dnes již zaniklých kategoriích do 50, 80, 500 cm³ se z japonských pilotů nestal mistrem světa nikdo. Totéž bohužel platí i o současných kategoriích Moto3, Moto2 a MotoGP.

Proč už japonští piloti nevyhrávají

Japonští piloti již zdaleka nejsou tak úspěšní jako dříve a neodolali drtivému nástupu jezdců ze Španělska. Před rokem 1994 získali v kubatuře 125 cm³ titul mistra světa pro Španělsko Angel Nieto (1971/2, 1979, 1981/4), Jorge Martinez (1988) a Alex Crivillé (1989). Po roce 1998 získalo titul mistra světa v kategorii do 125 cm³ a Moto3 10 španělských pilotů, byli to postupně Emilio Alzamora, Dani Pedrosa, Alvaro Bautista, Julian Simon, Marc Marquez, Nicolas Terol, Maverick Viñales, Alex Marquez, Joan Mir a Jorge Martin.

Jedním z důvodů je struktura národních šampionátů. Ve Španělsku se jezdí mistrovství CEV Repsol neboli mistrovství světa juniorů, soutěž má na programu s výjimkou kategorie MotoGP také kategorie Moto2 a Moto3. Tyto třídy byly do CEV Repsol zařazeny okamžitě po jejich vzniku v letech 2010 a 2012. V Itálii se jezdí seriál CIV, na úrovni je také šampionát Idemitsu – Asia Talent Cup a další soutěže. Japonský šampionát tvoří kategorie J-GP3, J-GP2, Superstock 600 a JSB1000. Kategorie J-GP3 přibližně odpovídá kategorii Moto3, letos tvoří startovní listinu většinou motocykly Honda. Soutěže se téměř nezúčastní motocykly KTM, které jsou pro piloty značky Hondy největšími soupeři v mistrovství světa.

Žádný japonský pilot dosud nevyhrál žádný španělský šampionát CEV Repsol. V roce 2014 vyhrál soutěž Idemitsu Kaito Toba (*7. dubna 2000), který v CEV Repsol v roce 2016 obsadí čtvrté místo a v roce 2017 se dostává do mistrovství světa kategorie Moto3. Na Hondě vyhrává úvodní závod v Kataru v roce 2019, ale v celkové klasifikaci Moto3 je až devatenáctý. Osmé místo obsadí v roce 2019 další japonský pilot Tatsuki Suzuki (*24. září 1997) na Hondě, který vyhrává v Misanu,  v roce 2018 byl Suzuki celkově čtrnáctý.

Společnost Dorna výrazně zvýšila bezpečnost na závodních tratích, bohužel tři japonští piloti v závodech mistrovství světa zahynuli. Tragédie se odehrála v Jerezu v roce 1993, když při druhém tréninku ve dvěstěpadesátkách vinou neukázněného diváka havaroval Nobuyuki Wakai (Suzuki) a zranění podlehne. Wakai nevyhrál žádnou GP, jeho nejlepšími výsledky jsou třetí místa z GP Malajsie v Shah Alam v roce 1991 a z GP Japonska 1992 v Suzuce. Tetsuta Nagashima startuje v letošní GP Kataru ve svojí 70. GP a zvítězí, bylo to jeho první vítězství a páté vítězství japonského pilota v kategorii Moto2. Nagashima vzpomíná na vítězství Shoyi Tomizavy na stroji Suter. Tomizawa byl Nagashimovým vzorem, avšak tragicky zahyne 5. září 2010 při GP San Marina v Misanu. Tomizawa je vítězem prvního závodu kategorie Moto2 v roce 2010 při GP Kataru.

Daijiro Kato padá v Suzuce v roce 2003 v upraveném retardéru a se zraněním hlavy, krku a zad byl v kritickém stavu vrtulníkem dopraven do nemocnice, kde zranění 19. dubna 2003 podlehne. Katova kariéra je spojena se značkou Honda, Kato byl řadou odborníků považován za nejlepšího japonského závodníka všech dob, v letech 1997 (před japonskými piloty Ukawou, Haradou a Tsujimurou) a 1998 (před Japonci Nakanem, Matsudou a Haradou) na divokou kartu vyhrává GP Japonska v Suzuce. Vítěz 17 Velkých cen vyhrál v roce 2000 (s Tohru Ukawou) a v roce 2002 (s Colinem Edwardsem) prestižní osmihodinový závod vytrvalostního MS na okruhu v Suzuce, kde oslaví největší úspěchy sportovní kariéry a který se mu stává osudným. V roce 2002 zkouší MotoGP, startuje nejdříve s dvoutaktním modelem Honda NSR500. Při GP České republiky v roce 2002 Kato startuje poprvé se čtyřtaktní Hondou RC211V, zajíždí nejrychlejší kolo a skončí o 2,755 sekundy druhý za Maxem Biaggim. Druhé místo obsadí také v Jerezu za Valentinem Rossim na Hondě, který v roce 2002 získal v prvním roce šampionátu MotoGP jedenáct vítězství. Daijiro Kato obsadí v roce 2002 celkově sedmé místo, v úvodním závodě následující sezóny se však jeho osud naplní.

Text a foto: Tomáš Gescheidt