Ještě méně než 1500 korun na dítě. Kvůli koronakrizi může klesnout výše výživného
Alespoň deset procent z příjmů, přinejmenším ale 1500 korun měsíčně. Takové bylo v posledních letech často stanovené minimální výživné na jedno dítě. Soudy totiž vycházely z předpokladu, že kdo chce, má šanci si při nízké nezaměstnanosti najít místo. Jenže to se kvůli koronakrizi může změnit.
„Dalo se snadno říct, že každý si může sehnat práci za 15 tisíc korun čistého, kdo chce pracovat. To se dalo vzít jako vyměřovací základ pro výživné,“ popisuje pro Český rohlas Plus dosavadní úvahy české justice Martin Beneš z Okresního soudu v Mostě.
Nezaměstnanost totiž dosud byla nejnižší od 90. let. Soudy tak mohly snadněji vyměřit minimální výživné na jedno dítě ve výši 1500 korun i těm, kteří své příjmy nevykazovali.
Jenže se zpomalením ekonomiky se situace zřejmě zkomplikuje také soudcům.
„Pokud se ekonomice bude dařit hůře, pokud bude víc nezaměstnaných a bude složitější tu práci sehnat, tak samozřejmě tahle teze může vzít za své. V tom vidím poměrně velký problém, zejména pro ty nízkopříjmové a osoby na nich závislé na výživném. Jak teď bylo snadné vyměřit výživné v rozsahu 1500 až 2000 korun, tak to třeba za rok nemusí být pravda,“ dodává pro Plus soudce Beneš.
Budou soudy výživné snižovat?
Podle právníka Jakuba Kadlece z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners zřejmě začne přibývat i případů, kdy soudy budou současné výživné dokonce snižovat.
Vláda schválila návrh zákona o náhradním výživném. Maláčová očekává bouřlivou debatu v parlamentu
Číst článek
„Pokud poroste nezaměstnanost a rodič skutečně nebude mít práci, soud k tomu jistě přihlédne,“ uvádí advokát Kadlec. „V takovém případě bude soud zkoumat, zda skutečně nemá práci a není to z jeho viny, případně zda si nemůže najít jinou práci i mimo obor,“ dodává.
S případem žádosti o snížení výživného se už během nouzového stavu setkala i vedoucí Odboru sociálně-právní ochrany dětí pro Prahu 8 Dagmar Kubičíková: „Zažila jsem i vydání dvou velmi promptních rozsudků soudu, který snížil vyživovací povinnost rodiči, protože evidentně prokázal, že v dané době nemohl podnikat a neměl příjmy takové, jaké by mohl mít v normální situaci,“ popisuje Kubičíková.
Samoživitelkám hrozí kolotoč dluhů
Podle advokátky Lucie Hrdé bude snížení výživného pro řadu samoživitelek a samoživitelů velký problém. „Většinou mají napjaté rozpočty, mají na korunu rozpočítáno, co se může sníst, co se může koupit, kdy se má co zaplatit. V okamžiku, kdy na tři čtyři měsíce vypadne platba z druhé strany, tak se může roztočit kolotoč dluhů, do kterého rodina spadne,“ upozorňuje ve vysílání Plusu.
Problém s nákupem potravin a léků i placením nájmu. Krize tvrdě dopadla na rodiče samoživitele
Číst článek
Podle jejích zkušeností ale snižovaly dosud soudy výživné jen neochotně. „Protože dítě musí jíst pořád, svítit pořád, splachovat pořád, chodit do školy. A rodič se má podle soudů snažit, když už si to dítě jednou pořídil, a má k tomu přistupovat tak, že ho zabezpečit musí,“ shrnuje Hrdá dosavadní zkušenosti.
Hrdá proto věří, že stejně k tomu budou soudy přistupovat i v krizi. „Někteří rodiče se dokážou vymlouvat na úplně všechno a vždy. Nevidím důvod, proč by tomu nemělo být i teď. Soudy by se minimálně měly snažit to prohlédnout, neměly by důvěřovat pouze tomu, co tvrdí jedna nebo druhá strana,“ dodává Hrdá.
Dětí se hádaly o rohlík
Problémy s penězi zažila v době nouzového stavu například 44letá Markéta Urbanová z Ostravy. „Platí co čtyři měsíce dvě stovky, stovku, jak mu to vyjde. Na tři dcery mi dluží 150 tisíc,“ říká o platbách od otce svých dětí.
Její už tak „našponovaný“ rozpočet utrpěl hlavně v době nouzového stavu. „To byla situace, kdy se děti hádaly o jeden rohlík, žili jsme jen na těstovinách a na rýži. Opravdu takovou situaci bych v už v životě nechtěla zažít," dodává Urbanová.
